Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

    Zemřel Milan Sládek

    Foto archiv

    Milan Sládek

    23. 2. 1938 Streženice, Československo – 4. 12. 2024 Kolín nad Rýnem, Německo

    Slovenský mim evropského významu, choreograf, režisér a pedagog.

    Po absolvování řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě studoval herectví (v letech 1957 – 1958 na VŠMU v Bratislavě a 1958 – 1960 ve studiu E. F. Buriana v Praze). V Divadle E. F. Buriana našel uměleckou podporu pro své snahy o moderní pantomimu – časově souběžné se začátky Pantomimy Na zábradlí Ladislava Fialky. Získal si brzy spolupracovníky a přátele, mezi něž patřil na prvním místě žák Laurette Hrdinové, tanečník a mim Eduard Žlábek. Pod ochrannými křídly choreografky Niny Jirsíkové založili pantomimický soubor  a uvedli první dvě inscenace – Bouli (1960) s námětem ze současného života a jako první u nás Hadráře na libreto Jeana Gasparda Deburaua (1961). V inscenaci Boule poprvé vystupovala postava Kefky, která Sládkovi otevřela dveře do Evropy.

    Rychle se prosadil jako všestranný umělec – mim a herec, věnoval se malbě, scénografii a kostýmnictví – a ke staršímu a zpočátku zkušenějšímu Žlábkovi se připojil i jako asistent režie. Dobová pražská kritika nejvíce oceňovala jeho mimický talent, málo si ale všímala osobitosti konceptu mimického umění obou protagonistů, neboť se příklonem k fyzickému herectví vymykal z tehdy určující představy Fialkovy imaginární pantomimy. Oba tak v roce 1961 přešli s částí jejich skupiny do Bratislavy, kde se po různých peripetiích přičlenili k souboru Malé scény Slovenského národného divadla.

    V březnu 1971 v Kolíně nad Rýnem. Foto archiv Milana Sládka

    V roce 1965 získali pro tehdejší Československo Grand Prix na mezinárodním festivalu v Nancy a na světovém fóru se prosadili i v dalších podnicích, jako bylo Divadlo národů v Paříži ad. Roku 1968 se Sládek stal ředitelem nově založeného Divadelního studia v Bratislavě, které zastřešovalo tři soubory – dramatický, kabaretní a pantomimický. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se rozhodl společně s Eduardem Žlábkem emigrovat.

    Usadili se v Kolíně nad Rýnem, kde v roce 1974 otevřeli soukromé divadlo pantomimy Theater Kefka. O dva roky později se zde konal první ročník Sládkem iniciovaného mezinárodního festivalu Gaukler. V Německu nastudovali kolem dvaceti inscenací a do svého prostoru zvali české umělce – včetně Ladislava Fialky nebo Boleslava Polívky – k pohostinským vystoupením.

    V roce 1987 Sládek soubor rozpustil a začal se věnovat výchově mladých mimů na Folkwangově univerzitě v Essenu. O rok později zemřel Eduard Žlábek. Sládek dále tvořil především sólově a se svými produkcemi jezdil po celém světě. Zvláště si zamiloval divadelní kulturu Japonska.

    V televizním vystoupení v prostorách německého kancléřství v Bonnu v době emigrace 16. března 1977. Foto Ulrich Wienke

    V roce 1989 se jako jeden z prvních československých, v zahraničí žijících umělců veřejně připojil k sametové revoluci a hned v roce 1990 zahájil v Bratislavě své nové umělecké aktivity. Nejprve na půdě VŠMU. Poté rekonstruoval pro svůj obor legendární prostory Divadla Aréna v Petržalce a v roce 1996 zde zahájil mezinárodní festival pantomimy Kaukliar. Od roku 1997 až do roku 2002 zde působil i jako ředitel. Poté mimo jiné navázal spolupráci s evangelickou obcí v Kolíně nad Rýnem, v jejímž kostele sv. Trojice do dnešních dní uváděl své nové práce – například fragment Mozartovy pantomimy Pantalon a Columbina či Křížovou cestu.

    V roce 2019. Foto Jindřich Nosek

    Během své umělecké dráhy získal několik významných státních ocenění – v roce 1968 od tehdejšího československého prezidenta Ludvíka Svobody, v roce 2000 mu prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster propůjčil Řád Ľudovíta Štúra III. třídy a ve stejném roce jej ocenil i prezident Spolkové republiky Německo Johannes Rau.

    Zemřel nečekaně. O jeho úmrtí Divadelní noviny informovala Ladislava Petišková a na svém Instagramu je potvrdil slovenský Divadelní ústav /zde/.

    /Pro iDN z více zdrojů – především z profilu od Ladislavy Petiškové – zde – připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 4. prosince 2024

    Komentáře k článku: Zemřel Milan Sládek

    1. Libuše Sládková

      Avatar

      Dovolte mi,
      prosím, projevit upřímnou soustrast.

      Libuše Sládková, Příbram

      05.12.2024 (19.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,