Divadelní noviny > Kontext Zprávy

Zemřel Miloš Vodička

Miloš Vodička

27. 12. 1938 Chrudim – 17. 6. 2022 Pardubice

Básník žijící stranou literárního dění, autor třinácti básnických sbírek, které vycházely od poloviny šedesátých let.

Narodil se v chrudimské rodině finančního úředníka. V roce 1942 se rodina přestěhovala do Pardubic. V roce 1950 byl otec odsouzen z politických důvodů k šestnáctiletému vězení. Byl propuštěn až v roce 1960 v rámci tehdy udílené amnestie. Po otcově uvěznění byl rodině zkonfiskován majetek a museli se vystěhovat do vsi Nemošice u Pardubic. Od roku 1954 žili opět v Pardubicích, kde ukončil obecnou školu a začal studovat na Vyšší průmyslové škole chemickés e specializací na anorganickou technologii. Při maturitním večírku (1958) se seznámil s malířem Janem Steklíkem, díky němuž poznal i další výtvarníky Jiřího Lacinu, Bedřicha Novotného a Františka Kyncla. Právě tehdy uveřejnil v Mladé frontě své první verše.

Po ukončení střední školy se hlásil na Pedagogickou školu v Brně, ale studium mu nebylo z kádrových důvodů umožněno. Proto nastoupil jako laborant v Krajské hygienicko-epidemiologické stanici v Pardubicích. V roce 1961 rovněž působil krátce jako radiochemik v pražském Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1963 až do důchodu pracoval jako chemik v Okresní hygienické stanici v Pardubicích.

Od maturity se současně zabýval poezií. Své verše publikoval v Hostu do domu, Kultuře, Plameni, Mladém světě, Červeném květu (Ostrava), Textech, Sešitech pro mladou literaturu, Československém vojáku, Pochodni, Zemědělských novinách, Kulturním rozvoji, Kulturním měsíčníku (Ostrava)… Po roce 1989 též v Tvaru (roku 1994 zde v příloze Tvary č. 15 vyšla sbírka Devítník), Lidových novinách, Iniciálách, Oku (Hradec Králové), Proglasu a Hostu.

Básnickou sbírku Blues pro tahací harmoniku z roku 2008 předznamenal slovy německého prozaika Jeana Paula: Žádná doba nepotřebuje básníka tolik jako ta, která má za to, že jej může postrádat. Tato slova nejsou jen klíčem ke sbírce samé, ale i k básníkově tvorbě a době, kterou prožíval.

Zanechal za sebou poměrně rozsáhlé básnické dílo. Ze svého putování po Loiře vytěžil své opus magnum, Čarodějnici z Blois (1969), na něž navázal sbírkami Kejklíři (1971), Pták Ohnivák (1976), Sonáty (1980), Román na pokračování (1982) a Lapidárium (1985). Silným emotivním pohnutím byla pro něj smrt jeho matky. Básnické sbírky Trialog (2002) a Tradicionál (2003), jež vznikly na počátku nového tisíciletí, jsou naplněny zraňující věcností, vyznáními matce jako jediné životní jistotě. Sám sebe charakterizoval ve svých memoárech nazvaných Wilsonova mlžná komora (2008) především jako „korunního svědka vlastního života“. Dalo by se říct, že to platí o celém jeho básnickém díle. V závěru života žil takřka odloučen od lidí, ale jeho myšlenky poletovaly sem a tam jako motýli a dlouhé štíhlé prsty byly pevně zaklesnuté stejně jako na jeho portrétu od malíře Bedřicha Novotného.

V roce 1972 Československý rozhlas uvedl jeho dramatizaci povídek Karla Čapka (Pád rodu Votických, Balada o Juraji Čupovi, Zmizení herce Bendy, Básník /Bubny a činely/).

Pro divadlo přebásnil v roce 1975 japonskou loutkovou hru Asagao, která byla uvedena mj. v brněnském divadle Radost v režii Petra Kracika (prem. 21. 2. 1986) a obdržela cenu poroty na festivalu Skupova Plzeň 1986 „za tvořivé rozvíjení vysoké animační tradice“. Knižně vyšla tato hra v roce 1987.

/Text psaný pro i-DN doplnil a upravil hul/

• Autor: Marie Valtrová
• Publikováno: 7. srpna 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Miloš Vodička

1. Eva Janěková

   

   Přikládám citaci z dopisu Miloše Vodičky z r. 1986:

   …dočetl jsem se, že jste na Skupově Plzni s moji ASAGAO měli úspěch a že jste dostali významnou cenu. Mám z toho velkou radost a chtěl bych vám osobně i všem členům souboru co nejsrdečněji poblahopřát a poděkovat za to, co jste udělali – i děláte pro mou hru… Ještě jednou všem gratuluju.
   Váš Miloš Vodička

   P.S. My tři z šestice tehdejších aktérů (ostatní bohužel už nežijí) máme tuto inscenaci (i setkání s autorem hry) v paměti i po letech…

   11.08.2022 (7.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ