Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel Miroslav Kůra

Miroslav Kůra

26. 5. 1924 Brno – 11. 11. 2023 Praha

Tanečník a choreograf, dlouholetý sólista a choreograf Baletu Státního divadla Brno (dnes NdB), v letech 1964-1966 a 1970-1973 jeho šéf, a Baletu Národního divadla v Praze, v letech 1974-1978 jeho šéf.

Studoval taneční techniku v Brně v baletní škole Ivo Váni Psoty, kterou vedla Psotova sestra L. Kvasnicová, a dále Obchodní akademii. V roce 1939 se stal členem baletního souboru ve Státním divadle v Brně, angažmá získal v sezoně 1940/1941. Další dva roky působil v německém divadle v Katovicích a sezonu 1943/1944 v Norimberku, kde byl totálně nasazen. Roku 1945 byl jmenován sólistou. Spolupracoval s choreografem I. V. Psotou. Roku 1949 se stal předním sólistou baletního souboru Národního divadla v Praze, kde pro něj choreograf Saša Machov vytvořil mnoho baletních inscenací.

Roku 1951 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zařadilo Národní divadlo do program baletní koncert, ve kterém hostoval také pár tehdejšího leningradského Kirovova divadla opery a baletu (dnes Mariinské divadlo v Petrohradu). Saša Machov doplnil do koncertu výstupy Prince Siegfrieda z baletu Labutí jezero v čele s Miroslavem Kůrou. Nejúspěšnější bylo předposlední sólové vystoupení Kůry. Po skončení si diváci vynutili přídavek. Tehdejší ministr kultury Zdeněk Nejedlý to považoval za protisovětskou provokaci a svolal na druhý den schůzi. Výsledkem bylo rozhodnutí, že Miroslav Kůra měl s okamžitou platností zakázáno účinkování v Národním divadle a byl přeložen na Slovensko. V letech 1951–1953 tak působil jako sólista a choreograf v Košicích a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V roce 1954 se do Národního divadla vrátil.

V sezóně 1955/1956 studoval na Baletní akademii Agrippiny Vaganové v Petrohradě (pod vedením věhlasného pedagoga Alexandra Puškina). V sezoně 1966/1967 byl šéfem baletu ve Skopji (SR Makedonie, Jugoslávie).

Těžištěm jeho tvorby bylo ale působení v Národním divadle v Praze a ve Státním divadle v Brně (nyní Národní divadlo Brno). Do Brna se vrátil několikrát (1945–1946, 1948–1949 jako první sólista, 1964–1973 jako choreograf a jako šéf baletu 1964–1966 a 1970–1973). V Národním divadle v Praze působil jako první sólista v letech 1954 – 1964. V roce 1973 podepsal smlouvu jako choreograf a od následujícího roku zastával post šéfa baletu. Na svoji žádost ukončil šéfování v roce 1978, ale do roku 1991 s Národním divadlem dále spolupracoval jako choreograf. /Více o jeho účinkování v ND zde./

Byl jedním z nejvýznamnějších tanečníků v celé historii českého baletu. V době své vrcholné výkonnosti patřil k světové interpretační špičce. V roce 1992 obdržel od amerického vydavatelství The Marquis (MacMillan Directory Division) čestné uznání za svou tvůrčí činnost, úspěšné baletní inscenace a za přispění k celosvětové choreografii. V tvorbě ho ovlivnil hlavně Saša Machov, který akcentoval dramatickou složku interpretace, psychologickou věrnost a dramatickou propracovanost rolí. Kůra k tomu připojil vlastní talent a jedinečnou tvůrčí osobnost. Nikdy neměl vymezený jeden taneční obor. Vystupoval v dílech jak klasického odkazu v originální verzi, tak i v dílech současných: Labutí jezero, Spící krasavice, Raymonda, Giselle, Romeo a Julie, Spartakus, Othello, Dafnis a Chloe, Petruška, Legenda o lásce, Bachčisarajská fontána, Bolero a mnoho dalších. Vedle klasických rolí, v jejichž náročných variacích uplatňoval kultivovanou a virtuozní techniku, ztělesňoval také charakterní role s osobitými hereckými konturami a vynikajícím způsobem interpretoval i burleskní a komediální postavy. Postavy, které interpretoval, měly vždy velkou přesvědčivost, pravdivost, lidský a estetický rozměr.

Svoji choreografickou dráhu nastoupil v roce 1948. Triptych: Rapsodie v modrém, Bolero, Petruška (první choreografie). Nastudoval přes stovku titulů, a výrazně tak přispěl k rozvoji baletu v naší republice. Jako první u nás uvedl baletní představení Giselle v originální verzi podle Mariuse Petipy ve Státním divadle v Brně. Vytvořil mnoho baletních inscenací, tvořil choreografie i pro operní, operetní a činoherní představení, spolupracoval na televizních a filmových dílech jako například Ze života umělce, Víly (filmová adaptace baletu Giselle), Pas de Quatre (filmová adaptace baletu Labutí jezero) a mnoho dalších. Mezi jeho choreografická díla patří Labutí jezero, Giselle, Spící krasavice, Louskáček, Karneval, Petruška, Coppélia, Popelka, Bolero, Stvoření světa, Radúz a Mahulena, Vášeň, Romeo a Julie, Sedm krasavic, Špalíček, Ur, The Birds a mnoho dalších. V roce 1958 se podílel na programu Laterny magiky při světové výstavě EXPO 58 a spolupracoval s Alfrédem Radokem.

Vystupoval a choreografie vytvářel i v mnoha zahraničních zemích – Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Polsko, Kolumbie, Japonsko…

Získal řadu ocenění. Napříkald v roce 1969 Medaili d’Or, cenu Vincenta Escudero (Španělsko) za nejlepší inscenaci Labutího jezera, v roce 1972 Grand Prix, d’Italia of RAI (Itálie) za televizní inscenaci Romeo a Julie (choreografie), v roce 1978 Choreography Prize (Japonsko) za choreografii k baletu The Birds či v roce
1986 State Prize of The World Doctor Society (Itálie) za inscenaci Louskáček.

V roce 1974 byl jmenován zasloužilým členem pražského Národního divadla, v roce 1994 převzal Cenu Thálie za celoživotní dílo. K jeho devadesátinám se 26. května 2014 konal na jeho počest konal ve Státní opeře v Praze večer nazvaný Miroslav Kůra Gala.

Dva roky byl manželem tanečnice Elišky Slancové (1921–1999). Roku 1956 se oženil se sólistkou baletu ND Jarmilou Manšingrovou (1934–2020), se kterou měl dceru Janu Kůrovou (nar. 1959).

O úmrtí dnes informovala jeho dcera Jana Kůrová a potvrdilo je Národní divadlo /zde/.

/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 12. listopadu 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Miroslav Kůra

1. DN

   

   Poslední rozloučení
   se uskuteční v úterý 28. listopadu 2023 v 11.00 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

   22.11.2023 (14.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ