Zemřel Miroslav Řepa
V prosinci 2018 v Českém rozhlase v Praze. Foto Tomáš Vodňanský
Miroslav Řepa
(24. 2. 1930 Pardubice – 7. 6. 2023 Praha)
Architekt, autor (se svým otcem Karlem Řepou) projektu budovy Městského divadla ve Zlíně. V osmdesátých a začátkem devadesátých let se podílel na rekonstrukcích Smetanova (dnes Státní opera), Tylova (dnes Stavovské) a historické budovy Národního divadla.
Roku 1949 zakončil studia na Reálném gymnáziu v Pardubicích a pokračoval na pražské Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství, kterou ukončil roku 1953. Poté navštěvoval Akademii výtvarných umění. Po studiích nejprve pracoval se svým otcem Karlem, později nastoupil do pardubického Vojenského projektového ústavu.
Na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Foto archiv MUO Olomouc /zde/
Dvoustrana z Řepova autorského alba Brusel Expo 1958. Repro Miroslav Řepa
Roku 1965 uspěl (spolu s akademickým architektem Vladimírem Pýchou) v soutěži na návrh československého pavilonu pro Světovou výstavu 1967 v Montréalu, kde působil téměř tři roky a kde Československý pavilon slavil velké úspěchy.
Miroslav Řepa – Vladimír Pýcha, perspektivní výkres z vítězného návrhu na Československý pavilon EXPO´67 v Montrealu. Repro Miroslav Řepa (Architektura 11/2009)
Československý pavilon na EXPO 1967 v Montrealu. Foto Miroslav Řepa
Na Světové výstavě EXPO 1970 v Ósace navrhl budovu divadla, kde působila Laterna Magika. Na Světové výstavě 1992, která se konala ve španělské Seville, působil ve funkci technického ředitele československého pavilonu. Účast ČR na světových výstavách EXPO sledoval jako člen české komise i v roce 2021, kdy byl u výběru a realizace pavilonu v Dubaji.
Pavilon Laterny Magiky na Expo 1970, Ósaka. Foto Miroslav Řepa
O historii Světových výstav napsal i publikaci s názvem EXPO: Od Bruselu po Aichi. /Záznam rozhovoru s Miroslavem Řepou v Radiožurnálu ČRo 8. června 2010 na téma světových výstav EXPO a Českém pavilonu na Světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji: zde/
Miroslav Řepa, Karel Řepa, František Rozhon: Soutěžní návrh divadla v Gottwaldově (dnes Zlíně), 1958, perspektivní pohled na průčelí. Ze sbírek Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně
Mezi jeho další významné stavby a realizace patří Městské divadlo Zlín. Soutěž na projekt nové divadelní budovy ve Zlíně byla vyhlášena v roce 1958. Z ní jako vítěz vyšel právě návrh architektů Miroslava a Karla Řepových, který pak zpracoval tým pod vedením Františka Rozhona. S výstavbou se začalo v roce 1960 a budova byla dokončena v roce 1967. Slavnostně byla otevřena 11. listopadu 1967 premiérou Mahenova Jánošíka v režii Karla Pokorného.
V roce 2000 před Městským divadlem Zlín (vlevo). Foto archiv MDZ
Vedle toho se během sedmdesátých let minulého století podílel na rekonstrukcích tehdejšího Smetanova divadla a Národního divadla. Mezi roky 1984 a 1991 na tuto práci navázal návrhem a provedením rekonstrukce pražského Stavovského (tehdy Tylova) divadla. Mezi další jeho realizace patří (spolu s Lubošem Drimlem) podoba vnitřních prostor pardubického Interhotelu Labe. Mezi jeho další realizace pro Pardubice patří dále budova České státní spořitelny na Palackého třídě, bývalé lázně Na Olšinkách nebo rekonstrukce Východočeského divadla. V letech 1947 – 1958 byl u vzniku architektonického návrhu a výstavby výpravní budovy železniční stanice Pardubice (dnes památkově chráněné), jejíž architektonickou studii vypracoval jeho otec společně s Karlem Kalvodou a specialistou na dopravní stavby Josefem Dandou /více zde/.
S Václavem a Dagmar Havlovými na Pražském hradě. Foto archiv Miroslava Řepy
V devadesátých letech se věnoval kurátorství velkolepých přehlídek na Pražském hradě, například slavné výstavy Deset století architektury, kde byl jako hlavní kurátor osloven přímo tehdejším prezidentem Václavem Havlem, a stejně tak i světově reprízované výstavy architekta Josipa Plečnika. Během své kariéry několikrát publikoval v odborných periodikách Československý architekt, Architektura ČSSR a v dalších architektonických časopisech.
V roce 2017 na oslavách výročí padesáti let budovy Městského divadla Zlín. Foto archiv MD Zlín
Před šesti lety byl osobně přítomen na oslavách výročí padesáti let budovy Městského divadla Zlín a nadšeně prováděl diváky. Městské divadlo Zlín s panem architektem Řepou konzultovalo veškeré úpravy budovy, které se v minulosti realizovaly. V loňském roce získalo jeho kladné stanovisko i rekonstrukci hlediště Velkého sálu, kterou právě v příštím týdnu zahájíme, uvedla dnes Irena Pelková, pověřena funkcí ředitelky Městského divadla Zlín. Dále uvedla, že Městské divadlo Zlín vyjadřuje úctu k památce Miroslava Řepy a jeho odkazu, který ve Zlíně zůstává v podobě stavby této významné divadelní scény.
V červnu 2010 v ČRo. Foto archiv ČRo
Na přelomu let 2020/2021 uspořádala Východočeská galerie v Pradubicích v Domě u Jonáše jeho retrospektivní výstavu nazvanou Achitekt Miroslav Řepa a jeho svět. K výstavě vyšel v březnu 2021 velký katalog mapující celoživotní architektovo dílo. Na jaře 2022 měl další velkou výstavu v Muzeu umění Olomouc zaměřenou na EXPO Brusel, Montreal a Ósaka a nazvanou Byli jsme světoví /více zde/.
Je nositelem Ceny za zásluhy o Pardubický kraj a čestným občanem Pardubic.
Většinu profesního života působil a pracoval v Praze. Se svojí první manželkou Irenou měl dceru Sylvii. Záznam rozhovoru z 28. prosince 2018 na ČRo Vltava s Renatou Klusákovou k jeho 89. narozeninám: zde.
O jeho úmrtí Divadelní noviny dnes informovala MgA. Hana Vondrášková, tisková mluvčí MD Zlín.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Miroslav Řepa
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Radim Jelínek
Poslední rozloučení
se bude konat v pátek 16. června od 13:00 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Pardubicích.
Dle neoficiálních informací bude rozloučení i v Praze. Ve čtvrtek 15. června. Čas a místo tohoto rozloučení neznáme.
Radim Jelínek,
vedoucí odboru Kanceláře primátora Magistrátu města Pardubic
12.06.2023 (14.07), , Trvalý odkaz komentáře,