Zemřel Pavel Blatný
Foto Attila Racek
14. 9. 1931 Brno – 20. 1. 2021 Brno
Skladatel, pianista, dirigent, literát, hudební dramaturg, muzikolog, redaktor a pedagog.
Pocházel ze známé brněnské umělecké rodiny. Jeho dědeček Vojtěch byl v Brně varhaníkem a regenschorim, tatínek Josef Blatný byl varhaník, hudební skladatel a pedagog, maminka Anna hrála velmi dobře na klavír. Strýc Lev Blatný působil jako redaktor, spisovatel a dramatik, jeho syn (bratranec Pavla Blatného), byl známý český básník Ivan Blatný, který dlouhá léta žil a v roce 1990 zemřel v britském exilu. Byl příbuzensky spřízněn i se současným ministrem zdravotnictví Janem Blatným, jehož otec byl – stejně jako básník Lev Blatný – jeho bratrancem.
Ve své skladatelské činnosti se věnoval všem druhům populární i vážné hudby, od hudby scénické a filmové přes vokální, komorní, symfonickou až po tzv. vyšší populár a jazz. Jeho skladby, zejména ty, které stály na rozhraní klasiky a jazzu, měly úspěch také v zahraničí.
S hrou na klavír začínal v dětství, kdy jej učila jeho maminka Anna. Již v deseti se pokoušel komponovat své první skladby. Po maturitě na gymnáziu studoval nejprve na brněnské konzervatoři hru na klavír a dirigování. Komponování studoval soukromě u Pavla Bořkovce v Praze. Na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studoval také hudební vědu. Studium řádně ukončil jako promovaný historik. Ve studiích dále pokračoval v Německu (Darmstadt) a v USA (Boston).
Stylovým východiskem rané Blatného tvorby byla hudba klasiků 20. století, které mladý skladatel v nepříznivé dobové atmosféře postupně objevoval. Ke svým vzorům tehdy řadil Bohuslava Martinů, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského či Leoše Janáčka.
Postupně hledal různé nové prostředky vyjádření a kompoziční techniky. Psal například skladby pro smíšené soubory klasických a jazzových hudebníků. Ke známým skladbám z tohoto období patří Studie pro čtvrttónovou trubku. Kompozice řazené k takzvanému třetímu proudu nebo hraniční hudbě našly ohlas i v zahraničí. Později se znovu vracel ke klasicko-romantické tradici a tonalitě.
Psal také divadelní, muzikálovou, televizní a filmovou hudbu. Třeba k detektivkám Petra Schulhoffa Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) či Diagnóza smrti (1979). Naposledy v roce 1994 pro televizní drama režiséra Marcela Dekanovského podle povídky Ivana Kříže Noční stráž a o rok později pro Epizodu Zlatá klec ze seriálu Detektiv Martin Tomsa (r. Václav Matějka) /více o jeho filmové a televizní tvorbě zde/.
Od roku 1963 do poloviny devadesátých let pracoval v brněnském televizním studiu ČT jako hudební režisér, dramaturg a od roku 1973 vedoucí hudebního vysílání. Spolupracoval s brněnským rozhlasem, věnoval se literární tvorbě a publicistice, psal fejetony nejen na hudební témata. Od konce sedmdesátých let vyučoval na brněnské JAMU.
Foto Attila Racek
V jeho hudební a literární tradici rodu pokračují Pavlova dcera Renáta (1959, filoložka, spisovatelka, skladatelka) a syn Marek (psycholog, básník, rockový hudebník-skladatel).
O jeho úmrtí včera informoval Český rozhlas Brno. Syn Marek později oznámil, že jeho otec zemřel ve středu.
Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 27. ledna v kostele svatého Vavřince v Brně-Komíně. Počet účastníků bude omezen podle současných protiepidemických opatření.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Pavel Blatný
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
