Zemřel Pavel Jasanský

Autoportrét, 1989. Foto Pavel Jasanský

30. 9. 1938 Praha – 21. 1. 2021 Praha

Fotograf, grafický designér a sochař.

Byl vystudovaným geologem (studium geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze dokončil roce 1961), ovšem fotografii se začal věnovat už v době studia. Tři roky pracoval v Geologickém průzkumu Praha (hlavně v Krušných horách), kam byl tehdy po studiu povinně umístěn. V letech 1964-1967 byl zaměstnaný v propagačním oddělení Strojexportu. V té době se už začal věnovat fotografování profesionálně, zprvu především divadelní fotografii. Fotografoval ale i zpěváky a hudební skupiny a věnoval se i grafické úpravě tiskovin a časopisů.

Jan Tříska v Divadle Viola, šedesátá léta. Foto Pavel Jasanský (z cyklu Podepsané)

Působil jako grafik ve vydavatelství Divoké víno, fotografoval pro řadu divadel (Poetická vinárna Viola, Balet Praha, divadla Za Branou a Na zábradlí). V roce 1968 se stal grafikem a fotografem registrovaným při ČFVU a začal působit tzv. „na volné noze“. Připravoval fotografické podklady a design gramodesek, plakátů a dalších vizuálních materiálů pro české hudebníky.

Jádrem Jasanského tvorby je fotografie v žánru subjektivního dokumentu. Vedle toho vytvářel asambláže a grafiky, objekty, plastiky, projekce a instalace. Dokumentární fotografii se věnoval od šedesátých let, tematicky se zaměřil zejména na menšiny, na bolest, exotiku, veřejná prostředí a napětí mezi člověkem a technologií. Vedle cyklu Paristory, který vznikl v Paříži v roce 1967, se k jeho nejznámějším fotografickým souborům řadí Most (1982), Masopust (1983), dlouhodobě rozšiřovaný soubor Olšanské hřbitovy (1981–1991) a zejména rozsáhlý soubor Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990). Jeho „obrazy obrazů, plakátů, neónů, televizí i atrap všeho druhu“ vytvářejí podle historika umění Pavla Vančáta „paralelní vesmír 80. let“. Jsou „uhrančivou vizí společnosti na vrcholu i na počátku pádu, civilizace bez lidí, jen s jejich obrazy a otisky (…), jsou jako by vzpomínkou na civilizaci, která ztratila svůj vlastní pevný referenční rámec.“

z cyklu Most (1982). Foto Pavel Jasanský

V letech 1981–1982 se podílel na neoficiální výtvarné akci Most, kterou malíř Jiří Sozanský organizoval jako reakci na zničení historicky cenného města Most kvůli těžbě uhlí. V polovině osmdesátých let se inspirace Sozanského dílem (a zpočátku ve spolupráci s ním) projevila v Jasanského velkoformátových inscenovaných fotografických aktech doplňovaných expresivní gestickou malbou (Tělo, 1985–1986). V druhé polovině osmdesátých let patřil také k prvním českým umělcům experimentujícím s médiem videa. Společně s fotografií a sochou ho uplatnil například v multimediální instalaci Divák (1989).

V roce 1984 spolu s fotografem Vladimírem Birgusem a básníky Petrem Cincibuchem, Jaromírem Pelcem a Josefem Šimonem vydali fotografickou knihu Město. Její první verze ovšem byla stažena a kniha mohla vyjít až poté, co byla doplněna optimističtějšími fotografiemi Miroslava Hucka. Po roce 1989 spoluzaložil agenturu Signum a provozoval grafické studio JAGO. V letech 1992–1998 vedl seminář multimediální tvorby na FAMU v Praze.(Více o Jasanského tvorbě zde.)