Zemřel Pavel Taussig
Foto archiv
2. 7. 1949 Olomouc – 24. 8. 2023 Praha
Filmový historik, scenárista, novinář a publicista.
Narodil se v Olomouci, ale dětství a mládí prožil v Zábřehu na Moravě. Jeho tatínkovi Rudolfovi se sestrou Annou se před druhou světovou válkou podařilo uniknout do Palestiny, kde po zahájení války vstoupil do britské armády a aktivně bojoval proti nacistům. Zbytek rodiny se po tom, co byl Zábřeh přičleněn k Říši, odstěhoval do Prahy – Nuslí, kde žila babiččina sestra. V dubnu roku 1942 dostala rodina povolání do transportu. Nejprve do Terezína, v září téhož roku do Raasiku v Estonsku.
V roce 1954. Foto archiv Paměť národa
Po válce se domů vrátila pouze nejmladší dcera Hilda, ale na následky přestálého utrpení za dva roky zemřela. Otec se pod velením Karla Klapálka, pozdějšího generála, účastnil bojů v severní Africe, včetně obrany Tobruku roku 1941 a na Středním východě, kde byl součástí tankové brigády československé zahraniční armády. Po válce se vrátil domů. V padesátých letech byl z politických důvodů zavřený a perzekuovaný. Pavlova maminka měla tehdy před státnicí, studovala němčinu a francouzštinu na brněnské Filosofické fakultě, byla výborná studentka, ale už byla ženou Rudolfa Taussiga, vojáka západní fronty. Akční výbor zasáhl a z fakulty ji vyhodili. Pracovala jako úřednice a až v šedesátých letech směla dálkově vystudovat Pedagogickou fakultu a učit na ZŠ jazyky. Otec se dožil listopadu 1989, ale rehabilitace se nedočkal. Zemřel v srpnu 1990.
S otcem Rudolfem (1979). Foto archiv Paměť národa
Rodina měla ve velké oblibě divadlo, otec byl dokonce režisérem loutkového divadla. Bral syna s sebou na zkoušky, dával mu menší role, což jej dokonce zprvu vedlo k touze stát se hercem. Současně byl aktivní v místním Filmovém klubu, četl časopis Film a doba a začal psát krátké filmové recenze. Pokusil se udělat přijímací zkoušky na filmovou režii, ale Elmar Klos, který byl u přijímací komise, mu poradil, aby šel na rok do šumperského divadla. Maminka byla ale proti, a jelikož hrozilo, že Pavel bude muset jít na vojnu, rozhodl se studovat. Byl přijat na češtinu a tělocvik na Filozofickou fakultu do Olomouce. Po roce – v roce 1968 – přešel na nově otevřený obor Dějiny a teorie dramatických umění, tehdy rozšířený o hudbu, film a literaturu.
Jako téma seminární práce si zvolil film Zlatý klíček, k němuž scénář napsal Karel Čapek. Film režírovaný Jaroslavem Kvapilem z roku 1922 se nedochoval, ale po usilovném pátrání našel ztracený scénář a s ním další dva nerealizované scénáře Josefa Čapka. Výsledkem byla spolupráce s nakladatelství Odeon a s Jiřím Opelíkem na ediční přípravě svazku Bratři Čapkové – filmová libreta. Začal se připravovat na práci ve Filmovém archívu s cílem věnovat se historii československého filmu. Za téma diplomové práce si zvolil Vančurův film Marijka nevěrnice natočený podle námětu Ivana Olbrachta a scénáře Karla Nového na Podkarpatské Rusi. Pro potřeby doktorské práce téma rozšířil o nerealizované projekty Vladislava Vančury.
Foto archiv
Po skončení studia se věnoval historii filmu, především československého předválečného. Napsal více než deset knih /zde/, byl autorem a spoluautorem televizních filmových dokumentů, autorem námětu pro film Kolja (1996), kde si v malé roli i zahrál /filmografie zde resp. zde/. Jeho nejznámějším dílem byla dokumentární série Úsměvy českého filmu. Byl duchovním otcem populárních televizních anket Veselohra století a Král filmového úsměvu století. V dokumentárním seriálu Pokračování příště… se pak zabýval fenoménem tuzemských televizních seriálů. Jako filmový historik vystupoval taktéž v cyklu Příběhy slavných, kde odkrýval zákulisí a životní osudy filmových hvězd. Pravidelně publikoval v různých společenských, televizních, rozhlasových a filmových časopisech. Kromě toho účinkoval v bonusových materiálech na mnoha DVD s českými filmy, kde podával svůj odborný komentář k příslušnému snímku. V Československé televizi se autorsky podílel na přípravě pořadu Úsměvy českého filmu.
O svém životě vyprávěl v projektech Paměť národa /zde/ a Příběhy našich sousedů /zde/.
Zprávu o jeho úmrtí přinesl Zlínský filmový festival /zde/, na svém Facebooku ji následně potvrdil filmový producent, režisér a šéf ČT:D Petr Koliha.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Pavel Taussig
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Poslední rozloučení
se bude konat ve čtvrtek 31. srpna od 11:00 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.
27.08.2023 (13.49), , Trvalý odkaz komentáře,