Zemřel Petr Adler
Petr Adler. Foto Vilém Faltýnek
Petr Adler
(25. 3. 1930 Brno – 19. 1. 2019 Praha)
Rozhlasový režisér. Vedle publicistických a literárních pořadů realizoval i řadu rozhlasových her.
Narodil se v Brně a prožil zde dětství a velkou část dospívání. Oba rodiče pracovali ve zdravotnictví, otec měl soukromou lékařskou praxi. Matka byla německá křesťanka, otec český žid – za války jej sice postihla protižidovská opatření, ale transport do koncentračního tábora se mu vyhnul. Rodina tak zůstala po celou dobu války pohromadě. Adler maturoval v roce 1949 a v roce 1953 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, obor divadelní a hudební věda. V Brně zahájil také svou profesionální dráhu.
Portrét z mládí. Foto archiv Petra Adlera
Do prvního angažmá ve Státním divadle v Brně, kam byl přijat v roce 1954, nastoupil jako lektor zpěvohry a působil zde do května 1956. V červnu se stal pracovníkem Čs. rozhlasu Brno coby režisér publicistických, literárních a dramatických pořadů. Mimořádný význam mělo pro jeho práci setkání s redakčními kolegy – básníkem Janem Skácelem a dramaturgem Karlem Tachovským. Pro Československý a později Český rozhlas pracoval věrně celých čtyřicet let. V roce 1959 se oženil s kunsthistoričkou Alenou Kudělkovou a o dva roky později se spolu přestěhovali do Prahy, kde nastoupil jako režisér Čs. rozhlasu Praha.
Zde v průběhu 60. let natočil řadu rozhlasových her, jež jsou zařazeny do zlatého fondu rozhlasového archivu: např. poetickou „hru hlasů“ Antonína Přidala Všechny moje hlasy (1967), hru Josefa Čapka Země mnoha jmen (1969) či historickou hru Arnošta Dvořáka Král Václav IV. (1968).
V roce 1959 se Adler oženil s kunsthistoričkou Alenou Kudělkovou. Foto archiv Petra Adlera
Režíroval rovněž řadu význačných literárních předloh, které zejména v době jistého uvolnění v šedesátých letech minulého století působily svou uměleckou vahou: např. Apollinairovy Prsy Teiresiovy (1965), Máchovi Cikáni (1967), četba na pokračování ze Salingerova románu Kdo chytá v žitě (1968). Adler se jako režisér dlouhodobě zabýval režijním zpracováním a realizaci povídkové a dramatické tvorby Ilji Hurníka: např. Muzikantské povídky (1967), Symfonie s úderem kotlů (1980) aj.
Hudebně-básnické kompozice realizoval koncem šedesátých let se skupinou Skiffle Kontra bratří Traxlerů: Erbenův Štědrý večer a především Máchův Máj (1967). O hudební náměty se zajímal soustavně: propojil např. scénickou hudbu Jiřího Stivína s čteným textem z románu Jacka Kerouaca Mag (1979) či hudební motivy Paula Dessaua s rozhlasovou realizací Brechtovy hry Kavkazský křídový kruh (1979).
Dodnes se řada Adlerových režijních počinů i při jejich reprízách těší zájmu posluchačů pro jejich laskavý humor: četba Gabriely Vránové z knihy Betty MacDonaldové Co život dal a vzal (1979), Hrabalova novela Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1989), třídílná dramatizace humoristického sci-fi románu Douglase Adamse Stopařův průvodce vesmírem (1989). V devadesátých letech se i přes úbytek rozhlasových realizací nadále projevuje Adlerův zkušený a současně přínosný režijní rukopis: Škvoreckého Tankový prapor (1990) a Zbabělci (1991), Poláčkův Dům na předměstí (1991), Olbrachtův Zázrak s Julčou (1992) aj.
V rozhlase mohl pracovat i přesto, že nikdy nevstoupil do strany. Šéfrežisérem se ovšem stal až po pádu režimu. Počátkem roku 1996 odešel do důchodu, do studií pražského rozhlasu se ovšem příležitostně vracel až do roku 2014, kdy vytvořil své poslední režie.
Komentáře k článku: Zemřel Petr Adler
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
