Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřel Petr Pelzer

    FOTO archiv

    Petr Pelzer

    1. 5. 1941 Brno – 4. 7. 2017 Praha

    Vystudoval na JAMU herectví (1963), pak prošel vojenskou službou jako recitátor a konferenciér v Armádním uměleckém souboru. Poté působil v Divadle Maringotka (1965-1968), v 60. letech pohostinsky účinkoval také v Divadle Na zábradlí (Hra na Zuzanku).

    Jeho další působení je spjato s Moravou. V letech 1968-1979 hrál v olomouckém Divadle Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo), kde byl zprvu obsazován především do komedií (Martin Kabát v Hrátkách s čertem, Karel IV. v Noci na Karlštejně),, ale později přešel k dramatické tvorbě (Starbuck v Obchodníkovi s deštěm, Merkucio v Romeovi a Julii, Horacio v Hamletovi ad.). Koncem 70. let přešel do Ostravy, kde nejprve získal angažmá v Divadle Petra Bezruče (1979-1980) a následně ve Státním divadle (dnes NDM, 1980-1984). Tady zaujal svými postavami ve velkých dramatech – např. Vávra v Maryše nebo Valdštejn ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, titulní v Hansu Kohlhasovi, Goring ve Čtrnáctém hraběti Guerney, Faustus v Krysařovi.

    V roce 1984 se vrátil do Prahy a hrál v Městských divadlech pražských (1984-1994), kde ztvárnil řadu velkých rolí, například Hardig v Přeletu nad hnízdem kukačky, Otec v Obchodníkovi s deštěm, Tommy ve Skleněném zvěřinci.

    Miroslav Donutil, Alois Švehlík, Bronislav Poloczek, Saša Rašilov, Petr Pelzer (v roli Pavla Koženého) a Jiří Štěpnička v Našich furiantech režiséra J. A. Pitínského (2006). FOTO ZUZANA PÁCHOVÁ

    Od roku 1994 byl členem činohry Národního divadla v Praze. Svým zjevem byl předurčen k rolím intelektuálů, jimž dodával střídmý civilní projev, obohacený ovšem o hluboký citový prožitek. Ztvárnil zde množství postav klasického repertoáru (Falkenštejn, Běsi, Mistr a Markétka, Krvavé křtiny, Mnoho povyku pro nic). Vystupoval také v legendární komedii Sluha dvou pánů nebo v české klasice Lucerna a Naši furianti. Vedle ND spolupracoval také s dalšími divadly, například Miriam, podílel se také na zvukových snímcích Divadla S+H.

    Vedle toho působil i v pražských divadlech Miriam, Na Jezerce, kde se objevil i v nedávných premiérách Generálka a Poslední aristokratka, či U Valšů.

    S Ivanem Stehlíkem v inscenaci hry Ronalda Harwooda Kvartet v Divadle U Valšů (r. Ivan Rajmont, prem. 25. 5. 2011). FOTO archiv DUV

    První filmový úkol jej čekal v roce 1968 v malé roli strážmistra bezpečnosti v dnes zapomenuté komedii Josefa macha Objížďka (1968), hrál také v Jirešově přepisu Kunderova románu Žert (1968). Odchod na oblastní scény zapříčinil omezení jeho dalších vstupů před kameru, objevil se ale v několika pracech režiséra Otakara Koska, který působil v ostravském televizním studiu a gottwaldovských filmových ateliérech. Teprve v 80. letech se začal na filmových plátnech objevovat častěji. Například ve snímcích Karla Kachyni Dobré světlo a Kam pánové, kam jdete? či Soukupově Svatbě upírů.

    Větší herecký prostor mu vyhradil Jaromil Jireš. V adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Helimadoe hrál hlavního hrdinu Emila v dospělém věku jako stárnoucího pražského lékaře. Stejnou profesi reprezentoval v psychologickém snímku Učitel tance, kde byl přísným primářem plicní léčebny. Hrál i v Renčově Hlídači č. 47.

    S Jiřinou Bohdalovou jako profesor AVU v 9. dílu TV seriálu Filipa Renče Sanitka č. 2 (2013). FOTO PAVLA ČERNÁ

    Řadu rolí ztvárnil v inscenacích a pohádkách ostravského, brněnského a pražského televizního studia. Celkem má na svém kontě více než stovku filmových a televizních rolí. Na televizní obrazovce se nedávno objevil například v Sedláčkově Českém století, kde si zahrál Pavla Tigrida v posledním dílu Ať si jdou pojednávajícím o období 20. listopadu 1989 do 26. srpna 1992.

    Jako Pavel Tigrid v Českém století Roberta Sedláčka (2014). FOTO archiv ČT

    Rozvinuté umění precizní dikce stabilně uplatňoval před rozhlasovým mikrofonem. Často se objevoval také v dabingu. Svůj hlas propůjčil třeba Gandalfovi z Pána prstenů.

    Z natáčení audioknihy Píseň písní ve studiích DAMU, září 2015 (režie Lukáš Hlavica). FOTO ANNA ŠVIHLOVÁ

    Zemřel v noci na dnešek po dlouhé těžké nemoci. O jeho úmrtí informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

    • Autor:
    • Publikováno: 5. července 2017

    Komentáře k článku: Zemřel Petr Pelzer

    1. DN

      Avatar

      Smuteční obřad se
      – dle sdělení ND – konat nebude. Pan Pelzer si jej nepřál.

      07.07.2017 (16.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,