Zemřel Richard Dvořák
V roce 2004. Foto Miroslav Potyka
27. 4. 1956 Zlín – 22. 9. 2022 Zlín
Skladatel scénické hudby, častý spolupracovník režiséra J. A. Pitínského, mnohaletý korepetitor Městského divadla Zlín.
Ačkoliv vystudoval analytickou chemii a deset let dokonce v tomto oboru působil, jeho hlavní láska směřovala odmalička k hudbě. Svůj zájem o ni nejdříve rozvíjel v lidové škole umění, kde hrál na klávesové nástroje. Poté hrál v několika kapelách.
K Městskému divadlu Zlín získal vřelý vztah díky svému otci Josefu Dvořákovi, který komponoval scénickou hudbu pro zlínské filmové ateliéry a zároveň působil jako dirigent v Městském divadle Zlín. Richard pomáhal svému otci s rozpisy not a jako klavírista příležitostně hrával v inscenacích MDZ. Po odchodu svého otce do penze nastoupil v roce 1989 na místo korepetitora. Tuto funkci zastával u mnoha inscenací i po ukončení stálého angažmá až doposud.
Významná je jeho skladatelská činnost. Jako hudebník se podílel na 115 inscenacích Městského divadla Zlín! Jeho první autorská spolupráce sahá do roku 1989, kdy se spolupodílel na hudbě k Hynštově inscenaci hry Jevgenije Švarce Drak. V Městském divadle Zlín výrazněji autorsky spolupracoval s Dodem Gombárem (Merlin, Zvlčení), Karlem Semerádem (Na tváři lehký smích, Po stopách Casanovy). Sugestivní hororovou atmosféru dokázal vtělit do inscenace Černý kabaret Poe v režii Tomáše Volkmera, ale i do jiných inscenací divadla. Nejvýznamnější spolupráci navázal s režisérem Janem Antonínem Pitínským. V Městském divadle Zlín se výrazně podílel na většině jeho opusů, autorsky výrazné byly jeho vklady především v inscenacích Hotel Viktoria nebo Oresteia.
Herec a pedagog Igor Dostálek, režisér Jan Antonín Pitínský a Richard Dvořák ve foyeru MD Zlín během pauzy představení opery Liška Bystrouška (2004). Foto Miroslav Potyka
Velkého ohlasu se dočkala jeho hudba k Pitínského inscenacím i v dalších divadlech: v Divadle Petra Bezruče (Syn, Zima), Národním divadle Brno (Rosmersholm, Hoří v sadě rodném květ, Hledání ztraceného času), Dejvickém divadle (Spřízněni volbou) Slováckém divadle (Liška Bystrouška, Cikáni, Alenka v říši divů a za zrcadlem), Huse na provázku (Uršula, Myši Natálie Mooshabrové, Mein Švejk, Triptych) a dalších. Za svůj bohatý tvůrčí život se podílel na 141 produkcích po celé České republice. Za hudbu k inscenaci Dejvického divadla Vějíř s broskvovými květy byl nominován na cenu Alfréda Radoka za rok 2008.
Jeho hudba dokázala být svébytně scénická, dramatická, ale pracovala i se znepokojivě sugestivními ztišenými tóny. I díky své nesmírné lidské citlivosti a křehkosti měl dar hudební magie, uměl nekonvenčně zakomponovat zvuky i ruchy a zároveň měl obrovský cit pro divadelní žánr, proměnu jevištní atmosféry i porozumění k rozličným režijním koncepcím.
Foto FB MDZ
Jeho hudební styl učaroval i současnému uměleckému šéfovi MD Zlín Patriku Lančaričovi, který využil jeho skladatelského umu v inscenacích Já, Baťa a Žebrácká opera. Jeho odchod jej hluboce zasáhl: Je nesmierne ťažké vyjadriť slovami, čo Richard znamenal pre zlínske divadlo a pre mnohých ľudí v ňom. Správa o jeho predčasnom odchode nás zasiahla naozaj hlboko. Naše divadlo stratilo mimoriadne dôležitú a inšpiratívnu osobnosť. Chcel by som v mene Městského divadla Zlín vyjadriť Richardovej rodine úprimnú sústrasť a vieru, že naše myšlienky smerované k nim, pomôžu aspoň čiastočne zmierniť ich žiaľ. Česť Tvojej pamiatke, Ríšo! Odpočívaj v pokoji.
A režisér Dodo Gombár jej doplňuje: S Richardem odchází křehký, plachý a často tolik drásavý aspekt tvorby. Vedli jsme mnohokrát hovory, o hudbě a inscenaci, do které pod jeho rukou vznikala, o umění v rovině široké, ale taky jen takové nezávazné, chvilkové, na chodníku… bydleli jsme totiž kousek od sebe. Měl jsem tato zastavení u něj a s ním moc rád. To, jak zdravil na dálku obrácenou dlaní a u toho se široce usmíval. Zastavili jsme snad vždycky. Vážil jsem si těchto chvil moc. Byl mi blízký jeho zranitelný a nevtíravý svět, ten tichý křik a mohutná něha v jeho tónech. Byl to chytrý a empatický člověk, přistupující k výzvám s pokorou, ale i jednoznačným názorem. Zůstává po něm bílé místo a hluboký smutek.
Kromě scénické hudby skládal hudbu také pro rozhlas a pro audionahrávky (Starozlínské pověsti s Luborem Tokošem, Pohádkový mlýnek s Václavem Postráneckým a mnohé další) a spolupracoval i s amatérskými divadly.
V nekrologu MD Zlín stojí: Stopa, kterou v Městském divadla Zlín zanechal svým komplexním, systematickým a dlouholetým hudebním rozvíjením souboru, je nesmírně hluboká. V jeho osobnosti ztrácí Městské divadlo Zlín nesmírně talentovanou a nedoceněnou osobnost, která svým tvůrčím duchem povyšovala mnohé inscenace na neopakovatelné divadelní zážitky. S jeho odchodem mizí i kus neopakovatelné hudební atmosféry zlínského divadla posledních třiceti let.
Zemřel náhle a nečekaně .
/Převzato z FB stránek Městského divadla Zlín – zde. Doplnil a pro i-DN upravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Richard Dvořák
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Fekar
Pohřeb
se bude konat v pátek 30. září od 9:00 v městském krematoriu ve Zlíně.
28.09.2022 (13.58), , Trvalý odkaz komentáře,