Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zahraničí Zprávy

    Zemřel Sixto Rodriguez

    Sixto Rodriguez

    10. 7. 1942 Detroit, Michigan, USA – 8. 8.  2023 Detroit, Michigan, USA

    Americký folkrockový hudebník mexického původu. Mezinárodně známým se stal díky dokumentárnímu filmu Pátrání po Sugar Manovi (Searching for Sugar Man) z roku 2012. Celým jménem byl Sixto Diaz Rodriguez, hudebně známý ale také jako Rodríguez, Rod Riguez, případně Jesús Rodríguez.

    Byl šestým dítětem rodičů z dělnické třídy mexických přistěhovalců. Připojili se k velkému přílivu Mexičanů, kteří přišli na středozápad pracovat do průmyslového Detroitu. Rodriguez ve většině svých písní z těchto zážitků vychází a zaujímá kritický politický postoj k situaci, které čelí chudiny ve velkých industriálních městech.

    Sedmdesátá léta. Foto archiv

    Jeho kariéra začala v hudebních klubech amerického Detroitu. První singl vydal u společnosti Impact Records roku 1967. Neprodával se a nahrávací společnost proto o další písně neměla zájem. O více než dva roky později se však o jeho sugestivních písních a zpěvu doslechli producenti Dennis Coffey a Mike Theodore, kteří zařídili, aby roku 1970 u americké společnosti Sussex Records vydal album Cold Fact. Přestože se ani to dobře neprodávalo, vyšlo o rok později druhé nazvané Coming from Reality. Rozpracované třetí album už zůstalo nedokončené, protože nahrávací společnost od smlouvy odstoupila.

    Poté se vrátil ke klubovému hraní a na živobytí si vydělával převážně jako nekvalifikovaný stavební dělník. Současně si doplňoval vzdělání. Roku 1981 získal bakalářský titul z filosofie na veřejné státní škole Wayne State University’s Monteith College v Detroitu. Stále však žil spíše na okraji společnosti a z nahrávek žádné tantiémy nedostával. Založil rodinu, věnoval se komunální politice (několikrát neúspěšně kandidoval do městského zastupitelstva) a živil se manuální práci na stavbách a v továrnách.

    Repro Jack Stone

    Mezitím se ale jeho nahrávky dostaly do Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky a několika dalších neamerických zemí, kde se staly velmi populárními. Nahrávky totiž od firmy Sussex velmi levně koupila australská nahrávací společnost Blue Goose Music koupila a vedle obou studiových alb vydala i kompilační album At His Best, které obsahovalo dosud nevydané nahrávky z roku 1973 – Can’t Get Away, I’ll Slip Away (re-nahrávka jeho prvního singlu) a Street Boy. Právě toto LP získalo v Jižní Africe platinovou desku a stalo se jeho albem kolujícím po celém světě. Vzhledem ale k tomu, že tehdy na hudební vydavatelství nebyl nijak napojen a nahrávky často kolovaly privátními cestami, neměl o jejich oblibě žádné informace. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let na krátký okamžik obnovil svou hudební kariéru poté, když dostal zprávu o popularitě svých písní v Austrálii. Ani tam však tehdy neuspěl (o úspěchu v Jižní Africe, kde tehdy ale vládl apartheid, neměl tušení).

    V roce 2012 však o něm švédský dokumentarista Malik Bendjelloul natočil dokumentární film Pátrání po Sugar Manovi (Searching for Sugar Man), který mapuje popularitu jeho nahrávek v JAR, která v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli apartheidu byla v mezinárodní izolaci. Snímek získal kromě Oscara pro nejlepší dokument také cenu britské filmové akademie a řadu dalších ocenění (byl promítán i na MFF KV). Jihoafričtí aktivisté bojující proti apartheidu našli v sedmdesátých a následných letech v jeho textech inspiraci a považovali jej za jednoho z hlavních světových umělců, obdobného Bobu Dylanovi či Catu Stevensovi. Nahrávky se mezi mladými Afrikánci šířily živelným způsobem a ovlivnily celou jednu generaci mladých lidí, o samotném zpěvákovi tam ale prakticky nikdo nic nevěděl. Kolovala totiž legenda, že jejich autor spáchal sebevraždu. Až v devadesátých letech se dvěma fanouškům podařilo zjistit některé skutečnosti o jeho životě a spojit se s ním. Následné koncerty v JAR zaznamenaly velký ohlas a odstartovaly jeho skutečnou mezinárodní kariéru. Vystupoval po celém světě včetně Česka, kde vystoupil dvakrát. V roce 2016 vyprodal pražské Forum Karlín a o dva roky později vystoupil na festivalu Rock for People.

    Penguin 2015. Repro archiv

    V roce 2015 vydali o něm Craig Bartholomew Strydom a Stephen „Sugar“ Segerman knihu nazvanou Sugar Man: The Life, Death and Resurrection of Sixto Rodriguez.

    Byl ženatý, měl dcery Sandru, Evu and Regan.

    Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil jeho oficiální web Sugarman.org /zde/. Z celého srdce vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho dcerám, Sandře, Evě a Regan, a celé jeho rodině… Nechť jeho milá duše odpočívá v pokoji, píše se v prohlášení. Příčina smrti zpěváka uvedena není.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 11. srpna 2023

    Komentáře k článku: Zemřel Sixto Rodriguez

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,