Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický
V dobách svého působeni na Filipínách. Foto archiv Staška Slavického
21. 11. 1944 Frýdek-Místek – 14. 11. 2024 Praha
Teatrolog, kulturní antropolog, publicista, filmový dokumentarista a diplomat, od roku 1990 poradce prezidenta Václava Havla pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku, kam ho na cestách po těchto regionech doprovázel.
V šedesátých letech vystudoval divadelní a filmovou vědu na FFUK v Praze se zaměřením na orientální umění a kulturní antropologii. Poté působil až do roku 1989 v Divadelním ústavu jako expert pro mimoevropské kultury. Inspirace a bohatou filmovou dokumentaci z cest po těchto kontinentech aplikoval ve spolupráci s režiséry a divadelníky Evaldem Schormem, Janem Kačerem, Petrem Oslzlým a dalšími. Současně o této tematice přednášel na DAMU a FF UK.
Velvyslancem na Filipínách. Foto archiv Staška Slavického
Od roku 1990 byl poradcem prezidenta Havla pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku, doprovázel jej na cestách po těchto regionech, o čemž natočil několik televizních filmů. Od roku 1999 byl šest let velvyslancem na Filipínách a v Republice Palau. Od roku 2008 byl velvyslancem ve Venezuele a v některých karibských zemích.
Scénické tradice jihovýchodní Asie (nakl. DAMU/KANT, Praha 2015). Repro archiv
Z oblastí, kterými se zabýval, připravil řadu TV dokumentů. Prvním byl snímek o religiózních tradicích Japonska Hry bohů a démonů (ČST 1991), následoval seriál TV dokumentů o cestách Václava Havla do Indie, Thajska (Asijské inspirace, TV Nova 1994), do Austrálie a Filipín (Zpráva z Pacifiku, TV Nova 1996), do Brazílie, Argentiny, Chile a na Velikonoční ostrov (Pod Jižním křížem, TV Prima 1997) a dokument Rituál Barong na Bali (TV Prima 1998). Pro Českou televizi připravil v roce 2007 hodinový dokument Filipíny – pašije a fiesty, následující rok vyšla v pražském nakladatelství Gallery stejnojmenná kniha /zde/. V roce 2011 pak sestavil pro ČT další dokument, tentokrát o Venezuele – Magie Venezuely. V roce 2013 publikoval monografii Scénické tradice Latinské Ameriky (DISK, sv. 27, nakl. DAMU/KANT, Praha) a v roce 2015 monografii Scénické tradice jihovýchodní Asie (DISK, sv. 35, nakl. DAMU/KANT, Praha). V letech 2017-2018 připravoval pro revue Taneční zóna seriál Tanec a rituál.
Zemřel na následky mozkového nádoru. Divadelní noviny o jeho úmrtí dnes informoval dramaturg a teatrolog Vladimír Procházka, jemuž to sdělila Slavického rodina.
/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eva Kulová
S velkou lítostí
jsem zaznamenala zprávu o odchodu pana Staška Slavického. Mé první a vlastně jediné setkání s ním proběhlo docela nedávno, před třemi lety ve Studiu Ypsilon, kde se s ním, to ještě pod osvíceným vedením Jana Schmida, natáčel podcast. Bylo to úžasné povídání, spousta krásných vzpomínek na Ypsilonku, zejména na představení Carmen nejen podle Bizeta a Michelangelo Buonarroti, která v něm, jak tvrdil, zanechala celoživotní obtisk. Kdyby Jan Schmid neodešel dříve, jistě by mu sám, lépe a taky s humorem vzdal díky třeba i za zprostředkování cest Ypsilonky do Řecka (s Voskovou figurou) anebo na Taiwan (s Prodanou nevěstou). Věřím, že si o tom všem spolu tam nahoře hezky popovídají a že se při tom taky zasmějí. Buďme vděčni za vzácné vzpomínky, za ty další důležité střípky z mozaiky historie, která bez dostatečné péče tak snadno podléhá času a ztrácí se: https://www.ypsilonka.cz/…pta.
Děkujeme, pane Stašku Slavický!
Eva Kulová
19.11.2024 (11.42), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Stašku,
poznal jsem Tě až po listopadu 1989. Byl jsi člověk velkého světa, ale současně jsi aktivně vnímal a oslovoval ty, co se pídili po exotickém divadle mimo omezený český region. Tak jsme se poznali a spolupracovali. Vzal jsi mne a mého – tehdy asi desetiletého – syna Oskara do kanceláře presidenta Václava Havla na Pražském hradě, kde jsi pracoval jako poradce a kde jsem Oskara vyfotil sedícího za psacím stolem, z kterého Havel přednášel novoroční projevy. Ještě ten snímek mám schovanej… A pak jsi mi vášnivě psal seriál Tanec a rituál o všemožných antropologických (para)divadelních jevech v Asii, Africe, Latinské Americe. Minulý týden při vyklízení kanceláře Divadelních novin jsem objevil několik fotografií z té doby, které jsem Ti ještě nevrátil…
Díky Ti za vše. Kdyby takových jako Ty a Dana Kalvodová, která také už není mezi námi, nebo Jana Pilátová a Nina Vangeli, které tu stále ještě jsou, ale sil jim ubývá, bylo víc, lépe by bylo českému divadlu. Pochopilo by snad konečně, že není středem všehomíra a jak blízko má k zemím a kulturám, kam jsi jezdil a o jakých jsi psával. A dle toho by se chovalo. Teď tento úkol na sebe musí vzít další generace. Kdo asi to bude/je?
20.11.2024 (10.41), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Poslední rozloučení
se uskuteční při mši svaté ve středu 27. listopadu od 11:00 hodin v kostele sv. Matěje v Praze 6 – Dejvicích.
/Parte jsme doplnili k nekrologu./
21.11.2024 (12.15), , Trvalý odkaz komentáře,