Zemřel Viktor Kudělka
Viktor Kudělka
25. 2. 1929 Frýdlant nad Ostravicí – 12. 1. 2018 Brno
Autor literárněvědných prací, teatrolog, divadelní a filmový kritik, esejista, publicista, překladatel a editor.
Od dětských let se věnoval ochotnickému herectví. Studoval na reálném gymnáziu v Místku (maturita 1949) a v letech 1949–1953 na brněnské filozofické fakultě češtinu a ruštinu (PhDr. 1965 diplomovou prací Karel Čapek v boji proti fašismu). V roce 1953 byl nejprve krátce lektorem ruštiny na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a téhož roku se stal aspirantem Slovanského ústavu (po reorganizaci 1964 Ústavu jazyků a literatur) ČSAV v Praze. Titul CSc. získal 1960 prací Ján Kollár a obrození Jihoslovanů. V letech 1963–1978 učil externě slovinštinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1964–1965 byl na studijním pobytu v Lublani a na filozofické fakultě tamní univerzity učil češtinu a českou literaturu. Po další reorganizaci pracoval od roku 1971 až po odchod do důchodu (1991) v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Od devadesátých let působil jako odborný poradce a externí dramaturg Městského divadla Brno, později také jako odborný spolupracovník Slezského divadla v Opavě.
Od počátku své publikační činnosti se věnoval slovinské literatuře a okrajově i ostatním jihoslovanským literaturám, a to nejen jako badatel (časopisecké příspěvky, skripta, slovníky), ale také jako překladatel. Počínaje druhou polovinou 70. let začaly postupně převažovat jeho práce bohemistické, věnované zvláště divadlu. Esejisticky pojatá studie Perly paní O. probírá na podkladě českých operet z 30. a 40. let poetiku žánru. S ironizujícími sympatiemi pojmenovává a bohatě dokládá variace základních operetních klišé a zvláštní pozornost věnuje komice, jejíž výrazné uplatnění pokládá za specifický rys české operety. Zřetel ke snaze operety dojmout či rozesmát diváka předznamenal Kudělkův zájem o problematiku recepce uměleckého díla. Značnou pozornost kritickému ohlasu jednotlivých prací věnoval již ve skriptech Boje o české drama v letech 1918–1945, zcela jim pak zasvětil knihu Boje o KarlaČapka, v níž ve snaze demonstrovat šíři a mnohotvárnost recepce vrcholných děl Čapkovy tvorby klade důraz na vzájemnou protikladnost jednotlivých recenzí, kritik a pozdějších literárněvědných hodnocení. – Kudělka je rovněž autorem řady brožur o významných českých i zahraničních hercích. Medailony herců tvoří také podstatnou součást dvoudílného průvodce po starších českých filmech Hvězdy nad Barrandovem.
Publikoval v periodikách: Brněnský večerník, Slovanský přehled, Svobodné slovo, Rovnost, Tvorba, Slovenské divadlo, Romboid (Bratislava), Lidová demokracie, Divadlo, Česká literatura, Divadelní noviny, Literární měsíčník, Slavia, Kam v Brně a zejména v měsíčníku brněnského Městského divadla Dokořán. Napsal také řadu textů do programů k premiérovým představením téhož divadla (Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího, 1996; Tenesee Williams: Tramvaj do stanice Touha, 1996; William Shakespeare: Romeo a Julie, 1999; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, 2000; Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les, 2000; Zdeněk Čermín: Libuša, 2001; Eric-Emmanuel Schmitt: Libertin, 2002; Samuel Beckett: Čekání na Godota, 2003; Anton Pavlovič Čechov: Racek, 2003; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči, 2003; Ray Cooney – John Chapman: Vydrž, miláčku, 2004; William Shakespeare: Bouře, 2005; Federico Fellini – Tomino Guerra – Tullio Pinelli: Ginger a Fred, 2005).
Spolupracoval s Čs. televizí jako překladatel ze srbštiny a chorvatštiny a jako autor dokumentárních pořadů o českých hercích. Pro Státní, resp. Zemské divadlo Brno napsal společně s Antonínem Julínkem a Františkem Zacharníkem scénář slavnostního koncertu Zpěvohra slaví a baví (premiéra 1984 na scéně Reduty) a samostatně scénář činohry Já, truchlivý bůh (premiéra 1991 na scéně Divadélka na hradbách, podle Milana Kundery) aj. V periodiku Kam v Brně užíval šifru -vk-.
Publikace:
- Malý labyrint literatury (1983)
- Ladislav Pešek (1987)
- Boje o Karla Čapka (1987)
- Jan Pivec (1989)
- Radovan Lukavský (1990)
- Marie Tomášová (1990)
- Václav Voska (1991)
- To byl český milovník – Hvězdy nad Barrandovem I. (1994)
- Ženy jeho snů – Hvězdy nad Barrandovem II. (1994)
- Labyrint literatury (2008)
Zemřel po dlouhé těžké nemoci v brněnské nemocnici sv. Anny. O jeho úmrtí informoval Divadelní noviny Jaroslav Tuček.
/S využitím Slovníku české literatury pro i-DN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Viktor Kudělka
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eugenie Dufková
Nechť je mi dovoleno připomenout,
že – vedle zmíněného – nejvíc a nejdéle přispíval do divadelního listu tehdy Státního divadla v Brně PROGRAM a třísvazkového encyklopedického spisu vydávaného tímtéž divadlem – POSTAVY BRNĚNSKÉHO JEVIŠTĚ (1985-1990). Jeho monografické statě patřily k nejvýstižnějším. Uměl psát o literatuře stručně, poutavě a nesmírně zajímavě, přiblížit čtenáři v několika větách (v omezení se pozná mistr) jedinečnou tvář světového zjevu.
14.01.2018 (5.52), , Trvalý odkaz komentáře,
Jaroslav Tuček
Poslední rozloučení
se zesnulým Viktorem Kudělkou se uskuteční v pátek 19. 1. 2018 ve 13 hodin v brněnském krematoriu.
15.01.2018 (11.21), , Trvalý odkaz komentáře,