Zemřel Vlastimil Marek
23. 8. 1946 Krnov – 16. 3. 2021 Mšeno
Hudebník alternativní rockové a folkové scény, průkopník world music u nás, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel.
Po maturitě absolvoval nástavbové studium oboru cestovní ruch. V tomto období vážně onemocněl a prošel zážitkem blízkým smrti, což ovlivnilo jeho další postoj k životu. Od mládí se věnoval hudbě. V sedmdesátých letech hrál se skupinami Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band, vystupoval s hudebníky Emilem Pospíšilem a Jakubem Nohou. Hudbou se zabýval prakticky i teoreticky, byl aktivním členem Jazzové sekce.
Od roku 1975 se zajímal o východní filosofie, jógu a posléze zenový buddhismus. V roce 1978 strávil dva měsíce v zenbuddhistických centrech v Polsku a v následujícím roce odjel studovat do Japonska. V srpnu 1986 byl zatčen za pořádání mírového gongového koncertu a několik týdnů uvězněn. V roce 1989 byl aktivním členem Občanského fóra, krátce působil jako místní zastupitel.
Díky svým znalostem a zkušenostem proslul jako duchovní učitel, byl aktivním členem mnoha sdružení prosazujících duchovní učení, přednášel o hnutí New Age, vedl kurzy zpěvu a hry na tibetské mísy. V letech 1996-2011 připravoval rozhlasový pořad Oáza věnovaný hudbě new age, etnické a ambientní. Od roku 1999 se zabýval tematikou přirozených porodů i přirozené smrti. Do roku 1989 publikoval v samizdatu, poté oficiálně. Vydal na dvacet publikací, bezpočet článků a byl aktivní bloger. Od roku 1981 učil zen a vedl víkendové meditační kurzy, přednášel o zenu na školách a v různých oddílech jógy a příbuzných východních meditačních technik.
Během komunistického režimu neměl přístup do oficiálních médií, proto publikoval v samizdatu. Kromě jiného si pro sebe a okruh přátel vydával Markonoviny. Vydával a šířil své překlady zenových kóanů, hlavní zenové literatury, a dalších knih současných zenových a duchovních mistrů (např. Zen a umění lukostřelby Eugena Herrigela, Co je to zen od D. T Suzukiho, Duch zenu Alana Wattse, Mysl začátečníka Šunryu Suzukiho, Tři pilíře zenu Philipa Kapleaua, Odklepávání popela na Buddhu a Pouze nevím Seung Sahna, ale i Racka Richarda Bacha),ale i své publikace (kromě prací jako Hudba Jinak nebo Zvukem dovnitř, v edici Dveře u Jazzové sekce SH, Almanach překladů, Rockové a Sci-fi sny, i sbírky esejů na duchovní témata). Po roce 1989 publikoval v časopisech GEMMA, Regenerace, Meduňka, Moje psychologie, v Revue Prostor a v denících Telegraf, Český deník a v časopise Dingir.
V osmdesátých letech organizoval soukromé víkendové semináře zenové meditace, po listopadu 1989 pak každodoční terapautické víkendy a týdenní semináře, na kterých propojoval praktickou duchovnost (zenové poklony, zazen, pomalou meditaci v chůzi, ale i jednoduché ale o to efektivnější metody propojování mozkových hemisfér pomocí rytmů, nebo dávných indiánských metod objímání stromů atd.) se světem „jiné“ hudby (kromě toho, že si mohli zahrát na tibetské mísy, účastníci vyslechli celou řadu unikátních nahrávek a skladeb ze světa regenerační, meditační, léčivé i duchovní hudby s jeho komentářem, a většinou se také za několik dnů naučili i alikvotní zpěv). V letech 1994 – 2008 pořádal pravidelné letní semináře a přednášky na témata nový věk, zen buddhismus, rozdíly mezi ženami a muži, a hlavně Muzikoterapie jinak: s použitím nástrojů jako didžeridu, tibetské mísy, šengy, steel drum, sférická píšťala a rainstick.
Od roku 1997 publikoval pravidelně na internetu, přispíval svými fejetony do deníku Svět namodro (Dana Dočekala), a od září 2006 byl aktivním blogerem a do července 2008 publikoval několik stovek článků na blogu časopisu Respekt. Z důvodů odlišného názoru na povolování negativních komentářů tzv. trollů přesunul svůj blog na blog.baraka.cz.
Systematicky propagoval hudbu new age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky. V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Byl jedním z průkopníků tzv. world music u nás (skupina Amalgam, jíž byl členem, se tímto směrem vydala již v roce 1979). Organizoval první kurzy hry na dávný australský nástroj didžeridu, dovezl (do Prahy, Bratislavy a Košic) amerického zpěváka manter Henry Marshalla či německou zpěvačku spirituální hudby Devu Premal. Rozezpívával Česko mantrami.
Zemřel v domově důchodců ve Mšeně u Mělníka. Za pozůstalé o jeho úmrtí informoval jeho zeť Jiří Janda. V minulých dnech prodělal koronavirus, měl také řadu dalších chronických nemocí. Pohřeb bude určitě jen v minimálním rodinném kruhu, uvedl.
Knihovna samizdatové literatury Libri Prohibiti připravuje výstavu samizdatů a dalších artefaktů, které by měly osobnost Vlastimila Marka připomenout. Spolu s rodinou plánuje uspořádat při té příležitosti vzpomínkovou akci nebo koncert, až to umožní vládní opatření.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Vlastimil Marek
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Kateřina Jírová
Díky Vlastovi Markovi
jsem se poprvé setkala s tibetskými mísami, ocitla se v Zrcadlové kapli Klementina a při přenosu tohoto koncertu Českou televizí i na obrazovce. Pokoušela jsem se o distribuci časopisu manželů Markových Baraka (a distribuce neprodejných časopisů už mi zůstala). S Vlastovou tehdejší partnerkou Tamarou jsme chodily na orientální tance a prožívaly její diplomku o kladném vlivu manter na vyvíjející se plod v bříšku. Zúčastnila jsem se i Vlastových přednášek na několika ročnících festivalu STRP (Světový týden respektu k porodu).
Dá se důvodně předpokládat, že Vlasta dosáhl nejvyšší buddhistické mety, tj. vymanění se z koloběhu životů. Pokud se dosud nevymanil, je třeba říci někdy na shledanou, Vlasto, znovu na této planetě.
18.03.2021 (9.55), Trvalý odkaz komentáře,
,Eva Malovaná
Děkuji Vlastovi Markovi,
zanechal zde příjemnou stopu. Díky němu hraji na tibetskou misku, didgeridoo, medituji chůzí, vnímám alikvoty, souzním se životem.
24.12.2021 (9.46), Trvalý odkaz komentáře,
,Alexandra Kešeľová
Knižku pána Vlastimila
Nová doba porodni som prečítala po pôrode prvého dieťatka. Vďaka nej som nabrala odvahu a svoj pôrodný príbeh som medializovala, založila som stránku aj zozbierala príbehy a spísala dve knihy o pôrodoch doma. S pánom Vlastimilom sme sa skamarátili, on v novom vydaní Novej dobe porodní písal o mne a ja som všade spomínala jeho. A navždy budem. Jeho ďalšie knižky a články má tak veľa naučili!
Dúfam, že mu je na druhom svete rajsky, lebo to bol jeden anjel a celý život sa snažil nám ukázať možnosti ako sa mať krásne. Mám od neho zakúpené aj tibetské misky a denne mi ho pripomínajú. Ďakujem za tohto človeka nesmierne. Málokto ovplyvnil môj život tak ako on. Dúfam, že to aj on vedel z mojich mejlov jemu. Jeho smrť má zasiahla a premeškala som možnosť ho stretnúť v Čechách. Žije ďalej v rodine a svojom celoživotnom diele . Je úžasné, že jeho stránka stále funguje a sú tam dostupné všetky jeho knihy v pdf❤️
22.03.2024 (8.56), Trvalý odkaz komentáře,
,