Divadelní noviny > Burza

Zemřel Zdeněk Braunschläger

Zdeněk Braunschläger

30. 1. 1932 Boskovice – 17. 1. 2018 Praha

Herec a scenárista. Hrál v první inscenaci Divadla Semafor Člověk z půdy, později byl členem Divadla na Vinohradech a Činoherního klubu.

S divadlem začínal v Třebíči pod režijním vedením Josefa Gerži. V tomto městě strávil svoje dětství a mládí. Po studiích herectví na brněnské JAMU (absolutorium v roce 1955) hrál nejprve v Brně v Divadle bratří Mrštíků (1955-1960). V roce 1960 přešel do Prahy, hrál v Semaforu (1960-1962), poté v letech 1962-1964 v Divadle na Vinohradech, v experimentálním zájezdovém souboru Maringotka (1964-1965), v Československém souboru písní a tanců (1965-1971) a současně v Činoherním klubu (1965-1973).

Od poloviny padesátých let se objevoval i ve filmu a později v televizi. Svou první větší filmovou roli ztvárnil v roce 1955 ve snímku Větrná hora režiséra Jiřího Sequense. Jeho role byly vesměs epizodní, zřídka pak vedlejší nebo dokonce větší. Ztvárňoval postavy policistů, důstojníků, v mladším věku také dělníků a brigádníků; menší role získával v TV seriálech (Hříšní lidé města pražského, 1968, Chalupáři, 1975, 30 případů majora Zemana, 1978, Plechová kavalerie, 1979, Dnes v jednom domě, 1979 ad.). Koncem sedmdesátých let ukončil své aktivní působení ve filmu i televizi a pokusil se ve filmu uplatnit jako autor námětu a scenárista (Oddechový čas, 1977; Město mé naděje, 1978). V roce 1980 hrál ve filmu na dlouho naposledy – ve snímku Signum laudis režiséra Martina Hollého.

V roce 1980 totiž se svým tehdy šestiletým synem (dnes je pilot letadel) emigroval do tehdejšího západního Německa, kde zprvu pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Odtud ale po čase odešel a začal pracovat v jedné bavorské nemocnici, kde rozvážel léky. V Německu napsal i rozhlasovou hru o muži, který překročí hranice a stane se pozorovatelem nového světa. „Psal jsem o sobě, to bylo tehdy moje téma,“ řekl o této hře, kterou tehdy natočil a odvysílal německý rozhlas.

Po roce 1989 se vrátil do Třebíče, kde mu vrátili dům na dolní straně Karlova náměstí. Kdysi tam jeho rodina mívala řeznictví a uzenářství (v roce 1989 v domě sídlil Svaz myslivců). Zchátralou budovu nechal opravit a ve dvoře vybudoval zahradní restauraci. Později dům prodal a žil střídavě v Mnichově a v Praze.

Herectví se věnoval už jen výjimečně, nabídky na role většinou odmítal. Když ho ale oslovil režisér Juraj Herz se scénářem filmu Habermannův mlýn, souhlasil. Když pobýval v Praze, přátelil se kromě jiných s hercem a režisérem Janem Kačerem. Rád vzpomínal na časy, kdy bydlel na Václavském náměstí vedle zpěváka Waldemara Marušky. O oba byty pak přišli, když emigrovali.

V roce 2015 obdržel Cenu města Třebíče.

Měl dceru a syna. Zemřel po dlouhé těžké nemoci. Přátelé na něj veřejně zavzpomínají v pátek 26. ledna při posezení v pražské Malostranské besedě.

• Autor: DN
• Publikováno: 22. ledna 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Zdeněk Braunschläger

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ