Zemřel Zdeněk Marat
FOTO archiv Supraphonu
Zdeněk Marat
15. 2. 1931 Praha – 21. 2. 2016 Praha
Pianista, hudební skladatel, redaktor a publicista, hudební aranžér a dirigent, autor hudby k řadě muzikálů a filmů. Je autorem zhruba šesti set hudebních skladeb. Z toho dvě třetiny jsou písně z oblasti populární hudby. Dále psal hudbu do muzikálů a filmů.
Od mládí tíhl k hudbě. Již za gymnaziálních studií vedl vlastní taneční orchestr, poté na Státní konzervatoři vystudoval dirigování a skladbu, od roku 1958 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu, současně stál v čele rozhlasového studiového orchestru. V letech 1961-1964 byl dirigentem orchestru Pražského kulturního střediska, poté se věnoval vlastní skladatelské tvorbě, přičemž udržoval spolupráci s předními orchestry, v roce 1969 byl na půl roku angažován v čele malého orchestru v Kolumbii, v letech 1970-1991 byl tajemníkem politicky angažovaného Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, v letech 1973-1983 byl zároveň uměleckým šéfem Orchestru Československé televize. Za socialismu obdržel Vyznamenání za zásluhy o výstavbu, třikrát byly oceněny jeho spartakiádní skladby a v roce 1985 byl jmenován zasloužilým umělcem (tohoto titulu se v roce 1990 vzdal).
FOTO archiv Supraphonu
Od poloviny 50. let se aktivně věnoval komponování. Jeho písňová tvorba zahrnuje přes 400 titulů. První písní byl známý Pyšný tulipán (Josef Zíma), počátkem 60. let Marat zabodoval v televizní soutěži Písničky na zítra (mj. s dodnes populárním twistem Nej, nej, nej s Pavlínou Filipovskou a Josefem Zímou), poté skládal pro přední české zpěváky a úspěšně se se svými skladbami účastnil také hudebních festivalů. Vítězství v 70. letech na Bratislavské lyře nebo Děčínské kotvy nebyly však vždy podmíněny kvalitou písně jako spíše společensky angažovaným textem, takže tyto písně jsou dnes již zapomenuté. Do historie naší populární hudby se zapsal minimálně písněmi To se nikdo nedoví (Waldemar Matuška, Helena Vondráčková) a Přejdi Jordán (Helena Vondráčková). Jeho tvorba nezřídka sklouzávala ke kolovrátkovému stereotypu a melodické nevýraznosti, přesto však dokázal občas vybočit překvapivě svižnými a kvalitními melodiemi. Jeho písně kromě již jmenovaných zpívali dále Karel Gott, Václav Neckář, Marta Kubišová a řada dalších.
Je autorem hudby televizních komedií Šest žen Viktora Jandečka (1968), Otec, matka, Jan a Katka (spoluautor Vlastimil Hála, 1968), Kat a jeho Mydlář (1968), Tři strýčkové a Dominik (1969), Růženko, spíte sama? (1970), Půjdeš-li k filmu, vrať se mi jako hvězda (1973), Modelka z Bretaně 1074), O chytré horákyni (1982), Pohádka mého života (1982) a muizikálů Miluška a její zvířátka (1977) a Miliónová láska (1988). Zkomponoval i hudbu pro některé díly z Kleinova cyklu o básnících, konkrétně Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život. Byl i autorem hudby ke cvičením na třech spartakiádách (1975, 1980, 1985).
V melodice skladeb převažuje kultivovaná lyrická nota a klenutá kantiléna, inspirovaná českou zpěvností. Pro Maratův osobitý kompoziční a aranžérský rukopis je příznačná bohatá harmonická sazba skladeb, shrnuje jeho bohatou tvorbu Český hudební slovník.
S manželkou Juditou, rozenou Vernou, měl dvě dcery.
Zprávu o jeho úmrtí na svém webu zveřejnilo hudební vydavatelství Supraphon. Za hudební vydavatelství ji potvrdil Karel Deniš.
Komentáře k článku: Zemřel Zdeněk Marat
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
