Divadelní noviny > Burza

Zemřel Zdenek Plachý

Zdenek Plachý

9. 12. 1961 Kroměříž – 17. 4. 2018 Brno

Hudební skladatel a divadelní a televizní režisér, vedoucí brněnského centra současného umění Skleněná louka, v letech 2007–2012 umělecký šéf činohry Národního divadla Brno.

Po maturitě na střední škole v Kroměříži vystudoval na brněnské pedagogické fakultě obor Hudba a Jazyk český. Již během studií na vysoké škole začal komponovat. Po absolutoriu pedagogické fakulty studoval pět let hudební kompozici na Janáčkově akademii múzických umění.

S hudebním skladatelem Ivo Medkem založil v polovině 80. let minulého století orchestr pro soudobou vážnou hudbu Art Inkognito, který hrál skladby západních a československých – komunistickému režimu nepohodlných – autorů. Od roku 1987 působil také jako spoluautor a hráč rockové skupiny Dunaj (album Rosol). Od počátku devadesátých let se začal přiklánět k divadlu a vytvořil řadu scénických hudeb pro režiséry Vladimíra Morávka a Jana Antonína Pitínského.

Od počátku devadesátých let směroval svůj tvůrčí zájem stále více k režii. Režíroval své vlastní divadelní, televizní a rozhlasové projekty. V roce 1992 inscenoval v Kabinetu múz vlastní operu Anbetung – opera z viacerých svetov. Jeho široký záběr potvrzuje i jeho dokumentární tvorba spojená zejména s Českou televizí, ať už jde o snímky Stará a Nová říše na Moravě, Brněnští Euroindiáni, snímek o vrcholovém sportu Branky, body, paradoxy nebo přírodovědný dokument Pokusná zvířata. Ve stejné době založil spolu s výtvarníkem a performerem Blahoslavem Rozbořilem a se Skupinou Morodochium kapelu Příliš kluzká glissanda, která vystupovala na prestižních festivalech současného umění po celé Evropě.

V roce 2000 režíroval v trnavském Divadle Jana Palárika slovenskou národní operetu Bellarosa skladatele Mikuláše Schneidera-Trnavského, na scéně pražského Stavovského divadla realizoval projekt Árie k nezaplacení, který vytvořil s Jiřím Šimáčkem a s německými umělci Hansem W. Kochem. V roce 2003 režíroval v plzeňském Divadle J. K. Tyla operu Giuseppe Verdiho Síla osudu, v tomtéž roce uvedl v pražském Divadle Komedie hru Ukřižovaná a s kultovní pražskou scénou spojil síly i o tři roky později v projektech Setkání Mudrců a Oliver Twist. Za inscenaci Magická flétna, kterou spolu s Petrem Kofroněm a Jiřím Šimáčkem připravil pro Městské divadlo Brno obdržel v roce 2007 Cenu Alfréda Radoka.

V říjnu roku 2007 jej tehdejší ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák jmenoval do funkce uměleckého šéfa činoherního souboru tohoto divadla. V divadle se snažil o progresivní dramaturgii, nicméně narážel nejen na „zavedené pořádky“, ale postupně i na ztrátu umělecké soudnosti a kredibility. To když v Mahenově divadle připravil rockový muzikál Daniela Landy Tajemství Zlatého draka. Od té doby se jeho umělecké i osobní kroky ubíraly těžko akceptovatelným směrem falešného, sám sebou oslněného mystického fanatika. Postuponě upadal do osobních i tvůrčích krizí, z nichž se až do konce života nedokázal vymanit. Pozici uměleckého šéfa opustil po šesti letech kvůli neshodám se souborem i s vedením divadla.

Důležité a umělecky nejhodnotnější byly jeho manažerské, kurátorské a autorské aktivity v centru současného umění Skleněná louka, které založil v Brně v polovině devadesátých let a jež se stalo významným místem setkávání příznivců netradiční kultury. Každoročně zde dodnes vystupují desítky špičkových domácích i zahraničních umělců soudobé vážné hudby a performance. Intenzivně spolupracoval s výtvarníkem Josefem Daňkem. Jejich společným dílem byly velké plenérové projekty Přespolní mše – pro tři vesnice zároveň – na polích Moravského krasu kolem jeho rodné vesnice Habrůvka; dále ve křtinském kamenolomu monumentální akce Stmívání v lomu, na níž spolupracoval s bubeníkem Pavlem Fajtem a výtvarníkem Daliborem Chatrným. S výtvarníkem a performerem Josefem Daňkem pak vytvářel i další velké akce, jednou z nichž byla např. procesní performance „Od GM do MG“ (tj. „od Galerie mladých do Moravské galerie“) v ulicích města Brna a za použití amplionů městského rozhlasu. Další důležitou akcí z poloviny devadesátých let byla společně s Josefem Daňkem vytvořená performance pro divadlo Husa na provázku Těžké doby bez taktu, kde poprvé prezentoval svou absolventskou hudební kompozici z JAMU Dialog s hudební mládeží – skladbu, která nemohla být provedena v osmdesátých letech, protože všech padesát stran partitury tvořila pěticípá hvězda, jež omezovala možnosti hraní orchestru. Na provázku skladbu provedla Vojenská posádková hudba Brno. Na Skleněné louce prezentoval a režíroval poezii Jiřího Kuběny, Jiřího Veselského a dalších básníků, často zval avantgardní hudebníky a performery z celého světa, vydával revue Ticho.

Zemřel náhle a nečekaně v úterý 17. dubna, pravděpodobně ve spánku. O jeho úmrtí Divadelní noviny dnes informoval herec a režisér Břetislav Rychlík.

• Autor: DN
• Publikováno: 20. dubna 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Zdenek Plachý

1. DN

   

   Poslední rozloučení
   se bude konat v pátek 27. dubna od 11 hodin v chrámu Jména Panny Marie v Křtinách.

   25.04.2018 (16.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ