Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zprávy

    Zemřel Zeno Kaprál

    V roce 2005. Foto archiv ČT

    Zeno Kaprál

    (19. 10. 1941 Brno – 26. 10. 2020)

    Básník, představitel brněnské bohémy šedesátých let, autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční literární formy.

    V letech 1959–1961 vystudoval v Karlových Varech pedagogický institut a zároveň psal dramatická pásma pro avantgardní divadelní soubor Kapsa, kde mimo jiné působil Rudolf Křesťan, Miki Jelínek či Radka Fiedlerová. V Karlových Varech se dostal  do kontaktu s literární skupinou Červen (František Fabián, Josef Hrubý) a seznámil se s básníkem Ivanem Wernischem, se kterým uskutečnil legendární cestu pěšky z Karlových Varů do Prahy. V letech 1962–1964 absolvoval povinnou vojenskou službu, nejprve jako topograf u dělostřeleckého pluku, v druhém roce byl převelen do knihovny. Po vojně pracoval jako vychovatel v polepšovně a přispěvatel plzeňského rozhlasu. V roce 1966 se stal pojišťovacím agentem České pojišťovny, kde působil následujících více než dvacet let.

    S Ivanem Wernischem. Foto archiv KVH

    Druhá polovina šedesátých let byla ovšem také zlatým věkem brněnského uměleckého undergroundu – Arnošt Goldflam, Pavel Řezníček, Karel Fuksa, J. H. Kocman… a Zeno Kaprál.

    Poezii publikoval od roku 1957 (jako první časopisecky báseň Fotografie). První básnická sbírka mu vyšla v roce 1962 – Ploty v nakladatelství Mladá fronta. Sbírka Zachránci ptáků chystaná k vydání v Českém spisovateli v roce 1968 už vyjít nesměla.

    Se Zdeňkem Rotreklem na Lodi spisovatelů. Foto archiv

    Koncem osmdesátých let vydal  samizdatově konvolut drobných knížek, které mapují jeho tvorbu za uplynulých dvacet let. Oficiálně druhou Kaprálovou knihou, vydanou v nakladatelství Petrov, je Reinerův výbor (podle editora Martina Reinera) skládající se z některých ineditně vydaných básní. Podobně zafungovalo i nakladatelství Votobia, které v roce 1992 vydalo jeho Staré a Nové texty, tedy rovněž výbor ze samizdatových knih.

    Votobia 2000. Repro archiv

    Po řadě sbírek nových básní vydaných na přelomu tisíciletí v několika nakladatelstvích (Petrov, Host, Větrné mlýny, Votobia, Vetus via, Klokočí) se básnicky odmlčel. Až v roce 2014 mu vyšly dvě sbírky: Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka (Druhé město, 2014) a uvnitř vně (Druhé město, 2014). Dívá se do tváře všemu a všem, i Smrti. Jeho jazyk je bohatý, obrazy až manýristické, sdělení lakonické, ale někdy se neočekávaně zatne do srdce. Kaprál je básník, jakých nemáme mnoho: ojedinělý svou šíří od hluboké spirituality až ke zdánlivé banalitě. Stojí vedle básníků již klasiků: vracíme se k nim, opětovně zasahováni silou jejich slov, napsal o jeho poezii Arnošt Goldflam. V roce 2005 o něm natočil pro ČT dokument v sérii Portrét (díl 61 – zde).

    Druhé město 2020. Repro archiv

    Jeho poslední sbírku Tříděný odpad letos vydalo nakladatelství Druhé město. Básník Miroslav Holub kdysi řekl, že je básníkem pouze v té chvíli, když píše báseň. Věřím, že mnoho kolegů by s takovou definicí souhlasilo. Zeno Kaprál je ale z jiného těsta. Jen jsem za těch třicet let, co se známe, nezjistil, zda jeho hlava pracuje na nové básni celých dvacet čtyři hodin denně, nebo je prostě nějak záhadně básníkem i ve chvíli, kdy zrovna nepíše báseň. Abych to zjednodušil: Zeno žije v paralelním vesmíru, odkud nám posílá stručné depeše. Fascinující, překvapivé, smutné, veselé, texty napsané stoletým dítětem. Zeno Kaprál: jeden z posledních Básníků, napsal o něm majitel nakladatelství, básník a spisovatel Martin Reiner.

    Ve své pracovně (2005). Foto archiv ČT

    V osmdesátých letech pracoval také jako přispěvatel České televize. Autorsky se podílel na scénářích zábavného pořadu Všichni se ptají, komu to hrají a na přípravách pořadu Chvilka poezie. Ke konci osmdesátých let spolupřipravoval sérii dokumentárních pořadů o českých básnících nazvaných Literární portréty. Zde byla mimo jiné představena tvorba Ivana Blatného, Oldřicha Mikuláška, Josefa Palivce, Jana Skácela, Zdeňka Rotrekla či Jana Zahradníčka. V prosinci 1989 připravil pro vysílání diskusní pořad Katakomby naděje (s Jiřím Bulisem, Petrem Cibulkou, Arnoštem Goldflamem, Ivanem Martinem Jirousem, Ivou Kotrlou, Zdeňkem Rotreklem, Evou Vidlářovou).

    Se svou rodinou (2005). Foto archiv ČT

    Byl tajemníkem brněnské organizace Obce spisovatelů. Obdržel Cenu Českého literárního fondu (1992) a Cenu města Brna (2005).

    O jeho úmrtí informovala jeho dcera, spisovatelka a publicistka Dora Kaprálová.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 27. října 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Zeno Kaprál

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,