Zemřela Alena Míková

FOTO archiv ND

Alena Míková

21. 11. 1928 Praha – 26. 4. 2014 Praha

Emeritní sólistka Opery Národního divadla v Praze, jedna z posledních velkých interpretek slavné operní éry v Čechách.

Zpěv studovala soukromě u Augusty Fassatiové poté, co v roce 1947 absolvovala reálné gymnázium v Praze. Od roku 1952 vystupovala s Pražskou zpěvohrou. V roce 1953 vzbudila pozornost účinkováním v amatérské opeře závodního klubu Rakona, kde zpívala mj. Smetanovu Miladu (Dalibor) a Libuši. V roce 1954 získala angažmá v Městském divadle Ústí nad Labem. Když v roce 1957 získala stříbrnou medaili na velké mezinárodní pěvecké soutěži při světovém festivalu v Moskvě, byla její cesta do souboru Národního divadla nezvratná. V roce 1957 byla pozvána k pohostinskému vystoupení v rolích Milady, Cizí kněžny (A. Dvořák: Rusalka) a Verdiho Aidy. Sólistkou opery ND byla od 15. 8. 1957 do roku 1988.

Antonín Dvořák: Dimitrij – Alena Míková (Marina Mníškova) – Národní divadlo 1963. FOTO JAROMÍR SVOBODA

V roli Mariny Mníškové v opeře Antonína Dvořáka Dimitrij (Národní divadlo 1963). FOTO JAROMÍR SVOBODA

Její muzikálnost, mimořádný herecký talent a atraktivní jevištní zjev jí přinesly nabídky na pravidelné působení v Berlíně (Komische Oper) a na spolupráci s různými operními divadly v NSR, které však nepřijala. Vystupovala pohostinsky v NDR, v Bulharsku, v Polsku, v Maďarsku, v Rakousku, v NSR, ve Francii a v Irsku. Její dramatický soprán se uplatňoval v rolích, jako je zmíněná Smetanova Milada, titulní Libuše (mj. v premiéře inscenace z roku 1968), Anežka ve Dvou vdovách, Janáčkova Jenůfa i Kostelnička, Káťa Kabanová, Lišák a Emilia Marty, Fibichova Šárka, Dvořákova i Musorgského Marina Mníšková, Foersterova Eva, Mozartova Donna Anna v Donu Giovannim, Hraběnka z Figarovy svatby, Dorabella v Così fan tutte, Beethovenova Leonora, Wagnerova Senta a Brünhilda, Verdiho Aida a Lady Macbeth, Pucciniho Musetta, Tosca a Turandot, Straussova Salome, Elektra a Kněžna Werdenbergová v Růžovém kavalíru, Bergova Marie ve Vojckovi, Šostakovičova Katěrina Izmajlová, Žena v Poulencově monodramatu Lidský hlas ad.

V Národním divadle 28. března 2009. FOTO archiv

Byla moderní operní interpretkou, jejíž kreace byly vyváženým spojením pěveckého a hereckého projevu. V roce 1966 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně, v roce 2008 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.

/pro i-DN z více zdrojů, především ze stránek ND připravil hul/