Zemřela Anna Ferencová
Foto archiv
25. 5. 1927 Praha – 10. 5. 2020 Praha
Herečka, dcera slavného komika předválečné a válečné doby Ference Futuristy.
Ve skutečnosti se jmenovala Anna Fialová, pseudonym Ferencová přijala po svém otci, kterým byl slavný komik předválečné a válečné doby Ferenc Futurista (1891-1947). Herečkou byla i její matka Anna (Andula) Tichá (1906-1989) a strýc, herec Eman Fiala (1899-1970).
Se svými rodiči Ferencem Futuristou a Annou Tichou. Foto archiv
Již jako středoškolská studentka stála poprvé před kamerou v roli zdravotní sestry v melodramatickém příběhu Bláhový sen (1943). Později vystudovala herectví na Pražské konzervatoři (ukončení 1947).
Hippodamie v Námluvách Pelopových (r. Miloslav Veverka, prem. 6. 6. 1953, VČD Pardubice). Foto archiv VČD
První angažmá získala v zájezdovém Vesnickém divadle, krátce pak působila v Krajském oblastním divadle v Olomouci. Další, v podstatě celý svůj profesionální divadelní život pak spojila s Pardubicemi, kde v letech 1951-1989 byla v angažmá v tamním Východočeském divadle. Odehrála zde na dvě stovky rolí, nejčastěji klasického repertoáru (Námluvy Pelopovy, Antigona, Tři sestry, Lucerna, Sen noci svatojánské, Kupec benátský), nevyhýbala se ale ani současným hrám (Kočičí hra).
Lady Erlynnová ve Vějiří lady Windermerové (r. Zdeněk Bittl, prem. 14. 8. 1954, VČD). Foto archiv VČD
V roce 1989 vystupovala též v pražském Semaforu v inscenaci Výhybka. Ve svých 62 letech – na začátku roku 1989 – se vrátila za maminkou do Prahy, kde žila po zbytek života. V roce 1988 vystoupila v ostravské televizní Kavárničce dříve narozených. Širší veřejnost se s ní mohla více seznámit v roce 1991, kdy se slavilo sto let od Futuristova narození, a herečka byla zvána na besedy a do televize.
Antigona (r. Hugo Domes, prem. 8. 2. 1958, VČD Pardubice. Foto archiv VČD
Sepjetí s mimopražskou scénou se nicméně podepsalo na téměř mizivé účasti ve filmu a televizi. Hrála ve čtrnácti celovečerních filmech a dvou televizních inscenacích. V padesátých až sedmdesátých letech ztvárnila ve filmu jen dvě epizodní role (Pouta, 1961, …a pozdravuji vlaštovky, 1972). Později ji více obsazoval až režisér Vít Olmer. Pod jeho vedením hrála přísnou vychovatelku ve filmu Skleněný dům (1981), v menších rolích se pak objevila v hořkých komediích v hlavní roli se Zdeňkem Svěrákem (Co je vám, doktore?, 1984; Jako jed, 1985). V dětském snímku Pání Edisoni (1987) hrála učitelku.
Jako Irina s Petrem Hübnerem (Treplev) v Čechovově Rackovi (r. Pavel Římovský, prem. 25. 10. 1975, VČD Pardubice). Foto archiv VČD
S Olmerem spolupracovala i v televizi (Strašidlo Cantervillské, 1989). Pod Olmerovým vedením hrála ještě v komediích Ještě větší blbec, než jsme doufali (1993) a Watterloo po česku (2002). Poslední snímek, ve kterém vystupovala, bylo filmové podobenství Davida Jařaba Hlava – ruce – srdce (2010), kde se setkala s mladou hereckou generací.
Ve svém pražském bytě před obrazem otce, 90. léta. Foto archiv
V roce 1991 vydala autobiografii Hříchy Anny Ferencové (1991), která je především vzpomínkou na její slavné předky. V roce 2012 s ní redaktorka
V květnu 2012 s redaktorkou ČRo Jolanou Voldánovou. Foto Tomáš Klement
V květnu 2017 ve svém pražském bytě při oslavě devadesátin. Foto archiv VČD
Byla vdaná. Jejím manželem byl herec VČD Pardubice Milan Holubář (1926 – 1992).
Informaci o jejím úmrtí zveřejnil dnes na svém Facebooku divadelní historik a publicista Ondřej Suchý.
Komentáře k článku: Zemřela Anna Ferencová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Alena Andresová
Milá paní, pamatuji některé její role.
23.05.2020 (10.19), , Trvalý odkaz komentáře,
Jana LOBPREISOVÁ
Vzpomínám
na osobní setkání s paní FERENCOVOU v Rychnově nad Kněžnou na FILMOVÉM SMÍCHU FERENCE FUTURISTY. Byla skvělá a po rodičích zdědila to nejlepší, talent i smysl pro humor.
23.05.2020 (14.01), , Trvalý odkaz komentáře,