Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Astrid Štúrová

Astrid Štúrová

22. 9. 1935 Praha – 26. 9. 2023 Praha

Tanečnice a pedagožka, dlouholetá sólistka baletu Národního divadla v Praze

V roce 1955 absolvovala taneční oddělení Konzervatoře Praha a roku 1966 studium taneční pedagogiky na taneční katedře Akademie múzických umění v Praze. Své znalosti metodiky klasického tance a pedagogické praxe si rozšířila během stáže v tehdejším Leningradě (dnes Petrohrad) ve Státním tanečním učilišti A. J. Vaganovové v roce 1972.

V Národním divadle v Praze působila třicet let, mezi lety 1955–1985. Sólistkou baletu Národního divadla se stala v roce 1966. Ve své interpretační kariéře ztvárnila širokou škálu rolí, například Zlou sestru v Popelce (1965), Dobrou vílu v Šípkové Růžence (1966), paní Kapuletovou v Romeovi a Julii (1971), Runu v Radúzovi a Mahuleně (1976), Vladařku-matku v Labutím jezeře (1982) a další.

Podílela se na choreografii baletu Bachčisarajská fontána, který měl premiéru v roce 1978. Jako asistentka režie též na inscenacích Romeo a Julie (1971) a Šípková Růženka (1973). Působila rovněž jako uznávaná pedagožka. Od roku 1968 vyučovala klasický tanec v tanečním oddělení Konzervatoře Praha, v letech 1972–1977 zde zastávala funkci vedoucí oddělení.

Účinkovala i ve filmu a v televizi. Ztvárnila například Druhou žínku v Kašlíkově televizním zpracování Dvořákovy Rusalky (1962), vystupovala též ve filmu režiséra Václava Kršky Poslední růže od Casanovy (1966) či v Schormově záznamu inscenace Laterny magiky Sněhová královna (1977). /Více zde./

V sedmdesátých letech byla členkou umělecké rady baletu Národního divadla a členkou komise Svazu českých dramatických umělců. Mezi lety 1978–1980 vedla Balet Československé televize. Po léta se úspěšně věnovala pedagogické činnosti, nejprve na Konzervatoři, kde byla v letech 1972–1977 vedoucí Tanečního oddělení, posléze v letech 1984–2000 na taneční katedře HAMU, kde se roku 1986 stala docentkou, kde léta stála v čele vedení. Své metodické poznatky zpracovala v knize Didaktika klasického tance pro 6. ročník hudební a taneční školy, kterou vydalo Státní pedagogické nakladatelství Praha v roce 1987. /Více o jejím životě zde./

Roku 1969 se stala zasloužilou členkou Národního divadla a v roce 1976 zasloužilou umělkyní.

Do roku 2013 působila jako členka baletní komise pro udělování Cen Thálie.

Byla druhou ženou operního pěvce, režiséra a v letech 1969-1978 ředitele Národního divadla Přemysla Kočího (1917-2003).

Zemřela náhle. Zprávu o jejím úmrtí zveřejnilo Národní divadlo na svých webových stránkách /zde/.

Poslední rozloučení se bude konat 4. října v obřadní síni krematoria v Praze 5-Motole.

/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 29. září 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Astrid Štúrová

1. Alena GILBERT

   

   Moje mila Astridko.
   Byla jsi moji nejlepsi kamaradkou na střední škole, nejhezčí divkou ve třídě, inteligentni, vzdy krasne oblékana, samý úsměv. Jak mi je lito, že ja jsem se dostala do světa, kde jsem žila 40 let a po svem nedávnem navratu jsem se po tobě neshanela. Bylo by mou velkou radostí se s tebou ještě vidět. Prijdu se ale s tebou urcite jeste rozloučit.
   Stale tvoje přítelkyně a obdivovatelka
   Alena Kunrtova – Gilbert.

   30.09.2023 (15.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Šárka Uhlíková

   

   Milá p.Štúrova
   bylo nám ctí se s vámi setkat, byla jste na LDN na Dobříši, na rehabilitaci, měli jsme vás všichni rádi, budeme vzpomínat všichni. Takova umělkyně.
   Bylo mi ctí,Šárka Uhlikova.

   10.10.2023 (6.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ