Zemřela Dagmar Jandová
Foto ARTAMA
31. 5. 1944 Dobřív u Rokycan – 22. 4. 2021 Plzeň
Režisérka, výtvarnice (řezbářka), herečka, lektorka, učitelka LŠU/ZUŠ a vedoucí dětských a středoškolských loutkářských souborů, zakladatelka a dlouhá léta vůdčí osobnost plzeňského souboru Střípek, porotkyně a organizátorka amatérských loutkářských přehlídek.
Repro FB (zde)
Maturovala v roce 1961 na jedenáctileté střední škole, rok poté ukončila pedagogickou nástavbu pro učitelky MŠ v Sušici. Od roku 1962 pracovala jako učitelka mateřské školy. K loutkám ji přivedla v polovině šedesátých let Marie Škardová, která vedla dramatickou výchovu na plzeňské Konzervatoři a pořádala semináře pro učitelky MŠ. Na její doporučení absolvovala v letech 1972-1974 dvouleté studium pro učitele na loutkářské katedře DAMU, kde ji ovlivnil zejména Richard Lander a Věra Kovaříková. Pro jejich inscenace v Lyře Pragensis též vyráběla loutky – 2x dle Landrových návrhů, pro Kocoura Mikeše pak vlastní. Dle návrhů R. Landra vyrobila i loutky pro dvě režie Drahomíry Pražákové v Karl-Marx-Stadtu (Saská Kamenice), v tehdejší NDR.
Foto ARTAMA
Hrát začala v loutkářském souboru Paseka OB Zruč u Plzně vedeném Jaroslavem Hrubým, s jehož Budulínkem III. se dostala r. 1978 i na Loutkářskou Chrudim. V září 1978 založila loutkářský soubor učitelek MŠ Střípek, v němž byla režisérkou, adaptátorkou, výtvarnicí, herečkou a do roku 1992 i vedoucí. Vytvořila s ním inscenace, z nichž uspěly zejména Cukrářská pohádka (s Marií Bláhovou a Hanou Součkovou; doplňkový program-individuální výstupy s loutkou LCH 1979), Jak moucha přemohla sedm krejčích a dva obry (režie s I. Faitlovou, scénografie, herečka; LCH 1981), Nesmysl! Nesmysl? (režie; LCH 1988), O zlatém copánku (režie a scénografie; doplňkový program-pouť LCH1990), O Uladinovi a krásné Omně (režie, scénografie; LCH 1991), Zlaté kapradí (scénografie s V. Pytlíkem a J. Hrubým; LCH 1992), Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty (scénografie s J. Hrubým; LCH 1993) a Havrane z kamene aneb Čarodějnice z Býčí hory (scénografie s M. Jelínkovou, J. Hrubým, herečka; LCH 2000).
Ivana Faitlová: Klobásová komedie (loutky Dana Jandová), 1993. Foto Divadlo Střípek
V roce 1985 ji Jiří Oudes přivedl na 3. ZUŠ Plzeň-Vejprnická (nyní Terezie Brzkové), kde učila loutky v literárně dramatickém oboru. Nejprve dva roky externě a od r. 1987 na plný úvazek. S různými soubory zde vytvořila řadu drobných i větších inscenací.
Režijně a výtvarně vedla i plzeňský soubor SaVo (Samá Voda), složený z jejích absolventů ZUŠ a dvakrát s ním postoupila i na Loutkářskou Chrudim: To je můj dům (LCH 2005), Žena, růže, píseň, kost, kos, slavík (LCH 2009).
Foto Divadlo SaVo
Jako výtvarnice spolupracovala s řadou amatérských i nezávislých profesionálních skupin z Plzně. Léta pracovala v západočeském krajském poradním sboru pro loutkové divadlo, vedla semináře pro učitele základních a mateřských škol i pro děti a dospělé (např. LCH 1981, 1985, 2001, 2009), v rámci kraje organizovala roční a dvouletý kurs dramatické výchovy pro učitele a externě učila práci s předmětem a loutkou i na pedagogické fakultě v Plzni.
Dagmar alias Dana Jandová se zasloužila o české loutkové divadlo především tím, že k němu přivedla řadu mladých lidí, jimž poskytla možnost tvořivě se rozvíjet a komunikovat divadlem.
/Pro i-DN připravil hul, profil převzat ze stránek ARTAMA/
Komentáře k článku: Zemřela Dagmar Jandová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
