Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřela Dagmar Rosíková

    FOTO archiv HDK

    Dagmar Rosíková

    4. 10. 1925 Ostrava – 8. 1. 2018 Praha

    Sopranistka, emeritní sólistka Hudebního divadla Karlín v Praze.

    Narodila se a vyrůstala v Ostravě. Oba rodiče pracovali v bance, ale celá rodina aktivně či pasivně holdovala divadlu. Již jako dítě s rodiči chodila do divadla, chodila na hodiny zpěvu, především se však věnovala hře na klavír u paní Schreiberové, ženy ostravského skladatele Schreibera, který také dirigoval. Po vážném zranění levé ruky ale musela sen o dráze klavíristky opustit. Matka ji přiměla více se věnovat zpěvu a při soukromém studiu u profesora Ševčíka se poprvé setkala a zpívala se svým pozdějším divadelním kolegou Karlem Fialou. Po válce začala souběžně studovat hudební vědu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na konzervatoři. Krátce před dokončením studia byla z fakulty vyloučena z politických důvodů a titul doktorky filozofie jí byl udělen až po roce 1989.

    Po násilném ukončení studia se nadále soukromě školila ve zpěvu u profesora Kadeřábka, více se ale věnovala rodině – provdala se za zubního lékaře a v jeho ordinaci pracovala jako asistentka. V roce 1952 uspěla v konkurzu do Pražské zpěvohry (debutovala jako Terinka v Jakobínu), kde ale působila jen krátce. Díky rodinným známostem získala stálé profesionální angažmá v Městském oblastním divadle v Kladně (1953-1955), kde se brzy stala hvězdou operetního repertoáru (Mam’zelle Nitouche, Polská krev, Cikánský baron), zúčastnila se také četných zájezdových představení, kde zpívala i operní party (Jitka v Daliboru). Režisér Lébl ji nabídl angažmá v Hudebním divadle v Karlíně, kam nastoupila v srpnu 1955 a strávila následujících bezmála padesát let. Jako zdatné sopranistce se jí podařilo brzy proniknout mezi přední osobnosti karlínského souboru a odehrála desítky rolí v operetách i muzikálech (Hraběnka Marica, Země úsměvů, Hello, Dolly, Rose Marie). Často také koncertovala, zpívala v rozhlase, její hlas je zaznamenán i na několika gramofonových deskách. Od počátku padesátých let se věnovala také interpretaci klasické chrámové hudby v kostelech, což jí ale především v době komunismu přinášelo problémy. Má za sebou také řadu zájezdových představení, často hostovala v divadle v Teplicích, díky výborné znalosti němčiny zpívala v Německu i v jiných evropských zemích.

    Televizní kamera zaznamenala jen několik představení Karlínského divadla, v nichž účinkovala. Pro film pracovala jen jedinkrát za svou dlouhou kariéru, objevila se v nevelké roli krotitelky v gulliverovském podobenství Pavla Juráčka Případ pro začínajícího kata (1969).

    Celkem za svůj život vytvořila na divadelním jevišti 105 rolí ve 23 operách a 60 operetách a muzikálech. Na koncertech zpívala v 61 operách, kantátách, duchovních a jiných vokálních skladbách. V Supraphonu natočila tři desky, v rozhlase dvě opery a 17 operet. Hudební divadlo Karlín opustila až po povodních v roce 2002, kdy se neztotožnila s provizorním působištěm v Kongresovém centru. V roce 2005 obdržela od Herecké asociace cenu Senior Prix.

    Její dcera Miriam Němcová (*1961) je dirigentkou a obor dirigentství vyučuje také na Pražské konzervatoři.

    Poslední rozloučení se bude konat v úterý 16. ledna v kostele sv. Matěje v Praze 6 na Šárce. Smuteční obřady započnou zádušní mší svatou ve 13.00 hodin, po níž bude následovat uložení do rodinného hrobu.

    • Autor:
    • Publikováno: 10. ledna 2018

    Komentáře k článku: Zemřela Dagmar Rosíková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,