Zemřela Eva Matalová
Foto archiv MD Zlín
23. 6. 1933 Brno – 29. 12. 2022 Zlín
Herecká legenda Městského divadla Zlín, kde byla v angažmá v letech 1955 – 1987 a 1997 – 2002. V letech 1987 – 1997 hrála v Horáckém divadle v Jihlavě.
Ještě jako studentka JAMU pohostinsky vystupovala v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1952-1953), kde hrála Dorotku ve Strakonickém dudákovi. Poté působila ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1953-1955), kde vynikla jako Maryša. Hlavní část své profesní kariéry strávila v Městském divadle Zlín, kde byla v angažmá v letech 1955 – 1987 a 1997 – 2002. V letech 1987 – 1997 hrála v Horáckém divadle v Jihlavě.
V televizním cyklu Bakáláři (1985). Foto archiv ČT
Za svou kariéru vytvořila 220 rolí, z toho 174 připadlo na zlínskou éru. Díky své spontánnosti, neokázalosti a přirozenému, nepatetickému hereckému projevu byla obsazována zejména do rolí bodrých a dobrosrdečných žen z lidu. Zahrála si po boku Gustava Opočenského, Jana Libíčka, Otakara Moučky, později Stanislava Třísky, Lubora Tokoše, Jana Honsy a dalších. Hostovala i v Národním divadle v Brně. Na jevišti vystupovala až do vysokého věku. Díky dlouhému angažmá a kontaktu se zlínským divadlem figurovala například v obou nastudováních Maryši (v roce 1971 coby Strouhalka, v roce 2008 co Stařenka), nebo v obou nastudováních Kočičí hry (v roce 2011 Adelaida, v roce 1973 v roli Myšky). Její poslední rolí byla v Městském divadle Zlín postava Irmy Gabrhelové v inscenaci Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára (premiéra 2014).
Jako Babička s Andreou Nakládalovou (Hanička) v Jiráskově Lucerně (SD Uherské Hradiště 2013). Foto Zdeněk Němec /více zde/
Ve filmu a televizi vystupovala jen zřídka, což zdůvodňovala tím, že se vždy považovala za „obyčejnou venkovskou herečku“. Její možnosti před kamerou byly navíc omezeny po roce 1968, kdy byla vyloučena z KSČ. Diváci ji znají ze seriálů Četnické humoresky, Ranč U Zelené sedmy či ze seriálu Velmi křehké vztahy, kde ztvárnila babičku Karáskovou. /Více o jejích filmových a televizních rolích zde./
Irma Gabrhelová v inscenaci Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára (Městské divadlo Zlín, 2014). Foto Zdeněk Němec
V roce 1955 se stala třetí manželkou herce Jiřího Letenského (1926 – 2004), s nímž měla dvě dcery, Evu a Zuzanu. Manželství ale vydrželo jen krátce.
O jejím úmrtí informovalo 29. prosince na svých webových stránkách MD Zlín /zde/.
Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 4. ledna od 13 hodin v obřadní síni zlínského krematoria.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Eva Matalová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Turek
Milý Vladimíre a přátelé z redakce,
jenom malé doplnění k Vašemu článku o Evě Matalové. Její manžel Jiří Letenský byl synem známé nacisty popravené herečky Anny Letenské. Nedávno jste o ní psali v článku “Připomínka Letenské u Kladenského divadla” – a byl také hercem, nikoliv operním zpěvákem….myslím že Jirka by se tomu sám zasmál, měl skvělý smysl pro humor. Jsou to Vladimíre totiž všichni moji příbuzní, Anna Letenská byla sestra mojí babičky…..
Moc zdravím.
Petr Turek
Sussex, UK
02.01.2023 (19.07), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Petře,
díky za upozornění. Profesní charakteristiku Tvého prastrýce Jiřího Letenského jsme opravili. Převzali jsme ji z nekrologů v jiných listech (např. https://www.super.cz/1039838-dozila-se-pozehnaneho-veku-v-89-letech-zemrela-herecka-eva-matalova-naposledy-hrala-v-domaci-peci.html)
Zdravím
vh
02.01.2023 (20.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Šotkovský
Divadelní noviny
čerpají informace o zesnulých herečkách z http://www.super.cz? No super!
02.01.2023 (20.46), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Milý Jane,
už jsem na tomto místě – za jiným nekrologem – někomu na toto téma odpovídal, možná dokonce Tobě. Bulvární tisk má, co se týká nekrologů, rychlejší a detailnější informace než jakýkoli jiný server, co znám. Tedy jej zahrnujeme do spektra získávaných informací, jež – jak je z nekrologů snad patrné (odkazy uvádíme) – konfrontujeme s dalšími servery a zdroji. A samozřejmě se snažíme kontaktovat přímo divadla, dokumentaci DÚ či příbuzné, pokud na ně seženeme kontakt. Každý nekrolog je souběhem těchto informací a vyžaduje od jeho autora poměrně velkou investigativní práci. Jsem přesvědčen, že nejde o to, odkud člověk čerpá, ale zda informace jsou v těchto případech včasné a co možná úplné. Mým mottem v těchto případech je: Raději nějakou tu chybu, ale podstatné sdělit včas. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a ve virtuálním prostoru se dá opravovat.
Server i-DN není akademický tisk, kam bychom nekrolog mohli psát třeba půl roku (jak nám píše Martin Pšenička nekrolog H.-T. Lehmanna do Dn od léta a dosud nedodal), ale živé internetové noviny, které divadelníkům – vedle recenzí, blogů a občasných rozhovorů – zprostředkovávají v maximální možné míře i aktuální informace. A nekrology patří mezi nejsledovanější texty. Pokud se někdy udělá či převezme chybná informace, je to daň za tuto snahu a snažíme se ji s otevřeným hledím a hned napravit, jak tomu bylo i v tomto případě. Samozřejmě nás to mrzí a snažíme se tyto chyby minimalizovat.
03.01.2023 (0.24), , Trvalý odkaz komentáře,