Zemřela Inge Švandová-Koutecká
Foto archiv
13. 6. 1936 Praha – 6. 2. 2022 České Budějovice
Operní režisérka a kostýmní výtvarnice.
Narodila se do rodiny akademické malířky Jindry a architekta Huga Švandových. Od dětství tak byl její život spojen s uměním. Láska ke zpěvu a hudbě byla v naší rodině součástí života. Maminka hrála na klavír a v mládí se učila zpěvu v Ostravě u profesora Františka Hradila. Díky jemu zpívala, samozřejmě jako host, v ostravském divadle Lidunku v opeře V studni od Viléma Blodka, napsala později ve své autobiografii. Velmi brzy začala hrát na klavír a učila se zpívat. Po absolvování gymnázia se rozhodla pro studium operní režie na pražské AMU, kde byla jedním z posledních žáků profesora Ferdinanda Pujmana. Později vystudovala i zpěv u Marie Budíkové.
Civilní snímek z dob jejího angažmá v Českých Budějovicích. Foto archiv JD ČB
Ve své autobiografii píše: V době studií jsem inscenovala tři opery a provedla jejich rozbor v rámci své diplomové práce. První byla v roce 1958 jednoaktová opera Bohuslava Martinů Veselohra na mostě. […] Inscenace byla zdařilá – a vybrána byla téhož roku na Pražské jaro. V květnu přijela do Prahy Charlotte Martinů, manželka skladatele. Žili ve Švýcarsku. Doprovázel ji světoznámý dirigent Roberto Benzi, který se už coby dítě proslavil ve filmu Předehra ke slávě. Jako host dirigoval v Národním divadle Carmen. Oba byli s naším představením spokojeni. Paní Charlotte mi předala od Bohuslava Martinů dopis, v němž děkoval, že operu uvádíme, protože do té doby byla vysílána jen jako rozhlasová. Potěšilo mne, že se v dopise zmínil o mé režii.
V době studií inscenovala také čs. premiéru opery M. Raichla Fuente Ovejuna (1959). V roce 1960 nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (ještě před ukončením studia zde režírovala Rossiniho Lazebníka sevillského) a ve funkci operní režisérky zde zůstala v angažmá až do roku 1971. Z mnoha jejích inscenací připomeňme alespoň režii Verdiho Maškarního plesu, poprvé u nás – na podnět muzikologa Josefa Bachtíka – provedeného v tzv. švédské verzi. V Budějovicích se seznámila se svým manželem, scénografem, akademickým architektem Vlastimilem Kouteckým (1930 – 2000), se kterým vytvořili tým, který připravil nejen na scéně budějovického divadla řadu inscenací.
S celoživotním partnerem, akademickým architektem Vlastimilem Kouteckým. Foto archiv Jana Vaněčka
V Budějovicích režírovala mj. opery Maškarní ples, Rigoletto, Trubadúr, Verdiho Aidu, Gershwinova Porgyho a Bess. Z českých například Hubičku, Tajemství, Dalibora, Příhody lišky Bystroušky. Úspěšná byla i Pauerova Zuzana Vojířová inscenovaná v prostorách krumlovského otáčivého hlediště. /Více zde./
V roce 1971 odešli oba manželé do Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde působili až do roku 1991. Mezi významné režie tohoto období patří čs. premiéra gruzínské opery Z. Paliašviliho Daisy, Mirandolina B. Martinů, Stravinského Život prostopášníka aj. V letech 1993–1995 byla šéfkou opery v Opavě. /Setnam jejích režií a kostýmních prací zde./
Autobiografie z roku 2012. Repro archiv
Hostovala však i v jiných divadlech – v Praze (v Hudebním divadle v Karlíně i v Národním divadle), v Moravském divadle v Olomouci, ve Slezském divadle v Opavě, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. A také v zahraničí (Německo, SSSR – Lišku Bystroušku ve Sverdlovsku, dnešním jekatěrinburgu). Měla možnost stáže u slavného režiséra Pokrovského ve Velkém divadle v Moskvě a u W. Felsensteina v Berlínské Komické opeře.
V roce 2004 s cenou Jihočeská Thálie za celoživotní dílo. Foto archiv Jana Vaněčka
Na svém režisérském kontě přes 185 operních, operetních i muzikálových inscenací na domácích i zahraničních scénách. Na základě studií u F. Tröstra byla také často – především u svých inscenací – činná jako kostýmní výtvarnice. Návrhy kostýmů se ale podílela na některých inscenací svého manžela v Polsku a mnoha divadlech u nás.
7. prosince 2016 s ředitelem JD ČB Lukášem Průdkem a cenou Senior Prix. Foto Jaroslav Sýbek
Po odchodu do penze se manželé Koutečtí přestěhovali do Českého Krumlova. Vlastimil tam učil na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky a Inge dojížděla do Českých Budějovic, kde byla vedoucí Operního studia na konzervatoři a působila jako pěvecká pedagožka a vyučovala i operní herectví. A vyučovala i na Uměleckoprůmyslové škole v Českém Krumlově (jevištní kostýmy a dějiny odívání). Oba manželé se několikrát podíleli na organizování krumlovských Slavností pětilisté růže.
Foto Irena Papírníková
V roce 1985 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. V roce 2004 obdržela cenu Jihočeská Thálie za celoživotní dílo, v roce 2012 Cenu města Český Krumlov a v roce 2016 od Nadace Život umělce cenu Senior Prix.
V roce 2012 jí vyšla autobiografie Můj život s operou (Inge Švandová vzpomíná). V Českém Krumlově ji vlastním nákladem vydal českokrumlovský spisovatel Jan Vaněček, který je současně jejím spoluautorem.
O jejím úmrtí informovala její přítelkyně Irena Papírníková.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřela Inge Švandová-Koutecká
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
