Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřela Ivana Hloužková

    Foto archiv DHnP

    Ivana Hloužková

    6. 6. 1960 Valtice – 6. 3 2023 Brno

    Herečka, dlouholetá členka Divadla Husa na provázku, držitelka dvou Cen Alfréda Radoka (1995 a 2012), Ceny divadelní kritiky (2017) a Ceny města Brna (2021).

    Narodila se v ochotnické divadelnické rodině Kaslových, měla dvojče Hanu. Obě během základního studia docházely do pěveckého, tanečního a hereckého kroužku Lidové školy umění v Mikulově, poté odešly na hudebně-dramatické oddělení brněnské konzervatoře.

    Ivana v průběhu studia toužila po angažmá v Plzni, kde měla babičku. Po dvě sezony 1979/1981 byla členkou Divadla Petra Bezruče v Ostravě, poté však nastoupila – spolu se sestrou – do divadelního souboru Husy na provázku (poprvé – ještě pod jménem Kaslová – zde vystoupila v roce 1980 v inscenaci Evy Tálské Markéta Lazarová – zde). Zatímco sestra Hana (dnes Vaňková – zde) po roce odešla do Slezského divadla Opava, kde je v angažmá dodnes, Ivana v DHnP hrála po celou svou další uměleckou kariéru. Ztvárnila zde na 150 rolí /více zde/. Příležitostně hostovala také v Národním divadle Brno, Divadle Bolka Polívky, Divadle Feste, Divadle Archa či v Klicperově divadle v Hradci Králové a několika dalších, vesměs přílěžitostných souborech a projektech.

    Působila také v rozhlase, televizi a filmu. Účinkovala např. ve snímcích Poslední leč (1981) či Nuda v Brně (2003). Účinkovala i v seriálu Dobré ráno, Brno, který v minulých týdnech vysílala Česká televize. /Více o jejích filmových a televizních rolích zde./

    V roce 1995 obdržela Cenu Alfréda Radoka za titulní roli v dramatu bratří Mrštíků Maryša (režie Vladimír Morávek) a v roce 2012 za ztvárnění svérázného kyjovského fotografa Miroslava Tichého v inscenaci Tichý Tarzan (režie Anna Davidová). Za druhou jmenovanou roli byla nominována i na Cenu Thálie. V roce 2017 získala navazující Cenu divadelní kritiky za úlohu Emmi Kurowski v inscenaci hry Rainera Wernera Fassbindera Strach jíst duši, již hrála v Redutě, studiové scéně Národního divadla Brno. V lednu 2022 obdržela Cenu města Brna v oblasti dramatického umění.

    Web DHnP: Dnes ráno nás opustila blízká z nejbližších, naše nenahraditelná kolegyně a přítelkyně Ivana Hloužková. Čas jako by se zastavil. Jak popadnout dech, najít slova? Naše láska i myšlenky plné vděčnosti za společný čas letí v těchto minutách za Tebou, Ivanko. Kéž Tě dostihnou v pokoji. Hlubokou soustrast celé Tvé rodině a všem, jimž jsi byla – a navzdory všemu zůstáváš – blízko. Tvůj Provázek

    Facebook Divadla Bolka Polívky: Těžce se píše smutná zpráva, že dnes zemřela herečka Ivana Hloužková. Její domovskou scénou bylo Divadlo Husa na provázku a my jsme měli tu čest, že u nás hrála v inscenaci Kdo sestřelil anděla. Děkujeme Ivanko a vzpomínáme.

    Zemřela po těžké nemoci. Divadelní noviny o jejím úmrtí dnes informoval Břetislav Rychlík.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 6. března 2023

    Komentáře k článku: Zemřela Ivana Hloužková

    1. Jan Kerbr

      Avatar

      Nerad si zvykám na to,
      že odcházejí blízcí lidé – vrstevníci. Když odcházejí ti mladší, bolí to ještě víc.
      Milá Ivanko, díky za všechno.
      Honza Kerbr

      07.03.2023 (6.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Ivano,
      jsi pro mne spojena s druhou generací Provázků, která nastoupila do souboru – tehdy ještě sídlícího v Domě umění – začátkem 80. let a přirozeně do něj svým herectvím, šarmem a velkým osobním nasazením zapadla. Obohatila jsi jej svým klidem, charismatem, ochotou a schopností zhostit se mnoha, občas i nevděčných hereckých úkolů. Byla jsi uzavřenější než většina ostatních, byla jsi – obdobně jako z první generace byli a stále jsou Láry Hauser či Pavel Zatloukal – dělným tmelem souboru, kterého si vždy vážím a mám rád nejvíc. Nesnažila ses vyniknout nad ostatní, nechtěla jsi být veřejně viděna mimo divadelní dění a provoz. Proto jsi nikdy nesvolila k velkému rozhovoru pro Dn. A to mě v souvislosti s Tebou bude navždy mrzet. Kolik otázek jsem měl pro Tebe léta připravených… Byl by to myslím hezký rozhovor o člověku/herečce v běhu času a dějin, znajícího tolik osobností a svědka tolika událostí, stále stejným směrem důsledně jdoucí, pečeť svého lidského i hereckého rozměru nedevalvující. I k Vladimíru Morávkovi, když jej hanebně z DHnP vypudili, ses zachovala důstojně, respektovala jsi jej, jeho práci a přístupy. Nikdy jsi – co vím – proti němu nevystoupila, dopis proti němu nepodepsala.
      Děkuju Ti za divadelní i lidskou poctivost, jež byly a jsou pro mne vzorem a příkladné.
      R.I.P.

      07.03.2023 (11.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Bohumil Nekolný

      Avatar

      Milá Ivanko,
      takových talentů naše divadlo v minulých dekádách moc nemělo, dík za Tvé charisma a za to, jaký jsi byla bezvadný člověk.
      Peggi

      07.03.2023 (15.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. DN

      Avatar

      Poslední rozloučení
      se uskuteční tento pátek 10. března v 15:30 ve smuteční obřadní síni v Mikulově.
      Následně v 19:00 zahraje Divadlo Husa na provázku na počest Ivany na své domácí scéně v Brně inscenaci Don Quijote, kterou měla moc ráda a byla její hvězdou Dulcineou.

      07.03.2023 (15.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Dagmar Poláčková

      Avatar

      Na nejkrásnější představení Maryši,
      které jsme v Českém Krumlově mohli spatřit, stále vzpomínáme…. byli jsme naprosto fascinováni jejím podáním. Dnes budu určitě sledovat na artu.

      09.03.2023 (14.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Jaroslav Tuček

      Avatar

      Smutné ráno k uzoufání,
      sedím bez hnutí.
      Ivanky není,
      kruté ráno,
      co smrt si vezme, nikdy nevrátí.
      Ivanu Hloužkovou jsem znal od dob studií na brněnské konzervatoři. Jmenovala se Kaslová a od své sestry Hany byla k nerozeznání. Dvojčata zaujala režiséry Divadla na provázku, a tak se stalo, že se dívky objevily v jeho představeních. Do diváckého povědomí vstoupily zásluhou inscenace Bolka Polívky Poslední leč. Po roce Hana odešla do Opavy a Ivana se pomalu posouvala do řad úspěšných interpretek rolí dramaticko-komediálních.
      Měl jsem ji rád…
      Sbohem, Ivanko, sbohem…
      /Část z Mudrování No. 810, které by bývalo vyšlo zítra a je připravené k vydání na i-DN, jakmile to události kolem i-DN dovolí./

      17.03.2023 (19.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,