Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřela Jana Andrsová

    V roce 2016. Foto Wiki

    Jana Andrsová

    2. 8. 1939 Praha – 16. 2. 2023 Praha

    Tanečnice a herečka, bývalá sólistka pražské Laterny magiky.

    Vystudovala pražskou taneční konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1957. Její třídní profesorkou byla Zora Šemberová, která v prvních letech spolupracovala s Laternou magikou a někteří její žáci v ní působili, když byl po bruselském úspěchu zahájen její trvalý provoz. Do prvního angažmá ale nastoupila v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. V srpnu 1959 se zúčastnila konkurzu do Laterny magiky a od podzimu téhož roku již byla členkou souboru. Laterna magika se stala jejím hlavním působištěm do konce aktivní taneční kariéry.

    Foto soukromý archiv

    Stála u zrodu první celovečerního programu Laterny magiky pro tuzemské publikum, který vznikal v režii Alfréda Radoka a jeho vrcholnou pasáží mělo být tanečně-filmové zpracování kantáty Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Choreografii vytvořila Zora Šemberová, Radok režíroval film i jevištní provedení.

    V Radokově Otvírání studánek (v čb snímku s Pavlem Veselým), 1960. Foto archiv LM

    Otvírání studánek se stalo jednou z nejslavnějších choreografií Laterny magiky rané éry – hlavní role tančili Jana Andrsová s Pavlem Veselým. Plánovaná premiéra v roce 1960 se však nekonala, neboť inscenace měla specifickou estetiku, která neodpovídala tehdejšímu pojetí prezentace lidového tance. Veřejné zkoušky však u diváků i kritiky vzbudily nadšené ohlasy. Choreografie se na repertoáru objevila oficiálně až v roce 1966 a byla následně několikrát obnovena: v roce 2003 pod vedením Zory Šemberové, v letech 2013 a 2018, byla k této choreografii přizvána jako odborná pedagožka právě Jana Andrsová.

    V titulní roli filmu Václava Kašlíka Rusalka (na dolním snímku s Vladimírem Rážem), 1962. Foto archiv

    Hoffmannových povídkách (1962), inscenaci Václava Kašlíka, ztvárnila roli Olympie. Kašlík byl rovněž režisérem filmu Rusalka, který natáčel téhož roku a do hlavní role ji přizval jako představitelku Rusalky. Ukázala se tak po boku Vladimíra Ráže, Josefa Hlinomaze či Jiřiny Šejbalové (film pracoval s voiceovery).

    V pohádce Jak se Franta naučil bát (1959). Foto archiv

    Objevila se ale i v dalších snímcích: jako lesní panna ve filmovém zpracování inscenace Strakonický dudák (1955), v pohádce Jak se Franta naučil bát (1959), taneční role ztvárnila i ve filmech Dvanáctého (studentský film z roku 1963) či Bludiště moci (1969) a hereckou roli matky v pohádce Kočičí princ (1978). Ve filmech a televizních inscenacích často vystupovala s dalšími členy Laterny magiky. /Více o jejích filmových a televizních rolích zde, resp. zde./

    S Laternou magikou v Londýně (1961) – zleva: Martin Ťapák, Helena Pejšková, Věra Nováková, Václav Štádler, Olga Čecháková, Jana Andrsová a Miroslav Kůra. Foto archiv LM

    V Laterně magice nastudovala mnoho kratších choreografií v revuálních programech Variace, Variace 66, ve kterých bylo povoleno uvádět Otvírání studánek, a Revue z bedny. Účastnila se řady zahraničních zájezdů, mj. do Sovětského svazu, Spojených států nebo do Kanady, kde Laterna magika byla součástí programu Expo 67 v Montrealu s inscenací Revue z bedny.

    V angažmá Laterny magiky zůstala až do roku 1978, byť v posledních dvou letech již nestudovala nové role, ale věnovala se rodině. Součástí kolektivu Laterny byla do konce života, navštěvovala všechny nové premiéry. Její vzpomínky na Laternu magiky jsou zachyceny v publikaci Laterna magika – Zlatá éra očima pamětníků, která vyšla v roce 2018.

    V roce 1964 se provdala za violoncellistu a hudebního pedagoga Alexandra Večtomova (1930 – 1989), s nímž měla tři dcery – Veroniku, Andreu a Johanu.

    Zemřela po krátkém boji s nemocí. O jejím úmrtí Divadelní noviny informoval tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

    Poslední rozloučení se koná v pátek 24. února v 11:15 v obřadní síni krematoria Motol v Praze 5.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 17. února 2023

    Komentáře k článku: Zemřela Jana Andrsová

    1. DN

      Avatar

      Poslední rozloučení
      se koná v pátek 24. února v 11:15 v obřadní síni krematoria Motol v Praze 5.

      19.02.2023 (18.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,