Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřela Jane Birkin
V roce 1969. Foto archiv
14. 12. 1946 Londýn, Velká Británie – 16. 7. 2023 Paříž, Francie
Britská herečka, režisérka, skladatelka a zpěvačka žijící ve Francii.
Rodným jménem Jane Mallory Birkin. Pocházela z umělecky založené rodiny. Její matka Judy Campbell byla herečka, otec David Birkin byl major (lieutenant-commander) Britského královského námořnictva. Její bratr Andrew Birkin se stal režisérem a scenáristou, herečkou se stala i jedna z jejích tří dcer Charlotte Gainsbourg.
Před filmovou kamerou se poprvé objevila ve snímku Fortel, a jak ho získat v roce 1965. O rok později ztvátnila jednu z modelek ve slavném filmu Zvětšenina režiséra Michelangela Antonioniho. V roce 1968 se během natáčení snímku Slogan seznámila s francouzským hercem, zpěvákem a textařem Sergem Gainsbourgem, který byl o osmnáct let starší než ona a se kterým poté žila třináct let (1968–1980) a měla s ním dceru Charlotte Gainsbourg (nar. 21. 7. 1971).
Koncem šedesátých a v sedmdesátých letech patřila mezi ikonické sex symboly své doby. /Více zde./ Se Sergem Gainsbourgem natočila v roce 1969 silně eroticky zabarvený duet Je t’aime moi non plus (Miluju tě, já tebe ne), který předtím s Gainsbourgem nazpívala Brigitte Bardot, ale s ohledem na své tehdejší manželství s německým multimilionářem Guntherem Sachsem odmítla jeho uveřejnění.
Na svém kontě má na padesát filmů a televizních inscenací. Pracovala s takovými režisérskými veličinami jako Jacques Rivette (snímky Láska při zemi a Krásná hašteřilka) nebo Patrice Chéreau (TV film podle Marivauxovy hry Falešná společnice aneb Potrestaný podvodník – La Fausse suivante, 1985). Vyzkoušela si také režii – film Krabice (Boxes, 2007). Příležitostně se věnovala i divadlu, kde slavila úspěch v titulní roli inscenace Marivauxovy hry Falešná společnice (režie Patrice Chéreau, 1985) a později v inscenacích Bývalá žena mého života (1988) Josiane Balask a Některá část tohoto života (1990) Israëla Horowitze. Formou koláží scén ze soukromého života a z filmů o ní natočila v roce 1987 režisérka Agnès Varda umělecký dokument Jane Birkin očima Agnès Varda.
V roce 1978. Foto Jean-Louis Atlan
V roce 2010 připravila se svou dcerou Charlotte dokument Mes images privées de Serge, ve kterém komentuje svůj vztah se Sergem Gainsbourgem. V roce 2021 jej pod názvem Moje vzpomínky na Serge odvysílala ČT – zde). V roce 2021 o ní dcera Charlotte natočila dokument Jane by Charlotte, in Cannes, který pod názvem Jane očima Charlotte loni odvysílala ČT a je dostupný v jejím internetovém archivu /zde/.
Vedle herectví byla i úspěšnou zpěvačkou popové a rockové hudby. Spolupracovala s řadou hudebníků různých žánrů, mezi něž patřili například Bryan Ferry, frontman kapely Placebo Brian Molko, Manu Chao, Yann Tiersen, Goran Bregović nebo Beth Gibbons z Portishead. Vydala čtrnáct studiových hudebních alb a šest živých. /Více o jejích úspěšných písních a albech zde./ V roce 2008 vystoupila i v Praze.
Ve Francii byla oblíbená i díky své spontánní a otevřené povaze a odhodlání bojovat za práva žen a lidí z komunity LGBT+. Aktivně se věnovala charitativním projektům. Spolupracovala s organizací Amnesty International v rámci boje proti AIDS a v kampani za práva imigrantů. Cestovala po světě a pracovala s dětmi. Mimo jiné byla i veřejnou zastánkyní demokracie v Barmě.
Od konce šedesátých let žila střídavě v Paříži a v bretaňské obci Saint Pabu.
Z manželství s britským skladatelem filmové hudby Johnem Barrym, který tvořil hlavně pro snímky o Jamesi Bondovi, měla dceru Kate Barry (nar. 8. 4. 1967), kterou už jako malou vychovávala se svým mužem Gainsbourgem. Pozdější módní fotografka zemřela 11. prosince 2013 po pádu z okna svého pařížského bytu. Její třetí dcerou je modelka, herečka a zpěvačka Lou Doillon (nar. 4. 9. 1982), kterou má ze vztahu s francouzským režisérem Jacquesem Doillonem.
Před projekcí snímku Jane By Charlotte na 74. MFF v Cannes 8. července 2021. Foto Brynn Anderson
Její odchod je tak smutný. Byla úžasná, uvedla v rozhovoru na stanici BFM TV bývalá francouzská ministryně kultury Roselyne Bachelot. Parce qu’elle incarnait la liberté, qu’elle chantait les plus beaux mots de notre langue, Jane Birkin était une icône française. Artiste complète, sa voix était aussi douce que ses engagements étaient ardents. Elle nous lègue des airs et des images qui ne nous quitteront pas. (Protože ztělesňovala svobodu, protože zpívala nejkrásnější slova našeho jazyka, byla Jane Birkin francouzskou ikonou. Absolutní umělkyně, její hlas byl stejně sladký jako byly její vztahy ohnivé. Odkazuje nám melodie a obrazy, které nás nikdy neopustí.), napsal na Twitter francouzský prezident Emmanuel Macron (zde).
Podle informací francouzského deníku Le Parisen byla Birkin v neděli nalezena bez známek života ve svém domě v Paříži. Umělkyně letos v květnu kvůli zdravotním problémům zrušila několik koncertů a vystoupení na letních festivalech.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Jane Birkin
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Poslední rozloučení
se konalo včera, v pondělí 24. července, v pařížském kostele svatého Rocha. Rozloučit se přišli rodina a její nejbližší. Pohřeb se konal s vyloučením veřejnosti, početný dav ale ke kostelu přesto přišel, zpívaly se její písničky. Stanice BFM TV vysílala přímý přenos z kostela i jeho okolí.
Na obřadu v kostele promluvily dcery Jane Birkin – Charlotte Gainsbourg a Lou Doillon. Společně předtím vnesly rakev do kostela. Vzpomínaly na své dětství a složily matce hold. Přítomné byly i francouzská první dáma Brigitte Macron, herečky Catherine Deneuve, Chiara Mastroianni či zpěvačka Vanessa Paradis.
25.07.2023 (17.19), , Trvalý odkaz komentáře,