Zemřela Jarmila Hannah Čermáková

V roce 2013. Foto Saša Kirilov

5. 6. 1945 Praha – 6. 3. 2024 Praha

Básnířka, žurnalistka, dramatička a loutkoherečka, matka režisérky a herečky Viktorie Čermákové a herce Hynka Čermáka.

Vyrůstala v Praze. Vystudovala a maturovala na Výtvarné škole Václava Hollara, ve studiích pokračovala na DAMU (obor loutkářství).

Během studií DAMU se jí narodila dcera. S manželem se přestěhovali do pohraničí na Šumavu, kde se nechali zaměstnat v podniku na těžbu dřeva, později se přestěhovali na Mostecko. Dcera však – v kojeneckém věku – náhle a bez varovných příznaků zemřela, příčina úmrtí nikdy nebyla objasněna. Hannah překonala následky psychického stresu a dostudovala beze ztráty ročníku. Diplom přebírala s druhou dcerou Viktorií v náručí.

Foto FB Viktorie Čermákové /zde/

Po škole se zaměřila především na tvorbu pro děti. První angažmá získala v roce 1967 v Naivním divadle v Liberci. V roce 1970 se přestěhovala zpět do Prahy a v dalších letech působila v černém divadle Laterny magiky.

ISV – Institut sociálních věcí, 2000. Repro archiv

Česejme ovoce svých hříchů/ česejme jabloň mladých strastí/ a sklízejme je s tichou pýchou dřív, než nás zima zamkne v pasti/ Pak nebudem už hříšky páchat a neobnovíme svůj rod/ Proto je třeba zavčas chápat, že odkvést musí, kdo dal plod. (A jaro – nesmrtelný smíšek – nahlíží znovu přes náš plot) /2012/. Foto FB Jarmily Hannah Čermákové /zde/

Současně se věnovala literární činnosti. Debutovala odbornou publikací Herci pro pět prstů (Albatros, 1982), následovala kniha o divadle V kostýmu diváka (Albatros, 1985). Po listopadu 1989 se věnovala výtvarné a literární – především básnické (Něžné žne, Protis, 2005, Dlaň pro Marinu, Dar Ibn Rushd, 2014, Toulky po rtech, Dauphin 2015, Drsné tresti, Kampe, 2016) – tvorbě. Centrem jejího zájmu byla po celý život tvorba pro děti (Skazočki, Dar Ibn Rushd, Polaris, 2009) a problematika národnostních menšin, především Romů (Pindralko a třináct měsíců, Dar Ibn Rushd, 1997, Pouť za černou lunou, ISV – Institut sociálních věcí, 2000, Ty + Já = kamarádi, ISV, 2000, Legendy, balady a romance národů, Občanské sdružení Velká Ohrada, 2002). /Soupis jejích publikovaných knih najdete zde./

Ireálno
Drasticky
vkročit do dramatu
a drásat drápem
draperii
Herec to umí
Ten to umí!
A draperie sotva ztlumí
hamletovský řev
jeho nitra…
Pak půjdeš domů všedním městem
Nuda tě zválcuje
jak těsto
Co bude zítra? V hrůze
tušíš že bude schůze
/Ze sbírky Drsné tresti, Kampe, 2016/

Foto Literarni.cz /zde/

Věnovala se i dramatické tvorbě. V roce 1991 (a poté v roce 1998) uvedlo kladenské Divadlo Lampion její hru na motivy romských pohádek Mileny Hübschmannové Jablka mládí (režie Karel Brožek), v roce 1993 pohádky O kohoutkovi a slepičce – O Smolíčkovi (režie Alois Tománek), v roce 1994 inscenaci Bruncvík (režie Markéta Schartová). Spolupracovala s Dismanovým rozhlasovým dětským souborem, který v roce 1998 uvedl její hru na motivy pohádek Boženy Němcové Sněhurka svatojánská. Roku 2006 uvedlo Národní divadlo na scéně Stavovského divadla v rámci projektu Bušení do železné opony operu Jiřího Doubka Beng!, ke které napsala libreto.Některé její dramatické texty uvedla amatérská divadla.

Dauphin 2015

V roce 2016 při přednášení své poezie v pražském knihkupectví Brána. Foto FB Brána /zde/

Její starší dvě děti – Viktorie (1966) a Hynek (1973) – jsou známí divadelníci (Viktorie je bývalá herečka /Divadlo na okraji, Divadlo na provázku, DS Kašpar, Divadlo Komedie/, dnes divadelní režisérka, Hynek divadelní, filmový a televizní herec). Jejich otcem je Bedřich Čermák (nar. 1944), malíř a psychoterapeut v Psychiatrické léčebně Červený dvůr. Měla ještě druhého syna.

O jejím úmrtí informovala její dcera Viktorie Čermáková na svém Facebooku /zde/. Poslední rozloučení se bude konat 15. března od 14:00 hodin v obřadní síni Krematoria Strašnice.

/Pro iDN z více zdrojů připravil hul/