Zemřela Jarmila Krásová

Isolda v Tristanovi a Isoldě Richarda Wagnera (Státní divadlo Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem, 1972). FOTO JAROMÍR SVOBODA / Divadelní ústav

Jarmila Krásová

11. 7. 1938 Brno – 20. 9. 2016 Praha

Operní pěvkyně, profesorka zpěvu na Pražské konzervatoři.

Pěveckou techniku získala u profesorky Běly Chalabalové na Pražské konzervatoři, kterou v roce 1958 úspěšně absolvovala. Po začátcích na jevišti košické opery, kde zpívala mimo jiné Jenůfu v Její pastorkyni a Venuši v Tannhäuseru, spojila v roce 1959 své umělecké působení se souborem opery Divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem (dnes Severočeské divadlo). Byla tam v angažmá až do roku 1983 a vytvořila celou řadu rolí v operách, většinou v oboru dramatického sopránu.

V titulní roli Smetanovy Libuše (Státní divadlo Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem, 1968). FOTO JAROSLAV TŮMA / Divadelní ústav

Z českého repertoáru zde zpívala Libuši, Miladu, Hedviku, Anežku, Julii, Cizí kněžnu, Kněžnu v Čertovi a Káče, Kateřinu v Psohlavcích, Káťu Kabanovou, Kostelničku i Zuzanu Vojířovou. Ze světového repertoáru byla Donnou Elvírou, Leonorou ve Fideliovi, Kněžnou Werdenbergerovou v Růžovém kavalíru, Ariadnou na Naxu, Isoldou v Tristanovi a Isoldě, z italského repertoáru Santuzzou, Toskou, Turandot, Minnie v Děvčeti ze Západu, Aidou, Lady Macbeth, zpívala i Katrenu v Krútňavě a Lady Billowsovou v Albertu Herringovi. Byla Marinou v Borisi Godunovi i Jaroslavnou v Knížeti Igorovi. Zpívala i Fleanu v Leoncavallových Cikánech, kterou pod taktovkou Františka Vajnara natočila i pro Český rozhlas. Vystupovala i v menších rolích. Ztvárnila například Ludmilu v Prodané nevěstě, Larinu v Eugenu Oněginovi nebo Kohouta v Příhodách lišky Bystroušky, vytvořila i řadu rolí v operetách, například Matku představenou v Mam’zelle Nitouche, Rosalindu v Modrovousovi, Fábi v Bratránku z Batávie nebo Tetu Bertu v Ohňostroji.

Cizí kněžna v Rusalce Antonína Dvořáka (Státní divadlo Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem, 1974). FOTO JAROMÍR SVOBODA / Divadelní ústav

Hostovala v roli Venuše v ostravské inscenaci Tannhäusera. V Národním divadle v Praze zpívala Krasavu v Libuši, Lady Billowsovou v Albertu Herringovi, Eboli v Donu Carlosovi, Miladu v Daliboru a Kostelničku v Její pastorkyni. V roce 1981 zpívala na Pražském jaru Mahlerovy Písně potulného tovaryše.

V roce 1982 se stala profesorkou zpěvu na Pražské konzervatoři, kde působila až do roku 2012. Její třídou prošly desítky mladých pěvkyň, z nichž mnohé se později uplatnily jako sólistky v divadlech u nás i v zahraničí. Z celé té bohaté galerie mladých pěvkyň jmenujme alespoň Janu Štefáčkovou-Hrochovou, Moniku Brychtovou, Elišku Gattringerovou, Michaelu Havlíčkovou, Pavlínu Müllerovou, Terezu Švarcovou, Lucii Mlynářovou, Evou Štruplovou, Evu Charvátovou, Moniku Sommerovou, Bronislavu Tomanovou, ale i pěvce Bohdana Petroviče, Ondřeje Štefáčka nebo Miloše Gutha. Všem dala dobré základy pěvecké techniky, založené především na přirozeném a uvolněném zpívání na hluboké dechové opoře.

Zemřela po dlouhé těžké nemoci.