Zemřela Jiřina Fikejzová
Jiřina Fikejzová
(13. 4. 1927 Lom u Mostu – 2. 9. 2020)
Textařka a scenáristka. Rodným jménem Jiřina Henzlová. Své nejznámější texty napsala pro zpěváky Juditu Čeřovskou a Marii Rottrovou.
Po studiu na gymnáziu v Lounech (1938–1945) a Teplicích (1945–1946), kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V mládí byla talentovanou sprinterkou. V roce 1951 si z Mistrovství ČSR v atletice odvezla zlaté medaile v disciplínách štafeta 4×100 metrů i 4×200 metrů.
Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek.
Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu (TOČR). Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů.
Ve své době patřily ke slavným hitům třeba písně Sedm dostavníků (Waldemar Matuška), Malý vůz, Dominiku, Řekni, kde ty kytky jsou (všechny Judita Čeřovská), Píseň s jejím textem Každý jednou velkou lásku potká nazpívala nejen Judita Čeřovská, ale později i Karel Gott, pro kterého napsala i texty Být s tebou nebo E14. Zpěvačka Petra Janů zpívala její text Pusť mě už dál, Karel Hála i Pavel Novák Chci zapomenout, Hana Hegerová Čas na prázdniny či Marta Kubišová Atlantis. Známá je také píseň Song v podání Jany Kratochvílové.
Dlouholeté přátelství ji pojilo s Marií Rottrovou, pro niž napsala řadu textů (mj. Jak málo zmůže čas, Markétka či To mám tak ráda. Rottrová o ní v roce 2017 řekla: Kdyby se volila první dáma českého písňového textu, napadá mě jen jedna, pro kterou bych spontánně hlasovala: Jiřina Fikejzová. Prostě proto, že je jedinečná! Brilantně ovládá jazyk, její texty jsou muzikální a krásně se zpívají. Jsou ženské, romantické, noblesní i hravé, takové jako ona sama. Pokaždé když jsem je natáčela ve studiu, byl to pro mě velký zážitek. Dodnes je ráda zpívám na všech svých koncertech.
Takto na ni ve stejném roce vzpomínala Marta Kubišová: Jiřina Fikejzová je moc dobrá textařka–básnířka. Měla jsem v repertoáru tři její texty. První se jmenoval Addio (Ko svet je bil mlad, hudba Jure Robežnik, natočeno v roce 1969 pro Interfest v Záhřebu). Druhá píseň nesla název Atlantis, melodii složil Jindřich Brabec. S ní jsme v devětašedesátém soutěžili na festivalu ve Splitu, kde jsem sice skončila třetí, ale přesto šlo o jeden z mých posledních výjezdů. O mnoho let později jsem ještě zpívala písničku Řekni, kde ty kytky jsou. Tenhle krásný Seegerův evergreen s Jiřininým textem postupně natočily tři zpěvačky: Judita Čeřovská, Marie Rottrová a nakonec i já.
Jako textařka vydala autorská alba Hodina hvězd, Den žen/Den mužů, Jeviště slov, To mám tak ráda – profilová deska Supraphonu. Před třiceti lety jí vyšla sbírka textů a poezie nazvaná Slova. Vydala autobiografickou knihu Povolání: textařka a v roce 2009 její pokračování Povolání textařka… v důchodu?
Napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. ČT natočila v roce 2004 pořad Televizní písničky a songy Jiřiny Fikejzové.
Za svoji textařkou práci získala řadu domácích ocenění. Kromě toho působila jako členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Byla také členkou odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů (např. Intertalent, Porta, Zlatý palcát; v zahraničí: Athény, Sopoty, Split…). Je řazena mezi nejlepší české textaře.
Jejím manželem byl dlouholetý reprezentant a český rekordman ve skoku do dálky Jaroslav Fikejz. Jejich syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.
Komentáře k článku: Zemřela Jiřina Fikejzová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)