Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Zemřela Jitka Svobodová
V roce 2020. Foto Jindřich Nosek
9. 9. 1941 Praha – 15. 5. 2023 Praha
Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů a vysokoškolská pedagožka. Patřila mezi nejvýznamnější výtvarnice českého moderního a současného umění.
Narodila se jako dvojče s bratrem Jiřím do rodiny právníka Jiřího Svobody. Matka byla v té době v domácnosti a otec po převratu v únoru 1948 přišel o advokátní kancelář a poté pracoval jako dělník. Dětství a základní školu prožila na Vinohradech, ale protože spolu s bratrem chodila na nepovinné náboženství a kazila reputaci ředitele, byla přemístěna do jiné školy.
V roce 1993. Foto Daniel Šperl
Od dětství ráda kreslila. V letech 1955-1959 absolvovala obor propagační grafika na Střední průmyslové škole bytové tvorby na Žižkově, ale z politických důvodů nedostala doporučení k dalšímu studiu a dvakrát byla odmítnuta, když se pokoušela o přijetí na AVU. Podobně dopadl i její bratr, který až v šedesátých letech vystudoval vysokou školu dálkově. Ona dva roky pracovala v dílně na výrobu poutačů a transparentů.
Na Akademii byla přijata až roku 1961 a v letech 1961-1967 studovala v ateliéru monumentální malby Arnošta Paderlíka. Roku 1965 navštívila Paříž, ale po srpnové okupaci roku 1968 většina jejích tehdejších spolužáků emigrovala a Jitka Svobodová s nimi ztratila kontakt.
Jitka Svobodová: Žárovka (1975). Repro archiv
Poprvé vystavovala roku 1969 v Galerii mladých v Mánesu. Ještě roku 1968 některé její obrazy zakoupila Národní galerie v Praze, ale jako malířka stojící mimo Svaz československých výtvarníků ztratila možnost normálního uplatnění. V té době její otec utrpěl infarkt a matku, která díky znalosti tří jazyků získala v šedesátých letech zaměstnání v zahraničním obchodě, počátkem normalizace propustili. Aby si udržela vlastní ateliér, rozhodla se o postgraduální studia. V letech 1973-1976 absolvovala obor restaurátor u Raimunda Ondráčka a poté byla zaměstnaná jako restaurátorka na obnově historických památek. /Více o jejím životě zde./
Jitka Svobodová: Přelepená obálka (1977). Repro archiv
Roku 1979 měla samostatnou výstavu na Mlynářce v domě určeném k demolici. Výstavu zorganizoval Stanislav Zippe a navštívili ji mj. Milan Grygar, Jiří Kolář, Jan Kubíček nebo Radoslav Kratina. Roku 1982 se zúčastnila nezávislé výstavy v Hájence v oboře Hvězda, kterou připravila Marie Judlová, výstavy Od kresby k prostoru v Muzeu dělnického hnutí v Semilech, připravené Pavlou Pečinkovou a roku 1983 výtvarného symposia na chmelnici v Mutějovicích. Roku 1986 byla signatářkou dopisu sjezdu Svazu českých výtvarných umělců v Praze za příslušníky střední generace.
Jitka Svobodová: Ohně a Slunce (1985). Repro archiv
Po pádu komunismu roku 1989 a výměně profesorského sboru na AVU přijala nabídku učit studenty v nově založeném ateliéru kresby, který zřídil rektor Milan Knížák. Roku 1991 byla jmenována profesorkou AVU. Byla výjimečnou pedagožkou, na Akademii výtvarných umění vedla řadu studentů, které vedle vlastní tvorby ovlivnila i svým přímým a nekompromisním postojem k životu. Ateliér kresby vedla do roku 2011.
Roku 1986 pobývala na stáži na l´Ecole municipale des Beaux Arts, Quimper, Francie. Roku 1992 obdržela stipendium Pro Helvetia, Zürich, Švýcarsko. Roku 2001 byla v rámci Sokrates program na stáži na Facultad Bellas Artes, Cuenca, Španělsko. Kromě toho podnikla soukromé cesty do Francie, Itálie, Velké Británie, USA, Švýcarska, Německa, Rakouska, Belgie, Holandska, Řecka ad.
V roce 2016. Foto archiv Paměť národa
Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha výstav kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Zanechala po sobě jedinečné dílo – zejména v médiu kresby. V plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání. Přes omezení, která jí v posledních letech způsobovala její nemoc, se až do posledních dní věnovala své výtvarné práci.
Arbor vitae 2010. Repro archiv
Roku 2006 se v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem konalo Sympozium k poetice a interpretaci díla Jitky Svobodové, ke kterému vyšel roku 2010 sborník Obrácený pohled. Od roku 2014 působila na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2022 vydalo nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s GAVU Cheb při příležitosti její výstavy v GAVU Cheb Naléhavost jevů její první monografii, bohatě ilustrovanou a shrnující její dílo od poloviny šedesátých let do roku 2021.
Z výstavy Naléhavost jevů (GAVU Cheb, 30. 6. – 18. 9. 2022). Foto archiv
V současné době (až do 20. srpna) se v prostorách Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy koná její velká retrospektivní výstava nazvaná Za hranou viděného /více zde/. Před jejím zahájením jí bylo ministrem kultury Martinem Baxou uděleno ocenění Artis Bohemiae Amicis za dlouhodobou a významnou uměleckou činnost, která přispívá k šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí.
Zemřela po těžké nemoci.
O jejím úmrtí Divadelní noviny informovala Helena Musilová, kurátorka její aktuální výstavy v GHMP.
Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.
/Z více zdrojů pro i-DN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Jitka Svobodová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Nina Procházková
S úctou a poklonou
před talentovanou umělkyní a tvářlivou osobností
vděčnost a světlá paměť
Jitce Svobodové od amatérské malířky.
17.05.2023 (14.23), , Trvalý odkaz komentáře,
Jana Nefratova
Nikdo ji neznal.
Informace jen pro úzký okruh.
Takže zbytečný článek pro většinu.
Jana
21.05.2023 (9.50), , Trvalý odkaz komentáře,
Vítězslav Větrovec
Původně jsem Vám chtěl napsat něco sprostého,
ale pak jsem si řekl, že to bude zbytečné… Snad jen – jestli máte nějaké připomínky k obsahu iDN, tak je s vysokou pravděpodobností lepší je psát třeba pod články z cyklu Hazard, nebo veřejná služba? Poslední např. zde: https://www.divadelni-noviny.cz/hazard-nebo-verejna-sluzba-no-18
21.05.2023 (13.05), , Trvalý odkaz komentáře,
Pavča
Taky jsem se divila,
co paní napsala. Každý tvor je důležitý a svým životem pro jiné přínosný. Já třeba taky nemůžu říct, že přesně vím, o koho jde. Ale ráda se to dozvím. Nikdo není tak chytrý a vzdělaný, aby věděl vše.
21.05.2023 (21.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Mikulecký honza
Kdo se ptal?
22.05.2023 (8.38), , Trvalý odkaz komentáře,
Adéla Loumová
Mně to je moc líto,
ale stejně jsem ji neznala.
22.05.2023 (16.38), , Trvalý odkaz komentáře,
Naděžda Svobodová
Také jsem ji neznala,
ale ráda jsem si o jejím životě a její úžasné práci přečetla a mrzí mě, že jsem se o ní dozvěděla v tak smutné chvíli.
23.05.2023 (10.04), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Orte, a ostatní,
Nesouhlasím s názorem Vladimíra Hulce a celou nestoudnou debatu smažu, omlouvám se, měl jsem to udělat hned. Tady není co diskutovat, cenzura nepřijatelného je nutná.
23.05.2023 (13.40), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Také jsem jí neznal,
tedy osobně, jinak známá byla. A snad zaujme její nelehký, ale spravedlivě prožitý život věcně vylíčený v nekrologu. Nechápu, co se tu objevilo v komentářích a z moci šéfredaktora jsem to nejproblematičtější osobně smazal. Ať je jí alespoň země lehká, když to za života moc lehké neměla. R. I. P.
23.05.2023 (15.47), , Trvalý odkaz komentáře,