Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Zemřela Juliana Jirousová
17. 9. 1943 Stará Říše – 25. 8. 2023 Prostřední Vydří
Výtvarnice, druhá žena Ivana M. Jirouse.
Rozená Stritzková. Jejím otcem byl akademický malíř Otto Stritzko. Matka Marie, také malířka, byla jednou z dvanácti dětí vydavatele Josefa Floriana ze Staré Říše.
Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Telči (1961) nesměla z politických důvodů dál studovat. Necelý rok pracovala v Praze v prodejně nábytku, pak se vrátila domů. V té době začala malovat. Ovlivnily ji byzantské emaily. Nejdřív je kopírovala, později v jejich stylu malovala vlastní náměty. Měsíc pobývala ve Vídni se svým otcem, který vystavoval v galerii Ernsta Fuchse. Tam se seznámila s tvorbou malířů z okruhu Wiener Schule, kteří ji značně ovlivnili.
V roce 1964 odešla do Havlíčkova Brodu, kde v psychiatrické léčebně nastoupila jako arteterapeutka. Tehdy probíhal experiment českých psychiatrů s LSD, s cílem využít ji v diagnostice. Juliana se s ostatními dobrovolníky experimentu zúčastnila. Později některé halucinogenní zkušenosti využila ve svých obrazech. V roce 1966 odešla pracovat do Prahy do Bohnic jako sanitární sestra. V nepříjemném prostředí dlouho nevydržela a opět se vrátila domů a malovala. Otec ji podporoval a povzbuzoval. V Jihlavě vystavovala s pobočkou Svazu výtvarných umělců. V roce 1968 byla přijata jako kandidátka Svazu českých výtvarných umělců a bylo jí přiznáno stipendium. Žila střídavě v Praze a ve Staré Říši. V srpnu 1968 vystavovala v Praze s Evou Lamrovou, výstava ale trvala jen tři dny a byla uzavřena kvůli invazi sovětských vojsk.
V roce 1972 se seznámila s básníkem Ivanem Martinem Jirousem a začala navštěvovat koncerty tehdy zakázaných undergroundových skupin. V roce 1976 se za Jirouse provdala. Svatební oslava se konala v Bojanovicích, kde při té příležitosti proběhl také „Druhý hudební festival druhé kultury“. Oslava byla rozprášena policií a členové skupiny Plastic People pozatýkáni. Soudní proces s nimi se stal jedním z impulsů vzniku Charty 77. Jirous byl uvězněn na osmnáct měsíců. Po jeho propuštění podepsali oba Chartu 77.
Jirous byl zavřen ještě dvakrát. Celkem odseděl jako politický vězeň přes osm let. Mezitím se jim v roce 1980 narodila dcera Františka, o rok později Marta. Juliana žila v té době ve Staré Říši. Martin se vrátil z vězení v roce 1985. O rok později společně koupili starou zemědělskou usedlost v Prostředím Vydří, aby měl Jirous prostor pro své aktivity.
Po celý čas jeho věznění si psali dopisy. Tato korespondence vyšla v roce 2015 v nakladatesltví TORST pod názvem Ahoj můj miláčku /v Dn jsme o ní vydali recenzi – zde/. V devadesátých letech se manželství začalo rozpadat, nicméně Martin měl ve Staré Říši u Juliany útočiště až do konce svého života a často rodinu navštěvoval.
Juliana se dál věnovala výtvarnému umění, tvořila zejména obrazy světců /zde/. Od roku roce 2001 spolupracovala s keramičkou Marií Lamperovou. Malovala obrazy svatých na syrové hliněné dlaždice, které Lamperová glazovala a vypalovala. Pak byly složeny a adjustovány v kapličkách na panství Jeho Výsosti knížete Karla na Orlíku. V březnu 2005 vystavovala v rakouském městečku Kautzenu. V listopadu 2012 se konala velká výstava jejích obrazů v pražské samizdatové knihovně Libri prohibiti. Podařilo se shromáždit i mnoho obrazů z dřívějších let. Kurátorkou výstavy byla Kateřina Volková.
Byla nositelkou osvědčení za odboj a odpor proti komunismu.
Dlouhá léta žila ve Staré Říši s dcerou Martou a její rodinou. Ke konci života se odstěhovala za dcerou Františkou do Prostředního Vydří, kde zemřela.
O jejím úmrtí včera informovala Knihovna Václava Havla /zde/. Pohřbena bude v rodinném hrobě ve Staré Říši.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Juliana Jirousová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)