Zemřela Libuše Bláhová
Jako Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském. FOTO archiv DJKT
Libuše Bláhová
1. 3. 1923 Praha – 27. 6. 2016 Plzeň
Pěvkyně-koloraturní sopranistka a klavíristka, dlouholetá sólistka opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, jedna z nejvýznamnějších osobností historie tohoto divadla ve druhé polovině dvacátého století.
Narodila se v rodině člena vojenské kapely. Po otcově přeložení do Bratislavy začala svá hudební studia na tamní Hudební a dramatické akademii, kde ji vyučoval na klavír ředitel Frico Kafenda a hudebně teoretické předměty Eugen Suchoň. Po nuceném přesunu rodiny zpět do Prahy v roce 1939 pokračovala ve studiu klavírní hry na místní konzervatoři pod dohledem Oldřicha Kredby.
V titulní roli Verdiho la traviatě. FOTO archiv DJKT
Ve čtvrtém ročníku začala navíc studovat sólový zpěv u Egona Fuchse. Po válce se úspěšně zúčastnila konkurzu do Divadla 5. května, kam však nenastoupila. Místo toho působila od roku 1946 v nově vzniknuvším Slezském divadle v Opavě. Zde se po dvě koncertní sezony objevovala v řadě rolí v českých i světových operách. Účinkovala také na komorních večerech, na kterých uváděla písňové skladby a další vokální díla Ivo Jiráska, Eugena Suchoně a dalších.
V roce 1948 odešla do operního souboru v Ústí nad Labem, který však po výzvě k hostování v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla opustila. V další sezoně nastoupila již jako řádná členka operního souboru v oboru koloraturní a lyrický zpěv. Také se věnovala písňové tvorbě. V roce 1951 získala 3. cenu na Světovém festivalu mládeže v Berlíně za provedení písňového cyklu Boleslava Vomáčky a dalších českých lidových písní. Uváděla také písně Bohuslava Foerstera a množství děl svých současníků z řad českých a slovenských autorů. Její pěvecká činnost byla hodnocena tehdejší kritikou velmi kladně. Opera Bohuslava Martinů Hry o Marii byla úspěšně přijata, a tak s ní sbor během politického uvolnění v šedesátých letech hostoval v německém Regensburgu.
Blaženka v opeře Bedřicha Smetany Tajemství. FOTO archiv DJKT
Po dobu působení v Plzni se podílela na představení více než čtyřiceti oper světových i českých autorů. Ve výběru repertoáru převažovala hlavně spolupráce na osvědčených Mozartových vokálních dílech a operách skladatelů devatenáctého století, z nichž byl nejvíce zastoupen Giacomo Puccini a Giuseppe Verdi. Z českých děl nejčastěji účinkovala ve Smetanových zpěvohrách. Její velký rozptyl zahrnoval i Dvořákova, Fibichova, Kovařovicova, Janáčkova či Hurníkova díla. Bláhová byla obsazována také do operet, kde se dle dobových kritik zasadila mimo jiné i o úspěch Polské krve Oskara Nedbala. S rolí Giroflé-Giroflá hostovala ve stejnojmenném díle Charlese Lecocqa v pražském Hudebním divadle Karlín. Jednou z jejích posledních rolí, kterou nastudovala v Plzni před ukončením své pěvecké kariéry v roce 1980, byla Stařenka v Juliettě Bohuslava Martinů.
V Mozartově Cosí fan tutte. FOTO archiv DJKT
Ve své kariéře vystupovala zejména pod dirigenty Karlem Vašatou, Františkem Belfínem, Bohumírem Liškou, Albertem Rosenem a Josefem Chaloupkou. Jako klavíristka spolupracovala v pořadech plzeňského rozhlasu.
V roce 1974 byla za svou činnost oceněna Medailí Bedřicha Smetany.
/Profil převzat z Českého hudebního slovníku osob a institucí: zde/
Komentáře k článku: Zemřela Libuše Bláhová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
