Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Libuše Šafránková

Libuše Šafránková

7. 6. 1953 Brno – 9. 6. 2021 Praha

Herečka, dlouholetá členka pražského Činoherního klubu.

Narodila do rodiny kantorů, její tatínek učil na základní škole a maminka na oděvní průmyslovce. Dětství a školní léta prožila ve Šlapanicích u Brna. Od dětství chodila do různých dramatických kroužků. Hrála a zpívala s ochotníky a zúčastňovala se recitačních soutěží, které s přehledem vyhrávala.

V roce 1971 absolvovala dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře, od druhého ročníku hostovala a v letech 1970–1971 byla v angažmá Státního divadla v Brně, kde ihned zazářila. V roce 1971 ztvárnila na scéně Mahenovy činohry Julii. Ve stejném roce si zahrála nezapomenutelnou roli Barunky v čtyřdílném filmu Antonína Moskalyka Babička s Jarmilou Kurandovou v titulní roli.

Poté působila v Krejčově Divadle Za branou (1971–1972). Režisér Otomar Krejča byl okouzlen její múzičností a obsadil ji ihned do role Niny Zarečné v své inscenaci Čechovova Racka.

Po násilném uzavření DZb se stala členkou Činoherního klubu, kde ztvárnila značnou část své divadelní kariéry (1972–1990). Stala se představitelkou rolí sahajících od klasického typu naivky a servetty k modernímu dramatickému repertoáru. Zahrála si zde například Checcu v Poprasku na laguně, Soňu ve Strýčku Váňovi, Markytu v Doktoru Faustovi, Ninu v Rackovi, Colombinu v komedii Tři v tom, Cathleen v O’Neillově Cestě dlouhého dne do noci, Káťu Kabanovou v Bouři nebo Jenny v Havlově Žebrácké opeře. V roce 1992 společně se svým mužem Josefem Abrhámem Činoherní klub opoustila a na krátký čas zakotvila v pražském Národním divadle, kde byla v letech 1992–1994 členkou činohry.

Často vystupovala i ve filmu a televizi. V sedmdesátých a osmdesátých letech to byly převážně princezny. Nezapomenutelná je především titulní role ve filmu Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973). Pohádka zaznamenala úspěch nejen v tehdejším Československu, ale v mnoha dalších zemích světa, kde dodnes patří k tradičnímu vánočnímu programu. V Kachyňově snímku Malá mořská víla (1976) si zahrála se svou o pět let mladší sestrou Miroslavou. Zahrála si ale princezny v mnoha dalších pohádkách – například v Třetím princi či v Princi a Večernici. Později si ji milovníci pohádek mohou pamatovat jako Štěstí (Nesmrtelná teta), nebo čarodějku (Micimutr).

Po rolích princezen ji začali režiséři obsazovat do rolí mladých dívek, ale až filmy Jiřího Menzla a Jana Svěráka ji představily v charakterově a typově různorodých postavách. Její portfolio obsahuje téměř sto padesát jejích filmových a televizních rolí. Připomeňme aspoň snímky Vrchní, prchni!, Svatební cestu do Jiljí, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Komediální talent projevila i ve Slavnostech sněženek či snímku Vesničko má středisková. Vrcholem její filmové tvorby se staly svěrákovské snímky Obecná škola (1991) a hlavně Kolja ( 1996), který byl oceněn Oscarem a za který získala Českého lva v kategorii nejlepší ženský herecký výkon. Dalším jejím velkým úspěchem byl v roce 1997 snímek režiséra Petra Nikolaeva na motivy románu Michala Viewegha Báječná léta pod psa, kde ztvárnila složitý charakter v časovém rozmezí třiceti let.

Mezi seriály, ve kterých účinkovala, patří třeba Zlá krev, Cirkus Humberto, Četnické humoresky či Gympl s ručením omezením. V seriálu Náhrdelník (r. František Filip 1992) si zahrála po boku svého manžela Josefa Abrháma.

Často vystupovala i v rozhlase. Měla dispozici, hlas, který člověka upoutal. Navíc měla charisma, nadání i skvělou techniku – ta naše rozhlasová práce vyžaduje koncentraci, plynulost a cit, což je do jisté míry i záležitost inteligence, a ona nebyla jen hodná a milá, ale také velice inteligentní, řekla režisérka Markéta Jahodová, která s Šafránkovou natočila například cyklus Božena Němcová: Národní báchorky a pověsti, Romea a Julii, pohádku o Ježíškovi nebo biblické příběhy pro malé i velké.

V roce 2008 vyhrála anketu České televize Hvězda mého srdce o nejoblíbenější české herce a herečky. V roce 2015 jí byla udělena prezidentem republiky medaile Za zásluhy I. stupně.

Od roku 1976 byla manželkou herce Josefa Abrháma, s nímž často vystupovala jak v divadle, tak i ve filmu a televizi. Byla starší sestrou herečky Miroslavy Šafránkové. S Josefem Abrhámem měla syna, filmového režiséra Josefa Abrháma ml. (1977), byla čtyřnásobnou babičkou.

Dlouhodobě se potýkala s plicní chorobou. V roce 2014 podstoupila náročnou operaci, při které jí byl odstraněn nezhoubný nádor plíce spolu s částí plicního laloku. Panovaly obavy, že se nemoc vrátila, a tak 7. června 2021 byla na lékařském zákroku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. O jejím úmrtí informoval web CNN Prima News, kterému to sdělil syn Josef Abrhám ml. 

/Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 9. června 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Libuše Šafránková

1. Boleslav Bílý

   

   Asi ani není třeba říkat,
   jaká je tohle obrovská ztráta. Ach, ten proklatý rok dvacet jedna! Ještě nejsme ani v polovině, a již nás opustila celá řada významných a skvělých umělců.

   11.06.2021 (12.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Vladimír Hulec

   

   Ztráta
   je to především lidská. Šafránková opustila divadlo již dávno a ani její televizní či filmové role nedosahovaly v posledních deseti, dvaceti letech množství a kvalit jejího hereckého mistrovství sedmdesátých až devadesátých let. Nepřehrála se – nedokázala, nemohla či nechtěla – do rolí stárnoucích a starých žen, byť jistě i na ně by měla. Zůstala a navždy zůstane zakleta do Barunky, Popelky, pohádkových princezen a pár filmů Menzelových, Smoljakových, Svěrákových či Nikolaevových. Kdo ji však nezažil na jevišti, zná jen její malou, zprostředkovanou část.
   Na jevišti teprv zářila! Čišela z ní radost z hraní, spontánnost, opravdovost, nadhled, vtip, chytrost… Pochopení postavy a plné ponoření do ní, vždy herecky kontrolované, vědomé. Mohli jste na tutéž inscenaci přijít podruhé, potřetí, vždy vás Šafránková uhranula, nabídla něco – malinko – jinak.
   Pro mne zůstane především Colombinou ve Třech v tom, inscenaci, kterou jsem viděl mnohokrát (chodil jsem na bidýlko, kdykoli se hrála, až do doby, kdy Šafránková roli opustila, pak už ne – bez ní cosi podstatného scházelo). Tak kreativní, s ostatními propojené a inspirované herectví, srandu, ba přímo prču, a krásu zároveň (skvělí tam byli všichni) jsem ve svém životě zažil už jen – ve stejných letech (tedy v polovině sedmdesátých a v osmdesátých letech) – v Pensionu pro svobodné pány téhož divadla a v brněnském Provázku. Šafránková, Dagmar Bláhová a Iva Bittová (tyto tři pro mne především), ale taky Hana Maciuchová, Marta Vančurová, Klára Jerneková, Jana Štěpánková, Jana Hlaváčová, Iva Janžurová, Daniela Kolářová, Jiřina Jirásková, Aťka Ambrová, Truda Vidlařová…, to byly divácky strhující, charismatické, osobité, jedinečné ženské herecké osobnosti divadla sedmdesátých a osmdesátých let u nás. Film i televize mnohé využily jen částečně, provázkovské herečky téměř vůbec. I tak buďme aspoň za uchování této paměti rádi. Odcházejí…
   Kde dnes takové divy a herci jsou?

   11.06.2021 (16.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. DN

   

   Vyjádření Josefa Abrháma ml.:
   Od náhlého odchodu maminky Libuše Šafránkové celé naší rodině přichází nespočet soustrastných zpráv a dopisů. Žel není v našich silách poděkovat každému zvlášť. Proto bych chtěl všem, kteří si na maminku vzpomněli, co nejupřímněji touto cestou poděkovat. Naše rodina prožívá toto nelehké období velmi bolestně a všechna vaše slova účasti jsou pro nás silnou podporou.
   Maminka si nepotrpěla na velkou pozornost a cenila si soukromí. Vím ale, že by určitě stála o to, aby ti, kteří ji měli rádi, měli možnost se s ní rozloučit na místě, kam ráda přes třicet let chodila. Proto jsme se rozhodli uspořádat veřejné rozloučení v našem kostele u sv. Anežky na Spořilově, v pátek 25. června 2021 v dopoledních hodinách. Samotný pohřeb proběhne ve stejný den odpoledne v kruhu rodiny a blízkých přátel. Na prostranství nad kostelem bude mít veřejnost možnost pohřeb sledovat na velkoplošných obrazovkách.
   Zádušní mše a uložení na hřbitově pak proběhne o týden později 2. 7. 2021 v jejích rodných Šlapanicích u Brna.
   Přesnější informace zveřejníme v nejbližších dnech.
   V této těžké chvíli bych vás chtěl zároveň poprosit o ohleduplnost k soukromí naší rodiny.
   Josef Abrhám ml. s rodinou

   /Převzato ze stránek MK ČR: https://www.mkcr.cz/novinky-a-media/posledni-rozlouceni-s-hereckou-libusi-safrankovou-4-cs4313.html/

   P. S. Už dnes, v pondělí 14. června, se od 17 do 20 hodin koná za kostelem u sv. Anežky v Praze na Spořilově za Libuši Šafránkovou sousedská pieta.

   14.06.2021 (14.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

4. DN

   

   Přípravy na poslední rozloučení,
   které je plánováno na pátek 25. června v kostele sv. Anežky České na pražském Spořilově, dostávají konkrétní podobu. Počítá se s dopravními omezeními i asistencí policie. Radnice Prahy 4 nechala kvůli bezpečnosti účastníků pohřbu i veřejnosti provizorně opravit poničené schodiště před kostelem.
   Samotný pohřeb připravuje rodina zesnulé herečky společně s ministerstvem kultury a Národním divadlem. „V parku bude umístěno pietní místo s kondolenční knihou. Pořadatelé prosí veřejnost o dodržování platných opatření,“ řekl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
   Očekává se velký zájem veřejnosti. Počítá se s tím, že rozloučení bude mít dvě části. Veřejné rozloučení bude v dopoledních hodinách. Následovat bude přestávka. „Samotný pohřeb proběhne odpoledne v kruhu rodiny a blízkých přátel. Na prostranství nad kostelem bude mít veřejnost možnost pohřeb sledovat na velkoplošných obrazovkách,“ řekl syn herečky Josef Abrhám mladší.
   Zádušní mše a uložení do hrobu se bude konat 2. července ve Šlapanicích u Brna, kde se Šafránková narodila.

   21.06.2021 (9.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ