Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

Zemřela Louise Glück

Louise Glück

22. 4. 1943 New York City, USA – 13. 10. 2023 Cambridge, Massachusetts, USA

Americká básnířka a esejistka. V roce 2020 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Občanským jménem Louise Elisabeth Glück. Vyrůstala na Long Islandu. Její prarodiče z otcovy strany pocházeli z Maďarska a byli židovského původu. Matka Beatrice Glück roz. Grosby byla rovněž židovského původu, její předkové přišli do USA z Ruska. Rodiče jí v dětství přiblížili řeckou mytologii a mnohá témata z klasické literatury. Střední školu sudovala na George W. Hewlett High School ve městě Hewlett Bay Park ve státě New York. Na této střední škole začala trpět mentální anorexií, později však nemoc překonala. Později studovala na Sarah Lawrence College a na Kolumbijské univerzitě, ale titul nezískala. Přesto vyučovala poezii a tvůrčí psaní na vysokých školách Williams College a na Yale, kde se věnovala také výuce angličtiny. Později byla na Yaleově univerzitě lektorkou a rezidenční spisovatelkou.

Ve své tvorbě se klonila k autobiografické poezii. Její dílo je známo svou emocionální intenzitou. Často čerpala z mýtu, historie nebo přírodních jevů, meditovala o osobních zkušenostech a moderním životě, inspirovala se i psychoanalýzou, kterou v mládí po dobu sedmi let absolvovala. Zabývale se tématy izolace, osamělosti, zklamání, odmítnutí a ztrát. Byla označovaná jako pochmurná a temná básnířka.

V roce 1968 debutovala sbírkou Prvorozená (Firstborn), do konce života publikovala patnáct sbírek básní a několik svazků esejů o poezii. Nejvíce jich napsala v osmdesátých a devadesátých letech. Jednalo se o tituly Achillův triumf, Ararat, Divoký kosatec, Lučiny a Vita Nova. Později na sebe upozornila sbírkami Sedmero věků, Averno či sbírkou Říjen inspirovanou teroristickými útoky, zejména pak jedenáctým zářím 2001 v Americe. /Její čtení vlastní poezie najdete např. zde./

Za své dílo získala řadu významných literárních ocenění ve Spojených státech, mimo jiné National Book Critics Circle Award (1985), Pulitzerovu cenu pro básnictví (1993), Bollingenskou cenu (2001), National Book Award for Lyrics (2014) a National Humanities Medal (2016). V letech 2003 – 2004 byla básnickou laureátkou knihovny Kongresu Spojených států. Jako tajemnice Akademie amerických básníků obdržela titul Poet Laureate a později (26. září 2016) – za příspěvky humanitním vědám – nejvyšší státní vyznamenání USA (National Humanities Medal) od tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy. V roce 2020 získala Nobelovu cenu za literaturu.

V Česku moc známá ani překládaná není. Její první do češtiny přeloženou a vydanou knihou byla sbírka padesáti čtyř básní Divoký kosatec, jež u nás vyšla roku 2007 v nakladatelství Opus v překladu Veroniky Revické (anglicky poprvé vyšla v nakl. The Ecco Press pod názvem The Wild Iris v roce 1992). Patří mezi její díla, vycházející z vlastních prožitků z dětství, rodinných vztahů i klasické literatury. Verše této sbírky se odehrávají v zahradě mezi květinami, autorka je interpretuje lidským hlasem, Bohem i samotnými rostlinami. Letos tato sbírka inspirovala mladou režisérku Kristýnu Nebeskou k vytvoření inscenace Divoký kosatec, jež pod hlavičkou Divadla Jedl měla premiéru a odehrává se ve venkovních prostorech areálu poutního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze.

Další básnickou sbírkou, která v češtině vyšla, je Noc věrnosti a ctnosti (Argo, 2017), tentokrát v překladu Terezy Markové Vláškové (anglicky poprvé vyšla pod názvem Faithful and Virtuous Night v nakl. Farrar, Straus and Giroux v roce 2014). Ačkoli odkaz sbírky je širší, odráží především stav stárnutí, umírání a autorčiny vzpomínky na rodiče.

V roce 2022 vydalo nakladatelství Argo třetí u nás dosud vydanou sbírku jejích básní nazvanou Zimní recepty, kolektiv autorů, již opět přeložila Tereza Marková Vlášková. Sbírka se anglicky jmenujeWinter Recipes from the Collective, poprvé vyšla v nakladatelství Farrar, Straus and Giroux v roce 2021.

Byla dvakrát vdaná. V roce 1967 se provdala za Charlese Hertze Jr. ze známé podnikatelské rodiny, avšak manželství dlouho nevydrželo. V roce 1973 se jí narodil syn Noah, jehož má se svým tehdejším partnerem Johnem Dranowem, který působil jako lektor tvořivého psaní na Goddard College. V roce 1977 uzavřeli manželství. Koncem devadesátých let se ale rozvedli. Žila v Cambridge ve státě Massachusetts.

Její starší sestra zemřela mladá, ještě předtím, než se Glück narodila. Její mladší sestra Tereze (1945–2018) pracovala v Citibank jako viceprezidentka a byla také spisovatelkou (v roce 1995 získala cenu Iowa Short Fiction Award za svou knihu May You Live in Interesting Times). Její neteří je herečka Abigail Savage. 

Její úmrtí dnes oznámil The Associated Press s odvoláním na Jonathana Galassiho, jejího redaktora v nakladatelství Farrar, Straus & Giroux. Podle Richarda Deminga, jejího přítele a bývalého kolegy z anglického oddělení na Yale, byla příčinou úmrtí rakovina.

/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 13. října 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Louise Glück

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ