Divadelní noviny > Burza Zahraničí
Zemřela Maja Plisecká
Maja Plisecká /Майя Михайловна Плисецкая/
20. 11. 1925 Moskva, SSSR – 2. 5. 2015, Berlín, SRN
Významná ruská baletka, dlouhá léta první dáma ruského baletu. Byla i choreografkou, spisovatelkou a herečkou. Je považována za jednu z největších baletek 20. století.
Narodila se do židovské rodiny pocházející z Litvy, manželům Rachil Michajlovně Messererové a Michailu Emmanueloviči Pliseckému. Matka byla herečka němého filmu a otec hospodářský činitel SSSR. Od roku 1932 do roku 1936 žili v Norsku, na ostrově Západní Špicberky, kde její otec zprvu pracoval jako vedoucí společnosti Arktikugol (těžba uhlí) a poté jako generální konzul SSSR. Během stalinských čistek v noci 30. dubna 1938 byl zatčen a téhož roku odsouzen a popraven. Její matka byla vyslána do Kazachstánu, do pracovního tábora u Akmolinsku, určeného jen pro ženy, jejichž manželé „zradili“ svou vlast. Aby nemusela malá Maja do dětského domova, ujala se jí její teta z matčiny strany, Sulamif Messererová, povoláním baletka.
S baletem začala již v devíti letech a od roku 1936 již účinkovala v baletních představeních. Po absolvování tanečního učiliště E. P. Gerdta a M. M. Leontěva se v roce 1943 stala sólistkou baletu Velkého divadla v Moskvě. Premiéru měla v roli Aurory v Čajkovského Spící krasavici. Po Myrtě v baletu Gisele a Quitri v Don Quijotovi se stala hvězdou první velikosti a získala status primabaleríny. Její životní role byla dvojrole Odetty a Odilie v baletu Labutí jezero, kterou poprvé tančila v roce 1947.
Roku 1958 si vzala za manžela Rodiona Ščedrina, hudebního skladatele a národního umělve SSSR. Roku 1959 získala titul národní umělec SSSR a titul primabaleríny Velkého divadla v Moskvě. V roce 1959 hostovala v New Yorku a tím začala svou hvězdnou mezinárodní kariéru.
K jejím dalším významným rolím patřila Zarema v Bachčisarajské fontáně, Aurora v Šípkové Růžence, paní Měděné hory v Kamenném kvítku Prokofjeva, Mechmene Banu v Legendě o lásce Melikova, titulní role v Raymondě Alexandra Glazunova nebo Carmen v choreografii Kubánce Alberta Alonsa v baletním opusu, který úpravou hudby z Bizetovy Carmen vytvořil její manžel Ščedrin. Toto baletní dílo má i svou filmovou podobu (r. Margarita Pilichina, 1974). Ovšem její asi nejslavnější rolí byla Umírající labuť na hudbu Camilla Saint-Saense v choreografii Michaila Fokina. Já sama jsem mnohokrát sledovala každodenní pohyby labutí…, abych pochopila fyziologické zákonitosti těchto krásných ptáků. Nebylo to jednoduché – po každém představení jsem byla maximálně vyčerpaná, řekla.
Postupně však Plisecké klasika přestávala stačit a v sedmdesátých letech začala sama choreografovat. Prvním výsledkem byla Anna Karenina na Ščedrinovu hudbu. Spolupracovala také se světovými choreografy Mauricem Béjartem a Rolandem Petitem. Béjart dokonce přímo pro ni vytvořil několik baletů. V roce 1983 převzala na dvě sezony vedení baletu Římské opery, v letech 1987-1990 vedla balet Národního divadla v Madridu.
Po rozpadu Sovětského svazu přijala spolu s manželem litevské občanství. I po zanechání stálého účinkování (v pětašedesáti letech), příležitostně vystupovala až do velmi vysokého věku, například v roce 1996 tančila svou nejslavnější roli – Umírající labuť – v Praze v Národním divadle, bylo jí jednasedmdesát let (!). Československo bylo v roce 1947 dokonce cílem její první zahraniční cesty.
V posledních letech cestovala po světě a mimo jiné bojovala za práva žen. Střídavě žila v USA, v Mnichově nebo v litevském Trakai. O svém životě napsala knihu Já, Maja.
Její smrt oznámil generální ředitel Velkého divadla v Moskvě Vladimir Urin, kterému manžel Plisecké, hudební skladatel Rodion Ščedrin sdělil, že podlehla těžkému infarktu.
Komentáře k článku: Zemřela Maja Plisecká
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)