Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

Zemřela Maryse Condé

Maryse Condé

11. 2. 1934 Pointe-à-Pitre, Guadeloupe, Francie – 2. 4. 2024 Apt, Francie

Spisovatelka, vysokoškolská pedagožka, dramatička a literární vědkyně, několikanásobná kandidátka Nobelovy ceny za literaturu. Hlavním námětem jejích textů bylo vyrovnávání se s dědictvím koloniaismu.

Rozená Maryse Liliane Appoline Boucolon byla nejmladší z osmi dětí. Pocházela ze skromných poměrů, ale jako jedné z prvních rodin s africkými kořeny přivezených na ostrovy v rámci obchodu s otroky se jejím rodičům podařilo postavit se na vlastní nohy. Matka založila a vedla v Guadeloupu vlastní školu, otec byl majitelem malé banky. Matka svým dětem zakazovala mluvit domorodou kreolštinu, kterou považovala za jazyk sluhů. V domácnosti se tedy hovořilo francouzsky. V devatenácti letech Maryse odjela do Paříže, kde vystudovala dívčí gymnázium Lycée Fénelon (1953 – 1955) a později ve studiích pokračovala na Sorbonně, kde získala doktorát v oboru srovnávací literatury.

Zprvu pracovala jako učitelka. V roce 1959 se provdala za guinejského herce Mamadoua Condého, který v té době hrál v Paříži Archibalda ve světové premiéře Genetových Černochů, a odešla za ním do Afriky. Měli spolu tři děti, ale od roku 1969 žili odděleně.

Po rozchodu se svým prvním mužem nejprve rok žila v Pobřeží slonoviny, poté dva roky v Londýně, kde pracovala pro BBC, a od roku 1973 žila v Paříži. V roce 1972 poprvé vydala svou divadelní hru (první – monodrama pro svou matku – napsala ale už jako dvanáctiletá), v roce 1975 získala na Sorbonně doktorát v oboru komparativní literatury a v roce 1976 vydala první román Hérémakhonon.

V roce 1981 se s Condém rozvedla a vzala si překladatele Richarda Philcoxe, který přeložil většinu jejího díla do angličtiny. Roku 1986 se vrátila na Guadeloupe. Konec života ale strávila – se svým druhým mužem a poblíž své rodiny – ve Fracii, kde i v nemocnici v Apt, městě na jihu Francie, umřela.

V roce 1981 vydala svůj druhý román Une saison à Rihata. Celosvětový úspěch ale sklidila až svým třetím románem Ségou (1985), za který obdržela Fulbrightovo stipendium, aby přednášela o literatuře a kultuře Karibiku na Occidental College v Los Angeles (září 1985 – květen 1986). V roce 1991 uvedlo její drama The Hills of Massabielle newyorské Ubu Repertory Theater, jediné divadlo v USA specializující se na frankofonní dramatiku. /Více o její dramatické tvorbě zde./

Historik je od toho, aby si nastudoval fakta a poté na základě toho psal. Já jsem snílek, akorát že mé sny mají historický základ, charakterizovala svá dramata a romány, v nichž míchala skutečnost s fikcí.

Přednášela na mnoha univerzitách po celém světě, mj. na University of California, Berkeley; UCLA, Sorbonne, University of Virginia či University of Nanterre. Její díla, která psala francouzsky, byla přeložena do mnoha jazyků – angličtiny, němčiny, italštiny, španělštiny, italštiny, dánštiny, portugalštiny, japonštiny… Získala za ně řadu ocenění, například Grand Prix Littéraire de la Femme (1986), Prix de l’Académie française (1988), Prix Carbet de la Caraïbe (1997). V roce 2018 jí byla udělena Literární cena Nové akademie (New Academy Prize in Literature), která byla zřízená poté, co Švédská akademie kvůli sexuálnímu a korupčnímu skandálu zrušila vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu. Komise Ceny Nová akademie byla ve stejném roce rozpuštěna, Maryse Condé je tak jedinou nositelkou tohoto ocenění. V roce 2020 jí francouzský prezident Emmanuel Macron udělil Národní řád za zásluhy. Loni byla nominovaná na Mezinárodní Bookerovu cenu za román L’Evangile du nouveau monde (Evangelium podle Nového světa).

Její román Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986) vyšel v roce 2022 česky pod názvem Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu (Maraton, přeložil Tomáš Havel). V roce 2023 jej zpracoval Český rozhlas jako desetidílnou četbu na pokračování (pro rozhlas připravila Lucie Němečková, četla Jana Stryková, režie Vlado Rusko – více zde).

V roce 2011 s ní režisér Jérôme Sesquin natočil dokumentární film Maryse Condé, une voix singulière. Portál Nicer Odds ji v roce 2019 uvedl mezi favority na Nobelovu cenu, ale cenu nezískala. /Více o jejím životě a tvorbě zde, zde, resp. zde./

Poslední roky špatně viděla a byla upoutaná na invalidní vozík, ale ještě letos v únoru se zúčastnila oslav svých devadesátin s přáteli a rodinou. O jejím úmrtí světovou veřejnost informoval její manžel Richard Philcox.

/Z více veřejně dostupných zdrojů – především z Wikipedie – převzal, přeložil a připravil hul/

///

Více o Maryse Condé na iDN zde:

Hlas rodného Guadeloupu

…

• Autor: DN
• Publikováno: 4. května 2024

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Maryse Condé

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ