Divadelní noviny > Burza

Zemřela Mira Figarová

Mira Figarová

14. 8. 1917 Brno – 13. 1. 2013 Brno

Vynikající česká tanečnice, držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet (1996) a Ceny města Brna v oboru dramatické umění (2001). Sólistka, choregrafka a baletní pedagožka baletu Národního divadla Brno v letech 1936 – 1961.

Jedna z nejvýraznějších osobností v historii brněnského baletního souboru, paní Mira Figarová, od svých deseti let navštěvovala rytmickou školu Elišky Hyprové v Brně. Její zájem se postupně začal výrazně orientovat na klasický tanec. Tento zájem ji přivádí v jejich dvanácti letech do tehdejšího Zemského divadla v Brně, kde tehdy jednadvacetiletý, elánem a chutí vybudovat v Brně vysoce kvalitní baletní soubor, tanečník a choreograf Ivo Váňa-Psota otevřel baletní školu. Na této škole se vyučoval jak klasický tanec, tak gymnastika i lidové tance. Mladičká Mira Figarová začíná záhy vystupovat v dětských představeních. V roce 1930, ve svých necelých čtrnácti letech tančí v Psotově premiéře baletu Vítězslava Nováka Signorina Gioventù a v roce 1932 je jako elévka angažována do baletu NDB. Po několika měsících ale odchází do Prahy do baletní školy primabaleríny Jelizavety Nikolské. Jako členka jejího slavného tanečního souboru vystoupila v řadě zahraničních měst a v roce 1933 se zúčastnila úspěšného zájezdu tohoto tělesa na světovou výstavu do Chicaga.

V roce 1934 byla angažovaná do baletního souboru Městského divadla na pražských Královských Vinohradech, ale záhy po úspěšném vykonání konkursu se stává členkou baletního souboru Národního divadla Praha.

V roce 1936 se do Brna vrací ze zahraničního angažmá Ivo Váňa-Psota. Na jeho výzvu se Mira Figarová vrací domů. Členkou baletního souboru brněnského divadla byla celých pětadvacet let do roku 1961. Její první spoluprací s Psotou byla v inscenaci baletu Otakara Ostrčila Sirotkův sen. Mira Figarová se stává protagonistkou souboru. Zaujímá post primabaleríny a vytváří řadu mimořádných kreací, kterým propůjčuje dokonalou techniku svého tanečního projevu neodmyslitelně spjatou s půvabem a elegancí. Ve světové premiéře opery-baletu Bohuslava Martinů Divadlo za branou tančí Kolombínu, Titulní roli Kolombíny vytváří také v baletu Roberta Schumanna Karneval; v Rosssiniho Vzpouře hraček tančí Panenku. Je partnerkou Iva Váni-Psoty v jeho inscenaci Janáčkova baletu Rákoš Rákoczy a v legendární světové premiéře Prokofjevova Romea a Julie dne 30. prosince 1938 tančí Prolog. Velký úspěch sklízí její titulní role v Šeherezádě N. A. Rimského-Korsakova, Panenka v baletu Petruška Igora Stravinského a samozřejmě dvojrole Odeta-Odilie  v Čajkovského Labutím jezeře.

Mira Figarová byla jednou z nejvýznamnějších osobností brněnského baletu i v poválečném období a výraznou osobností poválečného brněnského Psotova působení (1947 – 52). Tančí Svanildu v Délibesově Coppélii, Zlou královnu v Labutím jezeře, je protagonistkou slavných Psotových inscenací Chopinových Sylfid a Čajkovského Symfonie života, či Straussova Plesu kadetů.

S krásnými úkoly se setkala i po Psotově náhlé smrti v roce 1952. Tančí Baronesu v Chačaturjanově Maškarádě, Dobrou vílu v Prokofjevově Popelce, Terezu v Asafjevových Plamenech Paříže či Smrt v Doubravově baletu Don Quijotte. S aktivní taneční kariérou se loučí v sezóně 1960/61 rolemi Dívky Bartókově Podivuhodném mandarínu a Feitty v baletu Cesta hromu skladatele Kara Karejeva.

V letech 1946 – 1976 byla profesorkou brněnské konzervatoře, kde se věnovala výuce klasického tance. Vychovala desítky tanečnic tanečníků, z nichž mnozí se stali významnými osobnostmi českého tanečního umění. Jejím životním partnerem byl významný operní pěvec, sólista Janáčkovy opery, Národního divadla Praha a především dlouholetý protagonista Opery v Linci, Zdeněk Kroupa (1921-199).

• Autor: Mojmír Weimann
• Publikováno: 14. ledna 2013

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Mira Figarová

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ