Zemřela Naděžda Letenská
Jako Paní de Rosemonde v inscenaci Státního divadla (dnes Národního divadla moravskoslezského) Ostrava Nebezpečné vztahy, 1988. FOTO archiv NDM Ostrava
Naděžda Letenská
12. 4. 1926 Praha – 26. 2. 2014 Ostrava
Narodila se jako Naděžda Sommerová. Bez herecké průpravy, ale s ochotnickými zkušenostmi, začínala již za války v divadelní společnosti Jaroslava Bittla. Hned po válce nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde se seznámila se svým prvním manželem Jiřím Letenským (1926-2004), který byl synem za války popravené herečky Anny Letenské. Vzali se v roce 1946 a spolu pak putovali do dalších angažmá na severní Moravě. Nejprve do Slezského oblastního divadla v Opavěnově, poté do vzniklého Těšínského divadla v Českém Těšíně a odtamtud do Beskydského divadla v Novém Jičíně.
Počátkem padesátých let se manželství s Jiřím Letenským rozpadlo, Naděžda se ještě dvakrát provdala (podruhé Hrdličková, potřetí Falterová), ale do konce života jako herečka užívala příjmení svého prvního manžela. Od roku 1951 byla v angažmá ve Státním divadle v Ostravě (později Národní divadlo moravskoslezské), kde setrvala plných třicet let až do odchodu do důchodu.
Od rolí mladých dívek, v nichž však zároveň uplatňovala i svůj smysl pro kresbu humorných stránek jejich charakterů, přešla po několika letech do charakterního i komického oboru. Z prvních rolí je nutno přijmout její Hermii ve Snu noci svatojanské, Verunku v Našich furiantech, Lízu v Hoři z rozumu, Duňašu ve Višňovém sadu nebo Cvetajevovou v Měšťácích.
Do zralejšího oboru nahlédla poprvé rolí Cvrčkové ve hře Ze života hmyzu, pak následovala celá řada dalších: Paní Hošková ve Veselých paničkách windsorských, Amélie v Domu doni Bernardy, Slečna Prismová v komedii Jak je důležité míti Filipa, Paní Jordánová v Molièrově komedii Jeho Urozenost Pan Měšťák, Růženka Hrušková v Březovského hře Všechny zvony světa, slečna Elis ve Filozofské historii, Gabriela v Bláznivé ze Chaillot, Valča Peroutová ve Šrámkově Létu, Paní Profesorová v Čapkově Loupežníkovi, Melanie v Gorkého Dětech slunce, Sršáňka v dramatizaci Martínkova románu Jakub Oberva, Paní Catte Treperenda v Goldoniho Náměstíčku, Paní Pearceová v Pygmalionu, Paní Dyndalská ve Fredrově komedii Dámy a husaři, Lena v Daňkově Vévodkyni valdštejnských vojsk, Paní de Rosemonde v Nebezpečných vztazích či Pavla Krausová v Kočičí hře.
Její herecké charakteristiky postav byly vždy velmi ostré a výrazné a pro diváky poutavé i v dalších, menších rolích, které jí byly svěřovány.
V televizní inscenaci Stanislava Strnada Dovolená na úrovni (1984). FOTO archiv ČT
Před kamerou stála poprvé v bezejmenné epizodce ve filmu Partyzánská stezka (1959), k filmování nebo k práci v televizi se začala sporadicky vracet až v 80. letech, kdy hrála menší role v dětských snímcích natáčených v gottwaldovském studiu (Už se nebojím, 1984; Pohlaď kočce uši, 1985). Naposledy před kamerou stála v dvoudílné televizní inscenaci o životě skladatele Rudolfa Piskáčka Věčný tulák (1990) a o sedm let později v třídílném TV-seriálu Zdeňka Zelenky a Jiřího Hubače Arrowsmith (1997).
Do „divadelního“ důchodu odešla v roce 1981, ale jako výrazná herecká osobnost byla zvána k hostování v Národním divadle moravskoslezském i v dalších letech. Její poslední rolí byla Adelaida Brucknerová v druhé ostravské inscenaci Kočičí hry v roce 1997. Od Nadace Život umělce obdržela v roce 2008 ocenění Senior Prix.
/Pro i-DN z víde zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Naděžda Letenská
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Boleslav Bílý
Neberte to prosím nijak špatné,
cítím pouze povinnost informovat o drobné chybičce, která se v této smutné zpravě nachází – pan Jiří Letenský žil v letech 1926-2004, nikoliv 1925-2001.
04.01.2021 (11.29), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Opraveno,
děkujeme za upozornění a za nepřesnost se omlouváme.
04.01.2021 (11.36), , Trvalý odkaz komentáře,