Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřela Nora Houfová
Nora Houfová
13. 12. 1924 Vídeň, Rakousko – 29. 5. 2024 Vídeň, Rakousko
Rakouská divadelní a filmová herečka. Působila především ve Vídni, Praze a v oblasti Sudet.
Mládí prožila v Řecku, kde její otec Karel Ujka vedl rakouskou pobočku firmy Wertheim provozující stavbu výtahů a trezorů. V září 1939 se rodina vrátila do Vídně, kde se Nora se zapsala ke studiu herectví na Univerzitu hudebních a dramatických umění – Institut pro činohru a činoherní režii Max Reinhardt Seminar, který studovala v letech 1940–1943. Ve válečném roce 1943, po obsazení Rakouska, byl její otec vyslán do Karlových Varů, aby v jednotlivých objektech udržoval v provozu výtahy. Lázeňské město bylo tehdy proměněno ve vojenský lazaret německé armády.
V letech 1954–1960 působila jako herečka německého souboru Státního zájezdového divadla v Praze-Hloubětíně. Německý zájezdový soubor tehdy hostoval po celém pohraničí, bývalých Sudetech, kde hrál v německém jazyce pro německy hovořící obyvatele. V souboru také hráli Otto Ševčík, Jindřich Narenta, František Pálka, Lenka Birková a další.
V roce 1960 hrála ve filmu Jiřího Krejčíka Vyšší princip, ve kterém ztvárnila sekretářku Kebrdlovou a v roce 1962 v okupačním dramatu Jiřího Lehovce – Mykoin PH 510, kde hrála prokuristku ve výzkumném ústavu.
Po zrušení zájezdové scény se v roce 1963 vrátila do Rakouska, kde se dál věnovala divadlu a filmu. V roce 1999 si zahrála vedlejší roli v jednom dílu kriminálního TV seriálu Tatort (Místo činu) – Nie wieder Oper. V divadle hrála až do roku 2011.
V Karlových Varech se seznámila se svérázným místním fotografem Jaroslavem Houfem (1917 – 1970), za něhož se v roce 1948 provdala. Měli spolu dva syny Kristiana (1949) a Marcela (1950). Po roce 1948 se fotograf Houf stal nepohodlným, v prosinci 1953 byl zatčen a v dubnu 1954 odsouzen na čtyři a půl roku práce v dolech ve věznici ve Rtyni v Podkrkonoš. Později mu byla doba výkonu trestu snížena a po jeho propuštění se roku 1957 manželé Houfovi rozvedli. Dle soudního rozhodnutí připadl každý syn jednomu z rodičů. Nora se v roce 1963 s mladším, tehdy 12letým Marcelem, přestěhovala do Vídně a otec Jaroslav, který měl v té době úředně zakázané Karlovy Vary, žil se starším Kristianem v Praze. V roce 1964 se ve Vídni provdala za Vladimíra Švancara, který si v Německu změnil jméno na Vladimír Car. Od té doby se oficiálně jmenovala Eleonore Car.
Pozn. ke jménu: Jako Rakušanka žijící téměř dvacet let v Československu a pohybující se v česky i německy mluvícím prostředí se její jména často liší. Křestní jméno bývá uváděno Eleonore (v Rakousku) či Eleonora (v Česku), nejčastěji je uváděna zkrácená forma Nora. Příjmení bývá Houf či Houfová, ale i Hauff nebo dokonce Hauffová. Příjmení „Hauff, Hauffová“ vznikla mylným česko-německým překladem ovlivněným nesprávnou německou výslovností jména „Houf“. (Její pozdější příjmení bylo Car.)
/Pro iDN, především z Wikipedie – zde – a CSFD – zde, zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Nora Houfová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jiří Palma
Kristiána upřímnou soustrast.
Jirka Palma
11.08.2024 (16.09), Trvalý odkaz komentáře,
,Jiří Palma
Pan Jaroslav Houf
nezemřel v roce 90 ale v roce 1970.
11.08.2024 (16.16), Trvalý odkaz komentáře,
,DN
Opraveno.
Děkujeme za upozornění.
11.08.2024 (16.53), Trvalý odkaz komentáře,
,