Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřela Olympia Dukakis
20. 6. 1931 Lowell, Massachusetts, USA – 1. 5. 2021 New York City, USA
Americká herečka, režisérka, producentka, pedagožka a aktivistka. Získala řadu hereckých cen (mj. Obie Award, Oscara či National Arts Club Medal of Honour), hrála ve více než 130 divadelních inscenacích, 60 filmech a 50 televizních seriálech.
Narodila se ve státě v Massachusetts jako dcera evropských emigrantů. Její matka pocházela z řeckého Peloponésu a otec z Turecka. Jako malá vynikala ve sportu, stala se třikrát šampionkou oblasti New England v šermu. Po Arlingtonské střední škole vystudovala na bostonské univerzitě fyzioterapii, což jí bylo užitečné v době, kdy pracovala s pacienty s obrnou v době epidemie. Pracovala v nemocnicích v Marmetu v Západní Virginii a v Bostonu. Později se na univerzitu vrátila a získala magisterský titul v oblasti scénických umění.
Od roku 1961 pracovala několik desetiletí ve Williamstown Summer Theater. Tomuto divadlu zůstávala věrná dlouhé roky, naposledy se zde objevila v několika rolích v čechovovském cyklu v roce 2003. Když se koncem šedesátých let přestěhovala do New Yorku, hrávala v divadelních produkcích v Central Parku v renovovaném Felacorte Theater. Později se vrátila na pár pohostinských představení do státu Massachusetts. Například v roce 2013 vystoupila v titulní roli Brechoty hry Matku Kuráž v insceanci uváděnou společností Shakespeare & Company v Lenoxu.
Se svým manželem Louisem Zorichem a několika dalšími hereckými páry založili začátkem sedmdesátých let v městě Montclair v Essex Count ve státě New Jersey divadelní společnost Whole Theater Company. Jejich první inascenací bylo v roce 1973 Naše městečko Thorntona Wildera. Pod jejím vedením představilo divadlo během dvou dekád každoročně pět produkcí. Hrál se tu Euripidés, O´Neill, Beckett, Williams, Albee a další světoví dramatici všech dob. Mezi její úspěšné režie patřila především klasika dvacátého století jako Sestup Orfeův, Dům Bernardy Alby či Strýček Váňa, ale i novější tituly jako Přelet přes kukaččí hnízdo či Kennedyho děti. Přímo pro divadelní scénu v Montclair, kde žila se svým manželem a třemi dětmi, adaptovala Brechtovu Matku Kuráž a Euripídovy Trójanky. Na Broadwayi inscenovala hry Kdo je kdo v pekle a Bezpečnost společnosti. Pod vedením Martina Shermana zaujala v monodramatu Rose, monologu ženy, která přežila pobyt ve varšavském ghettu. Inscenaci představila v Londýně a později na Broadwayi.
Po dvaadvaceti letech od získání první ceny Obie přišla v roce 1985 další za roli Soot Hudlockové v inscenaci hry The Marriage of Bette and Boo. V roce 2008 režírovala světovou premiéru hry Todda Logana Botanic Garden v chicagském Victory Gardens Theater. Ve stejném roce si na Hartford Stage zahrála v inscenaci hry T. Williamse Vlak s mlékem už tady nestaví a ve světové premiéře Another Side of the Island, novodobé adaptaci Shakespearovy Bouře, v rámci Alpine Theatre Project v Montaně.
Od šedesátých let se věnovala také filmu a televizi. Mezi nejznámější tituly patří Ocelové magnolie, Opus pana Hollanda nebo Pod vlivem úplňku. Z televizních rolí připomeňme postavu Dolly Sinatrové v minisérii Frank Sinatra z roku 1992, za niž byla nominována na Cenu Emmy. Naposledy se objevila v letos uvedeném snímku režiséra Valeria Zanoliho Not To Forget, jehož cílem je přitáhnout pozornost k nemocným Alzheimerovou nemocí a získat finance na jejich léčení.
Patnáct let učila herectví na Newyorské univerzitě a dávala mistrovské lekce herectví na dalších univerzitách, středních školách a v rámci pozvání profesionálními soubory po celých USA. Za svou činnost získala National Arts Club Medal of Honour.
Deset let studovala s indickým mentorem Srimata Gayatri Dev ve Vedantě, ve škole hindské filosofie. Byla zapálenou bojovnicí za ženská práva a práva LGBT.
Během své kariéry získala řadu ocenění. Krátce po svém příchodu do New Yorku získala v roce 1963 cenu Obie za nejlepší ženský herecký výkon v off-broadwayské inscenaci hry B. Brechta Muž jako muž. Když jí bylo 56 let, získala Oscara a Zlatý Glóbus za roli matky ve filmu Normana Jewisona Pod vlivem úplňku (1987). V roce 2003 vyšla její životopisná kniha Ask Me Again Tomorrow: A Life in Progress (více zde). V roce 2020 vznikl dokument režiséra Harry Mavromichalise o jejím životě nazvaný Olympia.
V posledních letech byla vážně nemocná. Zemřela v hospicu na Manhattanu měsíc a půl před svými devadesátými narozeninami.
/Pro i-DN připravila jas, zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Olympia Dukakis
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)