Zemřela Věra Jordánová
V roce 2015. Foto Paměť národa
(15. 4. 1928 Praha – 13. 11. 2022 Praha)
Herečka a televizní režisérka. Je podepsána pod desítkami titulů z tvorby Československé televize. Věnovala se zejména tvorbě pro děti a mládež. Režírovala například večerníčkovou sérii Krkonošské pohádky.
Rozená Věra Nováková. Vyrůstala ve Šternberku. Její matka byla operní pěvkyní, otec – Dr. Rudolf Novák – byl primářem vojenského plicního sanatoria. Ve Šternberku chodila na základní školu a navštěvovala místní ochotnické divadlo. Po obsazení Sudet v říjnu roku 1938 se celá rodina nuceně odstěhovala do Prahy. Podařilo se jim sehnat byt v Dejvicích, kde žila až do konce svého života.
Ztracený ráj ve Šternberku… Foto soukromý archiv
V Praze vystudovala gymnázium (maturovala v roce 1947). Téhož roku složila zkoušky na konzervatoř v Praze na herecký obor a také na dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Herectví však dala přednost a v roce 1949 začalka studovat herectví na DAMU. Na škole si zvolila celoživotní pseudonym Věra Jordánová (Byly jsme tam totiž tři studentky Věry Novákové a po půl roce už v nás byl zmatek, a tak nám kantoři doporučili používání pseudonymu. Já jsem zvolila příjmení z matčiny, respektive babiččiny strany. Ještě před sňatkem v roce 1955 jsem si nechala jméno oficiálně změnit, vzpomínala na to v nahrávce Paměti národa – zde). Po absolutoriu – od roku 1951 – šest let působila jako herečka v libereckém Divadle F. X. Šaldy (tehdy Zemské oblastní divadlo Liberec).
Po absolutoriu – od roku 1951 – šest let působila jako herečka v libereckém Divadle F. X. Šaldy (tehdy Zemské oblastní divadlo Liberec). Foto soukromý archiv
Zde se seznámila se svým se svým životním partnerem, hercem Zdeňkem Procházkou, který do souboru přišel v roce 1952 (zemřel v roce 1967). V roce 1957 se jim narodila dcera Jana, která se později stala scenáristkou. Po mateřské dovolené získala místo asistentky režie v Československé televizi. Během tohoto zaměstnání vystudovala filmovou režii na pražské FAMU.
S hercem Národního divadla Eduardem Kohoutem po absolutoriu FAMU. Foto soukromý archiv
V roce 1959 nastoupila jako režisérka do Redakce pro děti a mládež Československé televize, kde působila bezmála čtyřicet let. V Československé televizi a později i v České televizi se věnovala téměř výhradně režírování pohádek i televizních inscenací. Natočila několik adaptací známých literárních děl, například Věra Lukášová, Evženie Grandetová či Malá Doritka.
Sedmdesátá léta. Foto soukromý archiv
Své nejslavnější dílo, večerníčkovskou sérii Krkonošské pohádky natočila podle předlohy spisovatelky Marie Kubátové ve spolupráci s kameramanem Františkem Němcem, který s ní spolupracoval i na dalších pohádkácch. Série se skládá z dvaceti desetiminutových epizod, přičemž prvních sedm vzniklo v roce 1974, dalších šest roku 1980 a posledních sedm dílů roku 1984. Autorkou scénáře byla spisovatelka a překladatelka Božena Šimková, tehdy v titulcích skrytá za jména Zdenky Podhrázské a Marie Kubátové.
Z natáčení Krkonošských pohádek. Foto soukromý archiv
Kromě pořadů pro děti připravila i několik TV filmů pro dospělé. Například drama Výslech nebo historickou detektivku Zločin na Zlenicích hradě. Značné oblibě se dodnes těší také její čtyřdílná adaptace britské románové předlohy Jana Eyrová z roku 1972 s Martou Vančurovou a Janem Kačerem v hlavních rolích. /Více o její televizní tvorbě zde./
https://youtu.be/hIR0Ou7oiYg
https://youtu.be/xKnofhWMnqY
Poslední pohádky natočila koncem devadesátých let. Od té doby žila v soukromí. Své jazykové znalosti a dlouholetý zájem o dějiny umění ale přílěžitostně uplatňovala jako průvodkyně zahraničních turistů v Praze.
V roce 2010 obdržela čestné občanství města Šternberk, kde prožila dětství.
Informaci o jejím úmrtí potvrdila její dcera Jana Procházková.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Věra Jordánová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Maher Younsi
R.I.P, Vera Jordanova.
14.11.2022 (19.10), , Trvalý odkaz komentáře,