Zemřela Věra Koktová
FOTO archiv
Věra Koktová
1. 4. 1926 Košice – 25. 7. 2013 Podbořany
Po absolvování studií na DAMU (1951) byla dlouholetou členkou pražského Divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou) v Praze. Angažmá v něm získala 1. 8. 1951 a jeho členkou byla n epřetržitě až do odchodu do důchodu 31. 8. 1989.
Vedle divadla vystupovala i v televizi a ve filmu, byť vesměs v menších rolích. První zkušenost s filmováním získala jako jedna z vězeňkyň terezínského ghetta v Radokově okupačním dramatu Daleká cesta (1949). V následujících dvou desítkách filmů se musela spokojit s drobnými postavami mladých žen (Divotvorný klobouk, 1952; Dobrý voják Švejk, 1956), manželek (Život pro Jana Kašpara, 1959; Lidé jako ty, 1960; Kotrmelec, 1961; Poklad byzantského kupce, 1966), pedagogických pracovnic (Kouzelný den, 1960; Nejlepší ženská mého života, 1968), úřednic (Na kolejích čeká vrah, 1970; Tobě hrana zvonit nebude, 1975; Víkend bez rodičů, 1981) a bezejmenných epizodek (Srdečný pozdrav ze zeměkoule, 1982; Tísňové volání, 1985; Jak básníci neztrácejí naději, 2004). V televizi vystoupila například v seriálu Eliška a její rod (1966) a inscenacích Barnabášek (1963), Závrať (1991) a Doktor Munory a jiní lidé (1997). Do paměti televizních a filmových diváků se dostala zejména díky rolím v TV seriálu Chalupáři (1975) nebo komedii Trhala fialky dynamitem (1992).
V Chalupářích (1975) a v nedávné době. FOTO archiv
Učila na pražské LŠU, ve které na herectví připravovala např. Milenu Steinmasslovou, Zuzanu Vejvodovou nebo Jana Teplého. Nadace Život umělce jí v roce 1996 udělila cenu Senior Prix.
Zemřela po akutní příhodě břišní – krvácení do žaludku, léčeném ve VN Střešovice – a následném oslabení organismu, zejména srdce.
Pohřeb se bude konat ve čtvrtek 1. srpna ve Strašnickém krematoriu v Praze.
Komentáře k článku: Zemřela Věra Koktová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
