Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Věra Plívová-Šimková

Věra Plívová-Šimková

29. 5. 1934 Lomnice nad Popelkou – 13. 10. 2024 Semily

Filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti.

Dětství prožila v Chuchelně u Semil. Otec záhy zemřel a o rodinu se starala matka, herečka ochotnického divadla. Starší sestra Břetislava Pospíšilová-Plívová se stala akademickou malířkou. Věra odmaturovala v roce 1952 na jičínském gymnásiu a odešla do Prahy na FAMU, kde u Bořivoje Zemana studovala v letech 1952-57 režii.

Už na škole samovolně směřovala k tvorbě o dětech a pro děti. Během studia točila ročníkové práce, kde se často děti objevovaly. Školu ukončila absolventským středometrážním filmem Než se rozhrne opona o ochotnických divadelnících, který s neherci podle vlastního scénáře natočila ve svém rodišti.

Ve stejném roce nastoupila na Barrandov, kde jako asistentka režie získávala zkušenosti u svých starších kolegů. Podílela se například na natáčení snímků Touha, Král Šumavy a Sny na neděli. Během asistování při výrobě dětské detektivky Případ Lupínek se definitivně rozhodla cíleně věnovat tvorbě pro děti.

Zaměstnancem filmového studia Barrandov byla až do roku 1991. Jako samostatná režisérka debutovala v roce 1963 středometrážním filmem z prostředí tanečních Chlapci, zadejte se podle vlastního scénáře. O rok později následoval úspěšný snímek Káťa a krokodýl vycházející z dětské knihy spisovatelů N. V. Gernětové a G. B. Jagdfelda. Scénář napsala s Otou Hofmanem. Snímek zvítězil na mezinárodní přehlídce filmů pro děti v Gijonu, a nastartoval tak dlouhou řadu festivalových úspěchů režisérky.

Následovala lyrická komedie Tony, tobě přeskočilo (1968), která popisovala vztah starého opuštěného muže k osiřelému dítěti, kterému se povede propašovat do venkovské chalupy tři sourozence z dětského domova. V roce 1970 přišel film z vesnického prostředí Lišáci-Myšáci a Šibeničák o soupeření dvou kluků o vůdcovství v partě. Dva roky poté natočila svůj první barevný film O Sněhurce – příběh vesnických dětí z Podkrkonoší, které se rozhodly sehrát známou pohádku. Další film Přijela k nám pouť (1973) byl dětským muzikálem zasazeným do prostředí vesnické pouti.

V roce 1975 vznikl film Páni kluci podle scénáře Víta Olmera, který využil motivů slavné knihy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera a přenesl děj do českého městečka roku 1900. Autorem scénáře byl vedle Víta Olmera i tehdy zakázaný Jan Procházka. Byl to její první film, který se odehrával v minulosti. V roce 1977 natočila komedii z filmařského prostředí Jak se točí rozmarýny. V roce 1979 se zaměřila na ochranu životního prostředí a natočila snímek Brontosaurus. Komedie Krakonoš a lyžníci zachycovala klukovské soupeření v Podkrkonoší na počátku 20. století. Příběh vycházel z pašeráckých legend a komediální formou se zaměřil na počátky lyžování u nás. Při natáčení na horách zemřel herec Václav Lohniský.

Celkem natočila sedmnáct celovečerních filmů, poslední z nich byl v roce 2001 Kruh. Ve stejném roce natočila ještě televizní pohádku Vohnice a Kiliján.

Postupně se stala nejúspěšnější režisérkou hraných filmů o dětech u nás. Obvykle jde o autorské snímky podle vlastního námětu a scénáře, které vycházejí z dětského vnímání světa a zároveň se vyznačují laskavým a chápavým přístupem k životu. Častým inspiračním zdrojem jejích příběhů je dětská hra, objevují se motivy soupeření klukovských part, přátelství, první lásky, drobná nedorozumění nebo přetvářka dospělých. Nejde o pohádky, ale o příběhy kluků a holek z reálného života. Cílovou skupinou diváků byly převážně děti ve věku 11-14 let. Své příběhy většinou zasazovala do prostředí současné vesnice. Téměř všechny filmy natáčela v okolí svého bydliště.

Věnovala se i divadelní režii v prostředí divadelních ochotníků a také literární tvorbě. Své scénáře přepracovala do podoby šesti filmových novel, které vydala knižně. Vedle toho napsala i dva pohádkové příběhy určené starším dětem – Diviznu a Vlčici. Příležitostně přispívala i do řady časopisů, jako byla Vlasta, Kino, Literární měsíčník, Film a doba a do mnoha jiných.

Její celoživotní dílo bylo odměněno na festivalu v Soči, kde obdržela cenu za přínos celosvětovému dětskému filmu. V roce 1999 obdržela čestné uznání za celoživotní dílo na festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. V roce 2004 získala čestné občanství města Semily. V roce 2009 převzala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.

V roce 2022 s ní režisérka Anna Stichenwirthová natočila dokumentární snímek pro ČT o jejím životě a díle /zde/.

V roce 1974 se vrátila do kraje svého dětství. Žila ve vesnici Chuchelna u Semil, odkud pocházely její prarodiče i otec a kde se seznámila se svým manželem, se kterým postavili v obci dům. V obci režírovala i divadelní představení místních ochotníků.

Měla syna Tomáše, který hrál v několika jejích filmech a s jehož rodinou v posledních letech společně žila. Vedle něj měla dceru Kateřinu a byla šestinásobnou babičkou.

O jejím úmrtí dnes informovalo Ministerstvo kultury ČR /zde/.

Poslední rozloučení se bude konat v sobotu 19. října ve 14 hodin ve Sboru Dr. Karla Farského v Semilech.

/Pro iDN z více zdrojů – především CSFD (zde) – připravil hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 14. října 2024

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Věra Plívová-Šimková

1. Lubomír Chládek

   

   R.I.P.

   14.10.2024 (14.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ