Zemřela Věra Preslová
Jako Paní Mayersová v pásmu Šibeničky aneb Nižší škola zločinu (r. Darek Vostřek, prem. 11. 1. 1965, Divadlo Rokoko, Praha). FOTO JAROMÍR SVOBODA (archiv IDU/DÚ)
Věra Preslová
5. 11. 1925 Čeljabinsk – 8. 12. 2016 Písek
Herečka spojená s hnutím divadel malých forem šedesátých let, v letech 1959 – 1969 především s pražskou scénou Rokoko.
Jako herečka debutovala v roce 1948 v karlovarském Městském oblastním divadle. O rok později nastoupila angažmá ve zlínském souboru (Divadlo pracujících v tehdejším Gottwaldově) a od roku 1954 vystupovala v pražském estrádním prostředí (Vítězná křídla, Pražský estrádní soubor, Pražská estráda), kde se postupně kolem Darka Vostřela a Jiřího Šaška zformovala skupina, která po čase zaktovila v pražské pasáži Rokoko a navázala na slavnou kabaretní tradici, jež zde vznikala od roku 1915 a sílila v meziválečné éře.
Vostřelovo Rokoko od počátku – společně se Semaforem – spoluvytvářelo fenomen moderního českého komorního hudebního divadla písničkového typu, které generovalo celou plejádu hvězd tehdejší pop music, nejednou aktivních dodnes. Tehdy vznikaly písničkové hity především na divadelních jevištích, jak v Rokoku, tak i v Semaforu a dalších tzv. malých scénách, a teprve odtud pronikaly do médií, na gramofonové desky a do nejširšího povědomí. Vedle řady rodících se hvězd bylo třeba na jevišti i herců, tanečníků a zpěváků, kteří umocňovali jevištní efekt a razanci generačního přístupu k divadlu již zcela odchýleného od šedi násilně vyžadované doktríny socialistického realismu dožívající na našich divadelních scénách až do počátku 60. let.
Věra Preslová jako herečka i příležitostná tanečnice a zpěvačka náležela bytostně k této dravé generaci, jejíž nejreprezentativnějším vystoupením se stal film Kdyby tisíc klarinetů, v němž se sdružily síly všech malých pražských scén, tehdy populárních kapel i tanečních skupin. Preslová díky své výrazné elegantní postavě, příjemnému a kultivovanému projevu a neambicióznímu, neokázale služebnému přístupu k divadlu a též svou interpretační profesionalitou získala záhy pevné postavení v sérii inscenací Rokoka, a to po celá šedesátá léta.
Začínala po boku Jitky Frantové, Aleny Frimlové a Hany Hegerové. Jejími hereckými partnery byla plejáda osobitých komiků – vedle dvojice Vostřel-Šašek to byl Vlastimil Bedrna, Jiří Lír, Antonín Šůra, posléze i Milan Neděla a zpěváci Eva Pilarová, Karel Štědrý nebo Waldemar Matuška. Už v roce 1959 účinkovala v několika rolích v populárním pořadu BAPOPO (Babička povídá pohádky) v režii Antonína Moskalyka, s písněmi Jiřího Šlitra s texty Jiřího Suchého a Pavla Kopty a ve výpravě Richarda Fremunda. Na vrcholu 60. let zase přispěla rolí Roubínkové do scénického uvedení Dietlova muzikálu Filosofská historie, tehdejšího hitu Rokoka. Již zralá herečka se tehdy setkala se zcela novou generací zpěváků: Helenou Vondráčkovou, Martou Kubišovou, Olgou Blechovou a Václavem Neckářem. Rok uvedení – 1968 – nabídl i nečekané aktualizační špílce.
Na počátku šedesátých let společně s kolegy z Rokoka účinkovala v tehdy populárním televizním seriálu o Robotu Emilovi.
S nástupem normalizace opouští – po deseti letech angažmá – Divadlo Rokoko a do konce života se věnuje už pouze rodině, manželovi (významnému porodníkovi Ústavu péče o matku a dítě v Podolí) a výchově svých synů, z nichž starší se etabloval jako náš přední odborník na drogovou problematiku a mladší se později přestěhoval do Písku, kde v jeho blízkosti v posledních letech žila.
Odešla po postupném opouštění sil. Rozloučení se uskuteční v kruhu rodinném.
Komentáře k článku: Zemřela Věra Preslová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
