Divadelní noviny > Burza

Zemřela Věra Tichánková

V červnu 2010. FOTO archiv Paměť národa

Věra Tichánková

7. 12. 1920 Žarnovická Huta, Slovensko – 9. 1. 2014 Praha

V mládí se zajímala o chemii a tento obor také začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Studium však nemohla dokončit, protože nacisté za protektorátu zavřeli všechny české vysoké školy. Začala tedy studovat herectví na Pražské konzervatoři, ale ani tato studia nedokončila: byla zatčena nacisty za aktivní účast v protinacistickém odboji a dva roky vězněna v Terezíně a později v Drážďanech a v Lipsku.

Po druhé světové válce vstoupila do hereckého angažmá v jihlavském Horáckém divadle, kde se seznámila se svým pozdějším manželem, hercem Janem Skopečkem. Společně odešli v roce 1948 do Prahy, do tehdejšího Městského oblastního divadla na Žižkově, jehož byli zákládajícími členy a které se později přeměnilo v Divadlo S. K. Neumanna, nyní Divadlo pod Palmovkou. Tomuto divadlu zůstala věrná již po celý svůj herecký život.

FOTO archiv Paměť národa

Její doménou byly zejména komické role, ve kterých dovedla se vzácným citem a pochopením vystihnout podstatu svých lidových postav, zazářila však také v úlohách vážnějšího repertoáru. V libeňském divadle ztvárnila řadu postav, z nichž mnohé se nesmazatelně zapsaly do pamětí diváků. Jmenujme např. Dojku v Klicperově Ženském boji, Nanynku v Šamberkově Palackého třídě 27, Markétu a Mamselle Margarethu v Tylově Fidlovačce, Káču v Drdových Hrátkách s čertem, Kláskovou v Jiráskově Lucerně, Terezku ve Stroupežnického Našich furiantech, Pannu Čipernou v Shakespearových Veselých windsorských paničkách, Orsettu v Goldoniho Poprasku na laguně, Katrin v Brechtově Matce Kuráži, Jenovefu v Klicperově Hadriánovi z Římsů, Beatrici v Millerově Pohledu z mostu, Biancu v Shakespearově Othellovi, Poncii v Lorcově Domu doni Bernardy, Martu v Albeeho Kdopak by se Kafky bál?, Molly v Brechtově Žebrácké opeře, Dolores v Lorcově Pláňce, Alžbětu v Schillerově Marii Stuartovně, Mešjanovku v Preissové Evě krajčířce, Strunovou v Hrubínově Křišťálové noci, Mary Ellisovou v Hellmanové Podzimní zahradě či Matku v Ibragimbekově Domě na písku.

S Janem Skopečkem strávili 65 let (snímek z prosince 2012). FOTO archiv

Vedle svého divadelního působení hrála také v řadě filmů (za všechny jmenujme alespoň snímky Touha, Vyšší princip, Procesí k panence, Hledá se táta!, Smrt si říká Engelchen, Zlatá reneta, Dým bramborové natě, Ať žijí duchové! či Anděl s ďáblem v těle), televizních inscenací i seriálů (např. Eliška a její rod, Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Muž na radnici, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města, Chlapci a chlapi, Četnické humoresky, Hospoda, Kriminálka Anděl, Expozitura).

V manželství s Janem Skopečkem se jim v roce 1953 narodila jediná dcera Marie, která se provdala za Francouze a odstěhovala se do Lyonu. V roce 2002 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní herecké mistrovství.

Zemřela po dlouhodobých zdravotních problémech v noci na čtvrtek v nemocnici na Královských Vinohradech.

/Pro i-DN zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 9. ledna 2014

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Věra Tichánková

1. Vladimír Hulec

   

   Poslední rozloučení s Věrou Tichánkovou
   bude 15. ledna od 12:00 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. Oznámila to Vlaďka Němcová z pražského Divadla pod Palmovkou.

   11.01.2014 (4.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)