Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřela Věra Ždichyncová

    V roce 2011 během předávání Cen Thálie. FOTO archiv CT

    Věra Ždichyncová

    17. 2. 1922 Praha – 18. 9. 2017

    Tanečnice a pedagožka.

    Navštěvovala taneční školu Ely Březinové, později přestoupila do školy klasického tance baletní mistryně Národního divadla v Praze Heleny Štěpánkové. V 17 letech na základě nabídky Emericha Gabzdyla, šéfa ostravského baletu, nastoupila do angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě jako sólistka baletu. Tančila Mášenku v Louskáčkovi (prem. 8. 4. 1939), Zlatovlásku a Vílu v baletu Z pohádky do pohádky, Svanildu v Coppélii ad.

    FOTO archiv

    Často tančila v baletních scénách a tanečních vložkách oper a operet společně s Milčou Pírkovou (tehdejší sólová tanečnice baletu NDMS) a Emerichem Gabzdylem. Jmenujme Benešovu operetu Čí jsi holčičko? (1939) nebo Růže z Argentiny (1940) či Kálmánovu Čardášovou princeznu (1945). V Dvořákově opeře Čert a Káča (1946) ztvárnila roli Smrti, v operní inscenaci Faust a Markétka (1947) Charlese Gounoda tančila ve Valpuržině noci.

    S Emerichem Gabzdylem v Ostravě často tvořili baletní dvojici i v dalších baletních inscenacích, například Zlatovláska a Princ Radoslav v Nedbalově Z pohádky do pohádky (1940) nebo Milostnice a Otrok v Korsakovově Šeherezádě (1947). K jejím dalším sólovým rolím patřil Gnom v Musorgského baletu Obrázky z výstavy (1947), Papírová tanečnice v Nedbalově Andersenovi (1946), Slávy dcera v Prologu a Epilogu Dvořákova baletu Slovanské tance (1947) či Tarantella v Bayerově Královně loutek (1947).

    Jako Rollerka (vlevo) ve Filosofské historii (prem. 9. 7. 1949, ND Praha). FOTO archiv ND

    Z Ostravy poprvé odešla v roce 1942 do Königsbergu, kde tančila do roku 1944, poté v sezóně 1945/1946, kdy působila v Divadle 5. května v Praze. V letech 1946-1948 a 1959-1962 byla opět angažována ve Státním divadle Ostrava jako sólová tanečnice, poté jako baletní pedagog a mistryně.

    S Miroslavem Kůrou jako Macecha v Popelce. FOTO archiv ND

    V roce 1948 po úspěšném konkurzu byla přijata jako členka baletu Národního divadla v Praze, jehož šéfem a choreografem byl v té době Saša Machov. Tančila Macechu v Popelce, Zlou vílu v Šípkové Růžence, Kapuletovou v baletu Romeovi a Julii aj. Od roku 1954 zde zastávala funkci tanečního pedagoga a od roku 1966 baletní mistryně. V roce 1956 absolvovala Taneční katedru Divadelní fakulty AMU v oboru taneční pedagogika a semináře u Olgy Iljiny Alexandrovny na Taneční konzervatoři Praha. Poté až do roku 1985 vedla v ND taneční tréninky a pracovala ve funkci repetitora baletu. Zároveň studovala taneční pedagogiku na taneční katedře HAMU. Po absolvování tohoto studia ji pověřil vedoucí taneční katedry prof. Jan Reimoser výukou klasického tance a metodiky na této škole. Působila zde do roku 1985.

    FOTO archiv ND

    Významná byla také její pedagogická činnost na Taneční katedře Hudební fakulty AMU v letech 1958-1987. Mimo klasického tance se věnovala i výuce jógy. V roce 1973 vyšla její (spoluautorka Olga Pásková) skripta Základy klasického tance (Praha, SPN 1973) a v roce 1978 učebnice Základy klasického tance (Praha, SPN 1978).
    V roce 2011 získala cenu Thálie za celoživotní dílo.

    Její syn je dlouholetý sólista baletu pražského Národního divadla Pavel Ždichynec (nar. 1941).

    O její smrti Divadelní noviny informovala Jitka Vašutová.

    /Z více zdrojů pro i-DN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 20. září 2017

    Komentáře k článku: Zemřela Věra Ždichyncová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,