Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Vítězslava Šrámková

Vítězslava Šrámková (roz. Horádková)

16. 12. 1943 Litomyšl – 8. 8. 2019 Praha

Divadelní kritička, publicistka, redaktorka a editorka spjatá především s amatérským divadlem.

Po válce vyrůstala ve Varnsdorfu, kam byl otec přeložen. V letech 1957–1960 absolvovala ve Varnsdorfu jedenáctiletou střední školu s maturitou. Byla členkou Recitačního souboru Divadla poezie Vítězslava Nezvala, vedeného Jiřím Janáčkem (češtinář, výrazně ovlivňující zájmy studentů) a ovlivněna pravidelnými literárními večery v Klubu Elite, kde občas recitovala (dramaturgie a režie většinou Jiří Janáček), dále členkou Klubu mladých Oblastního divadla ve Varnsdorfu– debatní pořady pro premiérách apod., členkou Klubu přátel poezie a jako členka souboru jeho místní odbočky, na literárních večerech setkání s autory, básníky, redaktory. V letech 1960-1965 vystudovala na Filozofické fakultě UK Praha obor čeština-ruština. Od 3. ročníku rozšířila svá studia o literárněvědnou specializaci. Zajímá se o tzv. soubory malých jevištních forem, profesionalizující se i amatérské, divadlo poezie a umělecký přednes. Od roku 1962 spolupracovala  s časopisem Zlatý máj a od listopadu 1964 do června 1966 (zpočátku ještě jako studentka) byla elévkou v časopisu Kulturní tvorba.

V roce 1965 obhájila diplomovou práci na téma Literární texty malých divadel (konzultant. odb. as. Leoš Suchařípa). Od září 1966 byla redaktorkou Učitelských novin. V roce 1967 se stala členkou Ústředního poradního sboru pro umělecký přednes. V letech 1967 obhájila rigorózní práci a v roce získala titul PhDr. V srpnu 1968 se podílela na vydávání Svobodných Učitelských novin, což vedlo začátkem sedmdesátých let k nucené výměně zaměstnání.

Po mateřské dovolené nastoupila v roce 1971 do divadelního oddělení ÚDLUT (od prosince 71 sloučením s Osvětovým ústavem vzniklo ÚKVČ) jako odborný pracovník pro umělecký přednes a divadlo poezie, odborné zajišťování Wolkrova Prostějova, podíl na Šrámkově Sobotce (především soutěž PF), odborná příprava Memoriálu Ol. Tillmanna (později Poema) apod. Současně redigovala cyklostylovou edici Umělecký přednes. Od 1976 se její profesní obor v ÚKVČ rozšířil i na mladé netradiční divadlo (tj. přehlídka Šrámkův Písek) a postupně mohla opět publikovat, ale dlouho jen či především v Amatérské scéně.

Po roce 1989 byla ze strany SPN – bývalého vydavatele UN a posléze Syndikátu novinářů jako novinářka rehabilitována. V roce 1990 odešla z ÚKVČ zpět do novin. Nejprve České politiky, poté obnoveného MY 90. Vedle toho stále spolupracovala na přípravách Wolkerova Prostějova a Šrámkova Písku, Dílně a hlavně na materiálech, týkajících se reorganizace odborného pracoviště pro neprofesionální umění, vztahu státu a měst i soukromých subjektů k podpoře souborů a přehlídek, k možnostem existence souborů po zániku tzv. zřizovatelů apod.

V roce 1991 se stala vedoucí útvaru pro neprofesionální umění a dětské estetické aktivity ARTAMA, součásti Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu (IPOS). Psala do deníku Práce, Amatérské scény a Týdeníku Rozhlas.

V roce 1995 předložila odborné radě pro divadlo ARTAMA k posouzení záměr zpracovat Dějiny českého amatérského divadla a po schválení se stala vedoucí, editorkou a spoluautorkou projektu, v jehož rámci vyšly čtyři tituly v pěti svazcích: Císař Jan a kol.: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence (Praha, IPOS 1998), Valenta, Jiří a kol.: Bibliografie českého amatérského divadla (Praha, IPOS 1999), Šrámková, Vítězslava, Valenta, Jiří a kol.: Místopis českého amatérského divadla. I. díl A-M a II. díl N-Ž (Praha, IPOS 2001, resp. 2002) a Valenta, Jiří (ed.); red. B. Pražan, V. Šrámková, design M. Taller: Malované opony divadel českých zemí (Praha, NIPOS 2010).

V roce 2001 odešla do penze, pracovala na částečný úvazek v IPOS a od sezony 2002/2003 – opět společně s Jiřím Valentou – pracovala na vytvoření počítačové Databáze českého amatérského divadla, jejíž základ vznikl v roce 2005.

V letech 2005, 2006, 2007 byla editorkou – společně s Lenkou Lázňovskou a Františkem Zborníkem, na přípravě a realizaci se podílela Jana Štefánková – tří publikací o tzv. neprofesionálních autorských malých scénách 60., 70. a 80. let 20. století, vydaných NIPOS: 2005 Pódia z krabičky (60. léta), 2006 Divadla svítící do tmy (70. léta), 2007 Divadla svítící do tmy II (80. léta)..

V letech 2000–2008 byla členkou odborné rady ARTAMA pro umělecký přednes a od roku 2006 opět členkou redakční rady Amatérské scény.

V roce 2006 jí byla udělena Cena ministerstva kultury za celoživotní přínos k rozvoji uměleckého přednesu a divadla poezie. V následujícím roce 2007 jí – a Jiřímu Valentovi – byla udělena (společná) Cena ministra kultury za přínos rozvoji kultury za realizovaný rozsáhlý projekt Dějin českého amatérského divadla, „jehož geografický záběr se týká celé České republiky a historicky hlavně období od konce 18. století do současnosti“, a za projekt Databáze českého amatérského divadla.

V roce 1965 se vdala za Jana Šrámka, s nímž měla syna Víta (nar. 1969). V roce 1974 se rozvedla a vdala se za divadelního publicistu Bronislava Pražana, s nímž žila do konce svého života a měla s ním dceru Adélu (nar. 1974).

Zemřela po těžké nemoci.

/Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 11. srpna 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Vítězslava Šrámková

1. DN

   

   Poslední rozloučení s PhDr. Vítězslavou Šrámkovou
   se uskuteční v pátek 16. srpna v 11.00 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanských hřbitovech.

   13.08.2019 (12.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Zdeňka Sajfertová

   

   Je mi to opravdu líto…
   Paní doktorka Šrámková byla ùžasná žena a dáma, která stála u mých začátkū a bude mi stále vzorem.
   Zdeňka Sajfertová

   29.08.2019 (21.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ