Ženy na sto novocirkusových způsobů (No. 3)
Druhý ročník novocirkusového festivalu Fun Fatale, na jehož prknech vystupují pouze ženy, má za sebou třetí večer. Celý den probíhaly akrobatické workshopy pod vedením britských akrobatek ze skupiny Mimbre. Odpoledne zahájil český Cirkus TeTy premiérou inscenace Bedřich a večer se odehrála velká přehlídka devíti cirkusových výstupů, ze které vám přinášíme reportáž. Země, ze kterých akrobatky dorazily, byly rozličné – stejně rozličná byla však i kvalita jednotlivých čísel.
Francesca Hyde a Lucie N´Duhirahe FOTO ARCHIV FESTIVALU
Prvním vystoupením byla klauniáda nazvaná D’Amico Water’s circus v podání dvojice Collectiv and then… Na loňském ročníku sklidily Francesca Hyde a Lucie N´Duhirahe velký úspěch se svým improvizovaným akrobatickým číslem na dvou zavěšených lanech, během něhož jim dobrovolníci z řad diváků losovali témata ke cvičení. Tentokrát zůstala lana bohužel v zákulisí a dvojka se spolehla na sílu klaunské komiky. Po včerejšku, kdy na scéně nepadlo takřka jediné slovo, to byl velká změna. Bohužel jednoznačně k horšímu. Pointa „největšího cirkusu na světě“, kterému zrovna dneska, jaká smůla, dorazily jen dvě členky, nebyla z nejoriginálnějších. Kostýmů a rekvizit se vystřídalo hodně, skupina měla štěstí na skvěle spolupracující dobrovolníky, ale nový cirkus jako by s každou další parukou mizel v dáli. I mnohokrát opakované teatrální provolávání principálky ve fraku: Ladiiees and gentlemeen! začalo časem spíše nudit než udržovat atmosféru. My chceme nový cirkus!
V následující šňůře kratších výstupů fungoval předchozí tandem jako moderátorská dvojice, což snad ani nebylo nutné. Konečně se ovšem dostalo na další čísla, která měla možnost pozvednout profesionální úroveň večera. Švýcarské duo Compagnie des pieds perchés (Stéphanie N‘Duhirahe & Morgane Widmer) předvedlo párovou akrobacii na prověšeném laně a další výstup na laně svislém. Jejich usměvavost a „civilnost“ (ve výraze i oblečení) příliš nekorespondovala s vážností a dramatičností vybrané hudby. V obou disciplínách šlo spíše o ukázku toho, „co všechno umíme“, než o kompaktní a promyšlené číslo. Nadšení však dívkám nechybí, a tak za pár let budou možná uchvacovat stejným mistrovstvím jako jejich včerejší kolegyně.
Profesionalitu vyměnila za úsměv bohužel i nizozemská protagonistka (nezdá se mi adekvátní užívat označení akrobatka) Dafne Delamar. Pod uměleckým pseudonymem Lady Orange zatančila průměrné vystoupení kombinující scénický tanec a žonglování s míčky. Obojí však působilo značně amatérsky a včerejší němá otázka ohromených diváků Jak to jen dokáží? se postupem času měnila na To bych snad zvládl taky… Její vystoupení v rámci zahajovacího Vintage! Women! Varieté! v rámci prvního dne festivalu sice nebylo přímo hvězdné, ale nebylo ani špatné. Oproti tomu dnešní večer by se snad obešel bez jejího přispění.
O dost lépe se naštěstí vydařila spolupráce Jany Korb a Anji Gessenhardt. Jejich hlavním vystoupením bylo zmiňované Vintage! Women! Varieté! Dnes předvedly pod společným názvem Zirka Trollop pouze krátké vystoupení v originálním stylu „literature akrobalance“. Párová akrobacie se odehrávala za plynulého a nepřerušeného čtení příběhu o artistovi a jeho manažerovi, ve kterém se artistky střídaly a v jeho průběhu příběh samy převáděly na jeviště. Za ocenění stojí snaha potěšit české publikum výběrem Kafkova textu a také pečlivost v otázce kostýmů.
Snímek z projektu Dynamo Cirkusu Mlejn FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ
Na adekvátní profesionální úroveň ale večerní přehlídku pozvedly až domácí československé zástupkyně Cirkusu Mlejn Eliška Brtnická a Jana Klimová. Po loňském úspěchu s inscenací Postav na čaj! (KD Mlejn hranou i mimo festival) si připravily ukázku z nového projektu Dynamo, která zahrnovala akrobacii na visuté hrazdě. Solidní cirkusová průprava a skvělá spolupráce jim dovolila se u stropu zlomyslně škádlit a za copy shazovat dolů, aniž by tím utrpěly jejich přemety.
Stejné či snad ještě větší nadšení vyvolala jediná trojice večera, britská skupina Mimbre (Silvia Fratelli, Martha Harisson a Emma Norin). Tři dívky s vizáží nevinných porcelánových panenek se nastěhovaly na scénu s kufříky a jejich veselý projekt Until Now šlapal jako hrací strojek. Tomu odpovídal výběr hudby i oblečení, stejně jako výraz tváře. V jejich disciplíně „akrobalance“ se bleskurychle a plynule střídaly v tom, kdo je zrovna ve vzduchu, kdo komu stojí na hlavě nebo kterou ze zbývajících dívek má která na ramenou. Vše působilo lehce a hravě, ovšem dotaženě do konce i v takových detailech jako moment současného otočení hlavy a nasazení stejného výrazu.
Dívky (Silvia Fratelli, Martha Harisson a Emma Norin) s vizáží porcelánových panenek. FOTO ARCHIV SOUBORU
Spojení profesionálních akrobatických dovedností s pantomimickými vlohami je pro nový cirkus zásadní. Včerejšek na tento fakt poukázal příklady převážně výtečnými, dnešek bohužel spíše odstrašujícími. Světlými výjimkami byly právě Mimbre a Cirkus Mlejn.
Poslední číslo večera odcvičily nám již dostatečně známé moderátorky a klaunky z Collectiv and then… Stejně jako loni předvedly choreografii „cloud swing“ na dvou zavěšených lanech. Méně slov a více akrobacie jim jednoznačně prospělo, a tak si na samém konci dne přeci jen značně vylepšily reputaci. Škoda jen, že se včas nedomluvily s Eliškou Brtnickou a Janou Klimovou. Obě dvojice se totiž pro svá vzdušná vystoupení oblékly do bílých kraťásků a pro ozvláštnění zapojily vlastní copy.
Včerejší večer představil tři cirkusová uskupení, dnešní dokonce sedm. Pravděpodobně to ale není dramaturgický záměr, že opravdu dobrá a opravdu novocirkusová (což by se mělo slučovat) bývají pokaždé právě dvě z nich.
Komentáře k článku: Ženy na sto novocirkusových způsobů (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
